Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Geschichte der Juden in Déjiny Zidu 
Podèbrad und Umgebung, v Podébradech a okolí. 
Bearbeitet von 
Jan Hellich, Archivar, Podëbrady. 
Ac y blízkém meste Kolíne Zidé tvorili celou kolo- 
nii, soustredënou od 14. stol. y jedné z ulic vyhrazené, 
nebyl trpën v blizkych mëstech Podebradech a Nym- 
burce zádny Zid, a také az do samého pocátku 30 leté 
války se jako o s e d 1 y nepripomíná. Zidé ziivili se vy- 
hradnë obchodem, hausírnictvím a lichvou. Na hausir- 
nictví pripomíná v P. taxa na vybírání eia u mositu a ve 
branách mëstskych Nymburské a Kostelní. Cío vybírané 
bylo urceno na opravu a vydrzování mostu près potoky. 
Tohoto eia se scházelo roenë u brány mostní 50 grosu 
ces. a u brány Nymburské 3, u Kostelní 6 kop. Toito 
cío se piatilo z nák'ladu rûzného zbozí, poctu koní, 
dobytka velkého i drobného, i za osoby pesi, jízdiní a j. 
Toto cío jest zaznamenáno v urbári od r. 1553 a 
bylo r. 1671 opraveno a doplnëno raidou podrobností. 
Y této opravë dotykají se nëkteré clánky podrobností 
Zidu. T am se uvádí: z trakarû, na nichz by se ñeco 
k liandlu vezlo, die proporcí tíze, at' krestan nebo Zid, 
má platit 4V2 hallíre, Zid pak za sebe téz tolik. Zid, 
jedoucí na voize anebo na koni, a pesi po krejearu, 
tyz Zid z konë zvlàstë po jednom krejearu a 3 halíirích: 
co se zbozí a veci zidovskych tyee, kromë svrchu 
uvedenou taxu po 3 krejcarích vice piatiti musí. 
R. 1541 byli Zidé ze zemë ceské usnesením snemov- 
ním vyhostëni, protoze byli v podezrení, ze se doroz- 
umívají s Turky. R. 1559 byl zákaz odivolán a zave- 
dena dan z hlavy: dospelí 48 gr., dëti 10 gr. — Po 
bitvë na Bile bore prisnë provadënou katolickou re- 
formaci nebyli ani Zidé usetreni: byli jako jini jino- 
vërci z mësta vypovídáni a museii opoustët pobyt svuj 
die rozkazu cisare Ferdinanda IL ze dne 5. rijna 1628. 
— Y tomto rozkaze stoji vyslovnë, ze sousedé nemu- 
seji trpët Zidy mezi sebou, proto prekvapuje, ze byl 
do P. dosazen r. 1638 Zid za celniho u mostu, jménem 
Herman Schwarz, ktery prislibil, aby se mu cla dostati 
mohlo, prestoupeni k vire katolické a podrobit se krtu. 
Schwarz byl v Praze na vychování u Otcu tovarysstva 
Jezisova a mël byti pokrtën v P. ve stredu, v den sv. 
Matëje. V ustanoveny den vsak Schwarz neprisel a 
ztratil se tak, ze nikdo o nëm nezvëdël. Z rozkazu arci- 
biskupa bylo narízeno hejtmanu panstvi podëbr., aby 
po zmizelém pátral a vysetril, s kym se Zid posledni 
cas stykal a jaké známoisti udrzoval. Schwarzovi se 
vina zmizení neprikládala a proto byl pozádán rych- 
tár Starého mësta Prazského, aby Zida Hermana z Po¬ 
dëbr ad chránil a dopomáhal mu ke svrskûm, které má 
mezi Zidy, a ochrañovál ho pred pronásledováním od 
Zidu. (Z archivu arcibiskupského Emanant. 1638; opis 
v archivu zemském.) — Vysledek není znám. Krátce 
p o torn dala královská komora drazbou cío prona jmouti. 
