Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Karel Fischer 
Dr. Ad. Stransky 
Rb Jindrich Weil 
ze dame i veskeré povinnosti platební správne odvá- 
dëji. Na zádosti jsou podepsáni jménem ochrannych 
2idu na pausivi David Podmok a Joachim Amschel, 
podëbradsti schutzjudi, a Herman, 2id z Opolan. 2á- 
dost 2idu vyvolala setrení, a ponëvadz jim hejtman 
strani!, Zidé mlcky ostali. Tento rozkaz vystë- 
hovací mei take politické pozadí, ponëvadz Zidë 
by li V podezrení, ze udrzují styky s neprítelem, prus- 
kym králem. Po nastoupení vlády císare Josefa I. a 
po prohlásení tolerancního patentu r. 1781 se proná- 
sledování 2idu zmírnilo a po té do-be se usadilo na 
Podëbradsku mnoho 2idu, takze témër v kazdé vsi 
2id nëjaky se uisadil. 2iviìi se vinopalnictvím, prode- 
jem páleného a vselikym handlem zbozí loketního a 
kupeckého, jakoz i kozeluzstvím. — Zvysováním po- 
platku ochrannym Zidum vycházel velky uzitek, pro 
dûchod J. M. C. znacny prospëch, a proto si viada dala 
2idy pod svou zvlástní ochranu. Této vyhody se do- 
máihala i obec a vydrzovala ochranné Zidy na Nym- 
burském predmestí. — Vedle zminënych jiz zidoven 
ve Zbozí byl usazen 2id v byvalé pastousce c. 56/11, 
snad jiz od r. 1750, totiz v dobë, kdy byla pastouska 
obecní prelozena na Kostelní predmestí. Kolem 
r. 1784 positavila obec novou zidovnu v Premyslovë 
ulici, a sice sestávající ze svëtnice, tri komor, klenuté 
kuchynë se zdënym komínem a klenutym, nedllázdé- 
nym sklepem. Nájemnym 2idem byl Josef Borias a 
byla s ním uzavrena nájemní smlouva na 30 let, a po- 
voluje se mu obycejny obchod se striznym a domácím 
zbo'zím. Jiní hausírující 2idé, do mèsta pricházející, 
musí se s ním penëzitë vyrovnat, jinak jim obchod 
bude zakázán, vyjma jarmarky. Nájemny 2id nesmí 
zádného cizího 2ida prechovávat pod ztrátou ochrany; 
nesmí zádné kradené vëci prodávat pod pokutou 
penëzitou i tëlesnou, a konecnë se mu povoluje drzet 
2 krávy. 
R. 1814 koupil Borias kus zahrady u Labe u císla 
6/II pro synagogu, ale obec uzila svého vlivu, aby 
projekt tento byl znemoznën. Na zidovnë mëstské vy- 
strídal se rod Boriasuv ve trech ^eneracich; naposled 
Marek Borias, syn Izáka, kterého zastihl r. 1832 hroz- 
ny pozár, ktery celou zidovnu znicil. Spâlenistë pro- 
dala obec nëjakému Yorsulákovi, ktery si tam novy 
domek postavi!. Po starém Boriasovi zustalo 6 syníi: 
Lazar (byl od r. 1832 pachtyrem mëstského pivovaru), 
Izák, zil na zidovnë v Malém Zboizí, Filip, byl kupcem 
na domë 34/1 (dnes v majetku Schulhof a), a Adolf a 
Joisef, nezletilí. — R. 1786 doslo z cís. narízení k roz- 
delení panskych dvoru na panství podëbradském die 
návrhu dvorního rady Raaba. Ze dvora panského, po» 
dëbradského, na Nymburském predmësti, povstalo 
nëkolik dílcu, zvanych familie. Jeden z tëchto dílcu, 
ktery koupil 2id Salomoun Kantor pro syna Abra- 
hama, ve vymëre 7X5 sáhu, s domeckem pro hlídace 
a malym domkem, postoupil r. 1852 za 801 zi. na syna- 
gogu. Tehdy jiz po r. 1848 nabyli 2idé stejnych práv 
jakio jiní obyvatelé. Sdruzili se tedy 2idé na panství 
podëbradském ve tri náb. obce, a sice v P., Nymburce 
a Králové Mëstci. Smlouvu na postavení synagogy 
podepsalo 25 israélitu z náb. obce podëbradské, a sice: 
Vilém Kantor, Isak Katz, Karel Borias, Herrman Po- 
pelík, Simon Popelík, Salomoun Fuchs, Adam Borias, 
Salomoun Bekman, Jakob Koserák, Salomoun Pick, 
Josef Kantor, Josef Fuchs, Herman Bekman, Jakob 
Beckman, Jeremiás Mauthner, Simon Altschul, Josef 
Lustfeld, Jindrich Grünfeld, Sailotmoun Pick, Salomoun 
Procházka, Jakob Fuchs, Aron Kantor, Morie Roubí- 
cek, Simon Kantor, Abraham Kantor. 
Na koupeném pozemku postavili israelité modli- 
tebnu, která je oznacena c. 17/1. Stary domek pro 
hlídace zustal a posud slouzí za byt sluhûm. Sousedící 
familie se synagogou c. 19/11, kterou mei v majetku 
Simon Kantor, byla r. 1871 oid majitele prodána israe- 
litské obei na zrízení israelit. skoly, ovsem tehdáz në- 
mecké, a pro byt rabiho. 
Ponëvadz k vûli nauceni se nëmcinë navstëvovaly 
tuto skolu také dëti katolické, stala se tato z politic- 
kého duchodu trnem v ocich obyvatelstva. Teprve 
r. 1910 byla tato nëmeckà skola zrusena. Ylastni hrbi- 
tov zrídila si obec israelitská r. 1898 za mostem, blize 
vsi Kluku, zároveñ se hrbitovem katolickym (obec¬ 
ní m) . 
Z modliteben ne j starsi byla modlitebna v nymburské 
obei, postavená v Kovanicich vlastnë r. 1786; k ni 
nálezel také lirbitov v Kovanicich, kam se pohxbivalo 
i z druhych obei israelskych na panství poidëbradském. 
Modlitebna v Kovanicich r. 1843 shorela; novë posta¬ 
vená byla v uzívání az do r. 1892. Od r. 1862 pocali se 
israelité stëhovati a usaz,ovati v Nymburce, kde si 
r. 1890 postavili novou synagogu nákladem 30 tisíc 
korun; neboztíky vsak pochovávali v Kovanicich. Obec 
israelitská kràiovémësteckà má 2 modlitebny, a sice 
v Král. Mëstci (od r. 1894) a v Cinëvsi (od r. 1854) = 
Die scítání, provedeného r. 1826 vrchnim P o u 1 e m, 
bylo na panství podëbr., cítajíc do toho obë mësta, 
Podëbrady a Sadskou, 21.960 dusi, a z toho bylo 930 
protestantu a 65 rodin israelitskych, cítajících dohro- 
mady 307 dusi. Y mësitë P. samotnych bylo ve 319 
domech 2768 obyv., a z toho 2615 katoliku, 117 evang. 
a 36 israelitu, soustredënych v 8 rodinách. Tento pocet 
se v krátkém case valnë rozmnozil. 
Podèbrady 3 
500 
Podèbrad 3