Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Déjiny Zidu v Polné. 
r7 
Lj obsírného spisu, ktery o dejinách z. o. v Polné 
napsali Bretislav R é r y c h, reditel m. sko'ly v P. a 
MUDr. Frant. Puza, lékar v Pribyslavi a ktery hodlá 
nase nakladatelství v príhodné dobë vydati jako 
zvlástní publikaci, vybral jsem pro tot o dílo nekterá 
data. 
První zprávy o Zidech na pomezí ceskomoravském 
jsou z r. 1415 a tykají se zápujcky 14 kop grosu ees- 
kych panu Ceñku z Ronova od panose Rupreehta 
z Ousova. Y dluzním úpisu je vëta: . . kdyby ornes- 
kali (s platem), tedy maji vëritelé plnou m,oc a právo, 
aby svych penëz dobyli a vzali v kPest'anech a zidech44. 
V „Právním manuálu mesta Polné64 je nejstarsí zápis 
0 Zidech z r. 1582, a to jiz dosti hojnych; m. j. je zde 
1 opsána „velká zidovská prísaba". 
R. 1608 vystavil Jan Zejdlic z Senfeldu polenskym 
rezníkum cechovní porádek, v nëmz se upravuje i Zi- 
dum vysek a prodej masa. Tyz pán sjednal s Zidy 
r. 1617 smlouvu ohlednë jejich hrbitova a p>oplatky 
za poehované Zidy. 
Obrat v osudu Zidu nastal, kdyz r. 1676 navstívil 
P. novy majitel panství Ferdinand kníze z D i e t- 
richstejna. Pres ruzné stíznosti na Zidy, jak je 
prednesli mëst'ané, dovolil kníze Zidum vésti obehod 
vseho druhu, také ve vine, lee pripojil k tomu zákaz 
dovozu spatného druhu vlny a látek. 
Kníze Ferdinand z Dietrichstejna narídil polenské- 
mu magistrátu, aby pro Zidy po zpusobu jinych mast 
vystavël na vykázaném mistë v Dolní ulici zvlástní 
domky. Tímto ustanovením pocali Zidé v P. tvoriti sa- 
m,ostatné a samosprávné tëleso, zastupované na venek 
rychtárem a príseznymi. 
O Zidech polenskych nacházejí se zprávy téz 
v „Právní polenské knize" z r. 1582, v „Patentní kni- 
ze" z r. 1642, v gruntovních knihách od r. 1562 a 
hlavnë v „knihách zidovskych46 od r. 1562 u polen- 
ského soudu. Z novejsích: „Uraltes Jugendgrundbuch44 
(1774), „Juden Urkundenbuch44 (1803, 1818, 1826), 
„Juden-Instrumentenbuch44 (1836, 1844), „Jiid. Pol- 
naer Intabulationsbuch44 (1803) a „Nová instai, kniha44 
(1883). Dále: „Uhraltes Schulsesselbuch44 (1684), 
„Neues Schulsesiselbuch der Grossen Synagoge44 a j. 
Pozdëji nezdála se panství blízkost ghetta dosti 
dobrou, proto hledáno bylo misto nové, snadno zakou- 
pitelné, za horní brano u. Jeho velikou vyhodou 
bylo, ze hranicilo na mëstskou zed' a ze se sem roz- 
kládala veliká zahrada domu cp. 4. 
R. 1681 uzavreli representanti zid. Izák M i c h 1, 
rychtár, Izák H e r s c h 1, Abraham Aaron, prfsez- 
ni, Jakub G i ml a Eliás Wolf smlouvu s purk- 
mistrem a radou mesta P., podle niz se mesto P. uvo- 
lilo koupiti pro stavbu 16 zid. domku na hornim pred- 
mestí zchátraly dum Václava Zarovnického se zahra- 
dou za 325 kop mis., pak stodolu se zahradou Kaspara 
Sataura za 70 kop mis. Zidé se uvolili piatiti kazdo- 
roenë vëcny urok po 45 kr. z kazdého vystavëného 
domu a prispëvek na kontribuci 20 zl. roenë. Za to 
smëli si Zidé postaviti i kozeluznu za roc. poplatek 
15 zl. rynskych k dobru mësta P. Kromë tëch na 
smlouvë podepsanych byli v P. r. 1681 jestë tyto ro- 
diny: Moyeses Juda, Simon Herschl, Abraham H,or- 
secky, Judas Lederer, Abraham Wiener, Michael Josef, 
Isakh Pinkas, Aaron Wolf, Elias Polakh. Nákladem 
knízecí vrchnosti vystavëna byla téz kasna, pri ni vel- 
ké koryto, kde si Zidé mohli prechovávati ryby, zacez 
piatili 6 zl. roenë na vodáka. 
