Pokud se tyká povinné úcasti zidu pri ohni nebo hájení mesta mame zajímavy doklad z predeslého r. 1674, kdy zidé Ore Bechyñsky, Izák Bechyñsky, Valach (vlastnë Jáchym Brasovsky) a Félix Brasovsky pro zanedbání této povinnosti! „mají byti do satlavy vzati a z ni drive nemaji proipustëni byti, leda jednu kopu kazdy z nich slozí*4. Ochranná smlouva velice zidum prospëla, neboí i pri jinak znacném omezeni meli v ni záruku bezpec- nosti a klidnélio vyvoje. Také skutecnë doba dalsích jim desiti let prinesla ji znacné posileni hospodárské, ba mozno ríci i blahobyt, jejz i na venek projevovali. Vhodnou prílezitostí byly tu zejména svatby, o nichz mame dive zajímavé zprávy. Prvni nám zachoval ve svém deniku táborsky dëkan Bartolomëj Zelenka 8), ktery ke dni 4. února 1681 si zaznamenal: „¿idé na svatbe vsichni se poprali, rabin plakal jsa opily. Jeden z nich, príjmím Valach, otee svého nestoudnë uderil" Zid Valach jest Jáchym Brasovsky, jak jiz drive bylo poznamenáno. Pokud se vlastní zprávy tyká, povazují ji za vëruhodnou, nebot' dëkan Zelenka byl muzem prísnych mravu a spravedlivym vuci vsem, jak nej- lépe dosvedeuje zápis v jeho deniku z 25. zárí 1681: „Potrestal jsem tëlesnë hochy, kterí do skoly zidov- ské kamením házeli— Druhou zprávu zaznamenává manuál radni z r. 1683, die nëhoz „Mausl zid, ze dne sobotního deeru svou bez licence a odpovèdi verejnë près rynk s muzikou do skoly doprovoditi dal, jest napomenut". Roku 1685, kdy vyprsela ochranná smlouva, mësto znovu zádá, aby mohlo zidy vypovëdëti. Die zápisu v manuále radnim mají sousedé byti vyzváni, aby zidum nenajímali bytu a krámu a z tëch, které jiz v nájmu maji, aby je vypovëdëli. Starsi zidovsti Mausl a Perl Gutman potrestáni byli satlavou, ze nechtëli podati seznam v Tábore usazenych zidu. Tato „akcí proti zidumtrvajici 3 roky, byla opët, jako prede- slá, bezvysledná a vychodiskem sporu byla nova úmluva o „Schutz g eld", v cástce 45 zi. Avsak i po zdánlivém primëri obec stále hledá cesty, aby svoji „akcí" mohla uplatniti. Kdyz nebylo mozno dosici toho cestou úrední, hledá se cesta jiná a radní zápis z r. 1691 zachovává nám o tom velmi zajímavou zprávu: „P. Mates Angermayer má vezmouce postu do Vidnë z Hradce Jindrichova jiti a panu Kosín- skému, sekretári 12 dukátu offerirovati, aby akcí zidovskou tim drive ad referendum vzal. Pokud ta akcí vinsovanë pro mësto vyjde, ze se mu dalsí slusná diskrecí vdëcnë má vydati.66 — Vsemohoucí „diskrecí" byla tedy koneenym ùtocistëm. Z 90. let tohoto stol. máme jinak jen struené zá- znamy o domech mëst'anskych c. 66, 105 a 138, ze v nich zidé bydlí, ze slechty byl to pak pan Krystof Karel Voracicky z Pabënic, ktery dûm svüj — dnesní c. 39 —- zidum pronajal. Novy vypocet zidu máme z r. 1690, die nëhoz v T. zijí °) : Mausl (má skrovny handl ve vlnë a skrovny krám), Perla Orová, vdova po Ore Izáku Bechyñském (skrovny krám), Perl La¬ zarus, Gutman Lazarus (skrovnej handl v krâmë), Felix Brasovsky (skrovnej handl vede), Lobi Brasov¬ sky chudy, Marek Jakubu v syrovych kozich handluje, Lebl B r o d t rebe mající sluzby 40 zl. 2. o. táborská cítala celkem 8 muzu, 9 zen a 12 dëti. Mësto respek- tovalo sice ochrannou smlouvu, pri tom vsak stále dbáno toho, aby zidé se v T. nezakupovali. R. 1699 usnásí se rada, ze mëst'ansky dum nemá byti zidum pronajat a sama pri koupi diomu c. 275 (zid. c. po- zdëjsi VIII) hned bydlící v nëm zid. rodinu vypovë- dëla. Dlouho trvajici neprátelsky postup správy mësta budil prirozenë odezvu také u zidu a tak v zápisech mëstskych nacházíme nëkolik dokladu tiché i hluc- nëjsi demonstrace zidovské. Syn