Takovym zpusobem bylo r. 1644 cío prona jato Zidovi 
Jakubu Kost^lBckému ve spolecnosti s konsorty Mojzí- 
sem Levitem a Salomounem Schnurmacherem za roc- 
ních 400 zlatych. Ponëvadz za vpádu lidu svédiského 
r. 1648 málo cla vybrali a zustali cío dluzni, byla jim 
Zpracoval 
Jan Hellich, archivár, Podëbrady. 
polo vina nájmu odpustëna. Po uzavfení mí ru vestfál- 
ského r. 1649 byl tëmto Zidum nájem prodlouzen a 
zároveñ zvysen na 600 zi., z duvodu toho, ze nastaly 
easy príznivé a normální. R. 1650 mèli byti die usne- 
sení snemovníhio Zidé, na clecih zústávající, vyzdvizeni 
a nahrazeni lidem krest'anskym. V tom smys'lu doslo 
od král. komory dopisem ze dne 8. kvëtna 1652 na 
hejtmana panství podëbradiského narízení, aby se tím 
rídil. Nezdá se vsak, ze bylo tomuto rozkazu vyhovëno, 
protoze nacházíme Zidy na clech bez prekázky dále. 
— R. 1653 uchází se vyse uvedeny Zid Jakub o pro- 
diouzení nájmu cla ve zminëné vysi, odvolávaje se na 
spatné handle a ze lidé handlovní silnice podëbradské 
k mostu nymburskému, novë oipraveinému, vyrázejí na 
skodu cla J. M. C., a zároveñ zádá, aby fury pan&ké, 
jedoucí s nákladem na trh, nebyly od placení cla vy- 
lucovány. Zidovi Jakubu Salamounovi bylo vyhovëno 
jen càstecnë a bylo mu slíbeno, od nového nájmu 
r. 1654, aby fury sousedské s jakymkoli zbozím k trhu 
ustanovenym cío piatiti byly povinny. 
Toto ustanovení podrázdilo dva sousedy podëbrad¬ 
ské, kterí vezli ryby z, haltyru zámeckych do Prahy na 
trh. Ohrazovali se proti placení a podali stíznost na 
král. komoru, ze nikdy z ryb neplatívali. Po dlouhém 
vysetrování byla povinnost celní z ryb ve proispëch 
stëzoïvatelû vyrízena. — Pri nejblizsím na to pronájmu 
r. 1656 stai se celním katolík, Ondrej Nedochodil, a 
od té doby Zida na cíe vice nenacházíme. 
* 
Na periferii mësta P. byly za'lozeny od Petra Hu- 
berka z Hendersdorfu na Borovnici, Závrsí a Kovani- 
cích dvë cihalupy zidovské, o kterych se pri postoupení 
dvora zbozského na rytíre Arnosta Gottfrieda z Per- 
holtu r. 1677 zmínka ciní. Jistë se podëbradskà obec 
proti tomu bránila, ale písemná zpráva se o tom nedo- 
chovala. Podëbradsti vymohli si aspoñ na základe. 
guberniálního narízení r. 1725, ze nesmí pocet Zidû 
ve Zbozí byti rozmnozován. Od r. 1716 je ve Zbozí 
v jedné chalupë vinopalna. Drziteli dvora zbozského 
piatili Zidé z obou chalup 48 zlatych a z vinopalny 
30 zl., ze synagogy 6 zl. (ta byla umistëna ve dvore). 
— K zidovskym bohosluzbám ise shromazd'ovali vsi- 
clini ochranní Zidé na panství podëbradském, kterí 
mëli v nájmu myta aneb koralny. Své neboztíky po- 
hrbívali na hrbitovë v Kovanicích. 
R. 1691 predlozil hejtman panství podëbr., Tësov- 
sky, král. komore projekt, aby ve vsi Cinëvsi byla zrí- 
zena nová vinopalna v byvalé pazdernë, kterou jeho 
predchüdee zrusil. Navrhuje pazdernu pro byt vino- 
pala, za kterého se hlásí Zid Hirschl proti platu 75 zl. 
a krome toho platit obvykly tác (dan), a nádoby, 
které by mu byly propujeeny (3 kotle), má na svuj 
náklad opravovati, drivi bud' panské, neb selské sobe 
kupovati, zádného páleného na ztencení sousedu mësta 
Podëbrady 1 
504 
Podèbrad 1