Pod trestem 6 rísskych tolaru zavázali se Zidé ode- 
bírati koralku jen ze zámecké vinopalny a vino jen 
z knízecích sklepu v Mikulovë. 
Pfed r. 1681 by'la malá modlitebna v domku Zida 
Samuela. Práním z. o. bylo miti synagogu ve svém 
stredu. Dne 14. srpna 1684 uzavrena byla mezi vrch¬ 
nosti a polenskou z. o. smlouva, kterou se vrchnost za- 
vázala vystavëti ze základu novou synagogu z kamene, 
cihel, s pëknym klenutim az pod strechu a opatriti 
vsechno vnitrní zarízení. Mimo to udëlà vrchnost kle- 
nutou studni a lázeñskou místnost, zacez budou Zidi 
piatiti 10 zl. vëcného úroku do duchodu panského. 
Stavba isynagogy stála 474 zi. a 41% kr.; z. o. pri- 
spëla na ni hotovë 224 zl. 41% kr. a zbytek zavázala 
se zaplatiti po cástech. 
R. 1714 povolena byla z. o. stavba obeeniho 
domu vedle synagogy. Rocni poplatek byl 2 zl. 20 kr. 
R. 1703 dostalo se Zidum v P. vyznamného obdaro- 
vání novymi vysadami, které prinesly jejich obehodo- 
vání veliké vyhody. Jejich dusledek bylo, ze mnozila 
se udání mëst'anu, stíznosti do Zidu, „ze vyvësenym 
tríslem znecist'ují krest'anské domy, ze nevází na 
mëstské váze, nybrz pokoutnë a doma; koneenë zádal 
i magistrát o zvysení zid. poplatku na 30 zl. 
Prubëhem 18. stol. zid. mësto v P. nekolikráte vy- 
horelo. Po prvé r. 1712, pak 1734 a 1740, címz po 
kazdé tëzce nastrádany majetek Zidu byl znicen. 
Pocet systemisovanych míst rodinnych v z. o. v P. 
vzrostl do r. 1811 na 87 dusí. 
První prípad^ ze prestoupil Zid v P. z víry své na 
katolickou, zaznamenán byl r. 1832; byl to Salamoun 
Brady, ktery pozbyl tím einem isvé „familiantství44 a 
na jeho misto nastoupil jeho bratr Joachim. 
Správce dietrichstejnského fideikomisu, hr. Vrati- 
slav z Mitro vie, pokusil se r. 1823 prinutiti polenské 
Zidy k placení t. zv. „Schutzgeld44, jak tomu bylo i na 
jinych místech v Cechách. Zidé se stateenë bránili, ze 
ta dávka je jiz v platech, které vrchnosti odvádéjí, in- 
kamerována. Toliko 2 familianti se dobrovolnë uvo'lili 
k placení ochranné taxy 3 zl. roenë, avsak po roz- 
hodnutí polit, úradu, ze taková taxa je v té dobë jiz 
nezákonná, prestali ji piatiti i oni dva familianti, kterí 
se k ni uvázali. Oba se na vrchnostenském ùradë 
v Pribyslavi „neslusnë chovali44 a byli proto bez soud- 
ního vyslechu arrestováni v nezidravé místnosti; zatím 
jim vrchnost v jejich domácnosti zabavila periny. 
Krajsky úrad vzal jejich stíznost na vëdomi, a r. 1826 
Polná í 
508 
Polna 1