zida Mausla dostal 3 dny satlavy za to, ze ponëkud nâpadnë projevoval souhlas nad urázkou, ucînënou panu primasovi a zid Perl byl v tëzkém podezrení a v nebezpeci satlavy, ze pry „neuctivé psani proti magistrátu koncipírovaV6. Ba dochází nëkdy i k silnëjsi vymënë názoru, po niz jest i lazebník ku pomoci volán, a spravedlivy magi- strát nëkdy i mëst'ana satlavou trestá. V otázce nábo- zenské snásenlivosti a respektování nábozenskych predpisu treba pochváliti magistrát, ktery r. 1692 do- voluje, aby ve vëzeni zavrenému zidovi smëli sou- vërci jeho donésti presné chleby. Silná konkurence obchodujících zidu dávala v po- sledních letech 17. stol. dosti prícin ke sporum s prí- slusnymi zástupci remesel kruhu mëst'anskych. Spor se rezníky vyrízen tim, ze zidum povoleno koserování (1699), puncochári hájili proti nim vyhradní právo na vyrobu puncoch vlnënych, provazníci obhajují proti zidum zákaz „handle s hachlovanou prízí64. Tëzky boj svádeli s nimi soukeníci, kterí si zejména stëzovali, ze zidé vyvázejí dobrou vlnu ze zemë. Dlouho trvající tento zápas projevil se zejména pri „komisi k prumyslovému povznesení" r. 1769. — Také sevei mëli mnoho sporu se zidy, kterí prodávali jim kuze, kteryzto obehod mëli témër vyhradnë ve svych rukách. Pri nákupu surovin se mnozí z remesl- nikû u zidu znacnë zadluzili a magistrát velmi nerad upravoval z toho vzniklé spory. R. 1714 stanovil proto smërnice v otázce zadluzení krest'anu u zidovskych obchodnikû. V tëchto dluznickych sporech nëkolikrâte se ozyvá jméno Jakuba Mausla, ktery k villi tomu byl u magistrátu ve znacné neprízni. Tak zápis z r. 1710 zaznamenává vyhruzku Janu Zelizkovi z domu c. 141, ze bude uvëznën, jestli Jakuba Mausla z domu svého nevypoví a o 5 let pozdëji totéz pohrození dáno To- biási Remisovi z domu c. 342. Podobnvm zpusobem zakrocil magistrát r. 1721 proti Samuelovi Felixovi, ktery bydlil v domë c. 277 a chtël si od Terezie Krs- ñákové najmouti dum c. 230. Zakrocením magistrátu se tento nájem, rovnëz podminëny starym dluhem, neuskutecnil. R. 1705 nastává novy spor o ochranny poplatek, jejz zidé — jak se zdá — nepravidelnë piatili. Magistrát hrozi uvëznënim starsích z. o. a zavrením modlitebny, jestli poplatek nebude ràdnë odveden. Pro prvni léta stol. 18. máme zajímavou zprávu 0 prvním pokuse prestupu príslusníka obce zidovské k církvi rímskokatolické. R. 1711 poznamenáno, ze deera zida Marka (asi Marek Jakubu) chtëla se dláti pokríti, nevíme vsak, jak zálezitost skoncila. Rovnëz drive jiz zminëny útocník na ucitele (rebe) Jakuba Abrahama chtël se dáti pokrtíti. aby se patrnë vy- hnul prísnému trestu za svuj zlocin. Dulezityrn rokem pro vyvoj zid. vseobecnë a tedy 1 v T. byl r. 1725, t. zv. normální. Pocet zid. rodin t. r. mël byti normou v kazdém mëstë í pro léta prístí. Y T. normálním císlem bylo 8 rodin, t. r. zde used- lych, z nichz kazdá dostala své rodové c. a jichz pocet nesmël se rozsirovati. Tëchto 8 táborskych rodin tvorí základ táborského zidovstva a mnoho dnesních zid. rodin odvozuje od nich svuj puvod. Prof. K. T h i r v citované knize na str. 643 podává vysledek svého studia o rozdëleni zid. rodln v T. a dochází k tomuto (pravdëpodobnému) vysledku: „Nynëjsi rodiny në- které pocházejí od onëch puvodních, máme-li zrení k ponëmceni jmén za císare Josefa II. Tak od Izáka Bechyñského pochází rodina Freundu; od Löbla Bra- sovského rodina Goldsteinu; od Mojzíse Bechyñského vymrelá zde rodina Srámku a zijící rodina Sternu, od Felixe Brasovského rodina Eichbergu. Nejrozsirenëjsi rodina Guttmanu má za prvního zástupce Gutmana labor 4 634 Tübor 4