Pokud se tyká povinné úcasti zidu pri ohni nebo
hájení mesta mame zajímavy doklad z predeslého
r. 1674, kdy zidé Ore Bechyñsky, Izák Bechyñsky,
Valach (vlastnë Jáchym Brasovsky) a Félix Brasovsky
pro zanedbání této povinnosti! „mají byti do satlavy
vzati a z ni drive nemaji proipustëni byti, leda jednu
kopu kazdy z nich slozí*4.
Ochranná smlouva velice zidum prospëla, neboí
i pri jinak znacném omezeni meli v ni záruku bezpec-
nosti a klidnélio vyvoje. Také skutecnë doba dalsích jim
desiti let prinesla ji znacné posileni hospodárské, ba
mozno ríci i blahobyt, jejz i na venek projevovali.
Vhodnou prílezitostí byly tu zejména svatby, o nichz
mame dive zajímavé zprávy. Prvni nám zachoval ve
svém deniku táborsky dëkan Bartolomëj Zelenka 8),
ktery ke dni 4. února 1681 si zaznamenal: „¿idé na
svatbe vsichni se poprali, rabin plakal jsa opily. Jeden
z nich, príjmím Valach, otee svého nestoudnë uderil"
Zid Valach jest Jáchym Brasovsky, jak jiz drive bylo
poznamenáno. Pokud se vlastní zprávy tyká, povazují
ji za vëruhodnou, nebot' dëkan Zelenka byl muzem
prísnych mravu a spravedlivym vuci vsem, jak nej-
lépe dosvedeuje zápis v jeho deniku z 25. zárí 1681:
„Potrestal jsem tëlesnë hochy, kterí do skoly zidov-
ské kamením házeli— Druhou zprávu zaznamenává
manuál radni z r. 1683, die nëhoz „Mausl zid, ze dne
sobotního deeru svou bez licence a odpovèdi verejnë
près rynk s muzikou do skoly doprovoditi dal, jest
napomenut".
Roku 1685, kdy vyprsela ochranná smlouva, mësto
znovu zádá, aby mohlo zidy vypovëdëti. Die zápisu
v manuále radnim mají sousedé byti vyzváni, aby
zidum nenajímali bytu a krámu a z tëch, které jiz
v nájmu maji, aby je vypovëdëli. Starsi zidovsti Mausl
a Perl Gutman potrestáni byli satlavou, ze nechtëli
podati seznam v Tábore usazenych zidu. Tato „akcí
proti zidumtrvajici 3 roky, byla opët, jako prede-
slá, bezvysledná a vychodiskem sporu byla nova
úmluva o „Schutz g eld", v cástce 45 zi. Avsak i po
zdánlivém primëri obec stále hledá cesty, aby svoji
„akcí" mohla uplatniti. Kdyz nebylo mozno dosici
toho cestou úrední, hledá se cesta jiná a radní zápis
z r. 1691 zachovává nám o tom velmi zajímavou
zprávu: „P. Mates Angermayer má vezmouce postu
do Vidnë z Hradce Jindrichova jiti a panu Kosín-
skému, sekretári 12 dukátu offerirovati, aby akcí
zidovskou tim drive ad referendum vzal. Pokud ta
akcí vinsovanë pro mësto vyjde, ze se mu dalsí slusná
diskrecí vdëcnë má vydati.66 — Vsemohoucí „diskrecí"
byla tedy koneenym ùtocistëm.
Z 90. let tohoto stol. máme jinak jen struené zá-
znamy o domech mëst'anskych c. 66, 105 a 138, ze
v nich zidé bydlí, ze slechty byl to pak pan Krystof
Karel Voracicky z Pabënic, ktery dûm svüj — dnesní
c. 39 —- zidum pronajal. Novy vypocet zidu máme
z r. 1690, die nëhoz v T. zijí °) : Mausl (má skrovny
handl ve vlnë a skrovny krám), Perla Orová, vdova
po Ore Izáku Bechyñském (skrovny krám), Perl La¬
zarus, Gutman Lazarus (skrovnej handl v krâmë),
Felix Brasovsky (skrovnej handl vede), Lobi Brasov¬
sky chudy, Marek Jakubu v syrovych kozich handluje,
Lebl B r o d t rebe mající sluzby 40 zl. 2. o. táborská
cítala celkem 8 muzu, 9 zen a 12 dëti. Mësto respek-
tovalo sice ochrannou smlouvu, pri tom vsak stále
dbáno toho, aby zidé se v T. nezakupovali. R. 1699
usnásí se rada, ze mëst'ansky dum nemá byti zidum
pronajat a sama pri koupi diomu c. 275 (zid. c. po-
zdëjsi VIII) hned bydlící v nëm zid. rodinu vypovë-
dëla. Dlouho trvajici neprátelsky postup správy mësta
budil prirozenë odezvu také u zidu a tak v zápisech
mëstskych nacházíme nëkolik dokladu tiché i hluc-
nëjsi demonstrace zidovské. Syn zida Mausla dostal
3 dny satlavy za to, ze ponëkud nâpadnë projevoval
souhlas nad urázkou, ucînënou panu primasovi a zid
Perl byl v tëzkém podezrení a v nebezpeci satlavy,
ze pry „neuctivé psani proti magistrátu koncipírovaV6.
Ba dochází nëkdy i k silnëjsi vymënë názoru, po niz
jest i lazebník ku pomoci volán, a spravedlivy magi-
strát nëkdy i mëst'ana satlavou trestá. V otázce nábo-
zenské snásenlivosti a respektování nábozenskych
predpisu treba pochváliti magistrát, ktery r. 1692 do-
voluje, aby ve vëzeni zavrenému zidovi smëli sou-
vërci jeho donésti presné chleby.
Silná konkurence obchodujících zidu dávala v po-
sledních letech 17. stol. dosti prícin ke sporum s prí-
slusnymi zástupci remesel kruhu mëst'anskych. Spor
se rezníky vyrízen tim, ze zidum povoleno koserování
(1699), puncochári hájili proti nim vyhradní právo
na vyrobu puncoch vlnënych, provazníci obhajují
proti zidum zákaz „handle s hachlovanou prízí64.
Tëzky boj svádeli s nimi soukeníci, kterí si zejména
stëzovali, ze zidé vyvázejí dobrou vlnu ze zemë.
Dlouho trvající tento zápas projevil se zejména pri
„komisi k prumyslovému povznesení" r. 1769. —
Také sevei mëli mnoho sporu se zidy, kterí prodávali
jim kuze, kteryzto obehod mëli témër vyhradnë ve
svych rukách. Pri nákupu surovin se mnozí z remesl-
nikû u zidu znacnë zadluzili a magistrát velmi nerad
upravoval z toho vzniklé spory. R. 1714 stanovil proto
smërnice v otázce zadluzení krest'anu u zidovskych
obchodnikû. V tëchto dluznickych sporech nëkolikrâte
se ozyvá jméno Jakuba Mausla, ktery k villi tomu byl
u magistrátu ve znacné neprízni. Tak zápis z r. 1710
zaznamenává vyhruzku Janu Zelizkovi z domu c. 141,
ze bude uvëznën, jestli Jakuba Mausla z domu svého
nevypoví a o 5 let pozdëji totéz pohrození dáno To-
biási Remisovi z domu c. 342. Podobnvm zpusobem
zakrocil magistrát r. 1721 proti Samuelovi Felixovi,
ktery bydlil v domë c. 277 a chtël si od Terezie Krs-
ñákové najmouti dum c. 230. Zakrocením magistrátu
se tento nájem, rovnëz podminëny starym dluhem,
neuskutecnil.
R. 1705 nastává novy spor o ochranny poplatek, jejz
zidé — jak se zdá — nepravidelnë piatili. Magistrát
hrozi uvëznënim starsích z. o. a zavrením modlitebny,
jestli poplatek nebude ràdnë odveden.
Pro prvni léta stol. 18. máme zajímavou zprávu
0 prvním pokuse prestupu príslusníka obce zidovské
k církvi rímskokatolické. R. 1711 poznamenáno, ze
deera zida Marka (asi Marek Jakubu) chtëla se dláti
pokríti, nevíme vsak, jak zálezitost skoncila. Rovnëz
drive jiz zminëny útocník na ucitele (rebe) Jakuba
Abrahama chtël se dáti pokrtíti. aby se patrnë vy-
hnul prísnému trestu za svuj zlocin.
Dulezityrn rokem pro vyvoj zid. vseobecnë a tedy
1 v T. byl r. 1725, t. zv. normální. Pocet zid. rodin
t. r. mël byti normou v kazdém mëstë í pro léta prístí.
Y T. normálním císlem bylo 8 rodin, t. r. zde used-
lych, z nichz kazdá dostala své rodové c. a jichz pocet
nesmël se rozsirovati. Tëchto 8 táborskych rodin tvorí
základ táborského zidovstva a mnoho dnesních zid.
rodin odvozuje od nich svuj puvod. Prof. K. T h i r
v citované knize na str. 643 podává vysledek svého
studia o rozdëleni zid. rodln v T. a dochází k tomuto
(pravdëpodobnému) vysledku: „Nynëjsi rodiny në-
které pocházejí od onëch puvodních, máme-li zrení
k ponëmceni jmén za císare Josefa II. Tak od Izáka
Bechyñského pochází rodina Freundu; od Löbla Bra-
sovského rodina Goldsteinu; od Mojzíse Bechyñského
vymrelá zde rodina Srámku a zijící rodina Sternu, od
Felixe Brasovského rodina Eichbergu. Nejrozsirenëjsi
rodina Guttmanu má za prvního zástupce Gutmana
labor 4
634
Tübor 4
