Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Geschichte der Juden 
in Zbraslav (Königsaal). 
Bearbeitet von 
Direktor Em. Neumann, Zbraslav. 
Je nasnadë, ze i v starych dobách, kdy 2ide byli 
usazeni jen y podhradí prazském a vysehradském, ze 
rozsírili se a pusobili tez v nejblizsím okolí tëchto 
stredisek ceskych — tedy i na okrese zbraslav- 
s k é m, i kdyz casem postavováni tu byli do horsích 
pomeru a mnohdy pronásledováni i vypovídáni byli. 
Pravdëpodobnë bylo tomu tak na Zbraslavsku za doby 
Premysla Otakara II., ktery stai se téz majitelem lovcí 
tvrze na Z., kdyz r. 1254 udëlil 2idum vysadu usazo- 
vati se v obcích a mëstech královskych. 
Zde, blízko y dosahu moci král., piatili asi za Jana 
Lucemburského znacné dávky penëzni, zvláste pak 
kdyz král Yáclav IV. podrídil je komore královské, 
Jako jinde, za válek husitskych staveli uz liojne 
v mesteckách domy „pod plat", i kdyz za Ferdi¬ 
nanda I. r. 1542 nuceni byli 2idé vystëhovati se 
(hlavnë do Polska), aie r. 1559 Maximiliánem opët 
povolen jim návrat, az posléze v dobë Ferdinanda II. 
za pomoc v obranë Prahy proti Svédum dovoleno jim 
usazovati se vsude tak, ze r. 1650 na v e n k o v ë 
omezen pocet jich jen die stavu v r. 1618. 
Jistë na Z. 2idé pribyli téz v 18. stol., kdyz k roz- 
kazu Marie Terezie z 18. prosince 1744 musili se 
houfnë z Prahy vystëhovati a usaditi se v nejblizsím 
okolí prazském, obdrzevse teprve za eis. Josefa II. de- 
kretem z 3. srpna 1797 volnost osazovaci 
V ,,Kronice zbraslavské" (Chronicon Aula Regie), 
v let. 1392—1396 nazvíce opatem Petrem 2itavskym 
psané, einí se zmínka o 2idech nëkolikrâte a sice 
r. 1296, 1336, 1351, ovsem ne primo zbraslavskych. Je 
nepochybno, ze v prílivu cizích národu, v dobë zbo- 
hatnutí Cech (hojnym dolováním stríbra v Kutné Hore 
a razením „bílych prazskych grosû" tamtéz) nastëho- 
vali se do Cech, i do Prahy a jejího okolí 2idé vëtsi 
mërou, nebot' mëli za králú Václava IL a hlavnë Vá- 
elava III. styky s klásterem zbraslavskym. Posléz jme- 
novany panovník pro tazení své do Polska vypujcil si 
od prazskych 2idu près to, ze Kutná Hora vydávala 
bohatství stríbra, nejen peníze, ale i bohosluzebné 
skvosty od klástera zbraslavského, z nichz nëkteré pak 
v Praze zastaveny zustaly. 
První písemny záznam o 2idech na Z. usazenych 
pochází z arch, panství zbraslavského z r. 1715. 
Ve „Visitation-B e fundu de Anno 1715" uvádí se 
z rodin zid. na Z.: „Isac David Jud No. 54", Jakob 
Hahn, cp. 55 a Isac Wiener, v Lahovicích pak David 
Taun. 100 let pozdëji zajímavou jest smlouva panství 
toho o prenechání dalsího pozemku v rozmëru 800 
sáhu ctverecních pro i s r a e 1 s k y hrbitov 
v Trebotovë. Mezi knízetem Bedr. Oettingem- 
Wallersteinem spolu s jeho manzelkou, knëznou Wal- 
lersteinovou, rozenou Cernínovou, a mezi isr. p o- 
hrebním bratrstvem trebotovskym, 
obnovena byla 20. prosince 18 . . (die smlouvy o zid. 
hrbitovë trebotovském, kterou 22. kvëtna 1761 po- 
Déjiny Zi du 
na Zbraslavsku. 
Zpracoval 
Em. Neuman, ríd. uc. v. v., Zbraslav. 
tvrdil opat klástera zbraslavského Desiderius) nová 
smlouva, vymiñující na isr. hrbitov ten volny vjezd za 
poplatek 1 zlatého pri pohrbu starsího cieña, a 30 kr. 
za mladsího. V arch, zbraslavském jsou seznamy po- 
chovanych z let 1840—1848 pak 1849—1852. V arch, 
téhoz panství poznamenány jsou jestë ve ??Elenchus 
Archivus od 1784" v r. 1780, ze ze Slivence „zidovka 
Rachel Winternitz prestoupila ke kresi. vyznání" a 
z r. 1784 zaznamenány testamenty 2idovek: Ester 
Selenbergové a Kateriny Stadlerové. 
Ackoliv ke guberniálnímu vynosu (z r. 1787) ozná- 
meno, ze pred ním na Z. zádnych 2idu usídleno ne- 
bylo, prece z listin panství r. 1715 vychází najevo, ze 
tu byli usazeny zprvu jmenované tri rodiny, jenom 
jako tak zv. „Bestandsjude". Die téhoz visitacního 
protokolu v Revnicích jmenováni byli Josef Ber- 
11 art a Bernard Polak, v Trebotovë Wolf Kohn. 
Die iistiny z r. 1 7 8 7 „neintabulovanym" israelitum 
nebylo dovoleno usazovati se ve Z. Z téhoz pramene 
je zrejino, ze r. 1788 zavrena byla synagoga ve V o n o- 
klasechak zádosti vëricich bylo povoleno otevreni 
její jen k prohlidce, zda vlhkem nebylo desatero po- 
skozeno; po ni opët narízeno zavreni modlitebny, 
Z r. 1 7 8 9 stává dokument zbraslavsky o smlouvë 
s Isakem Wienerem, ze na panství oprâvnën je kupo- 
vati kuze z padlého dobytka; jmenovany kupoval téz 
popel. Pozdëji r. 1 7 9 3 mël téz pronajaty trafiku a 
vinopalnu zbraslavskou, spolu pod ochranou panství 
Dobríse. 
R. 1795 jmenuje se smlouvou Isak Wiener „po 
kupci Allanovi" jako první Zid na Z., maje kromë 
obehodu strizním zbozim pronajatu vinopalmu a téz 
..flusdrnu" na 6 let. Tyz zádal asi r. 1787 panství za 
ochranu a zprostëni daní, coz vsak kraj. úrad vynosem 
z 2. brezna 1796 odmítl, ac predlozeno bylo od obce 
i vysvëdceni chudoby; az teprve k obnovené zádosti 
r. 1793 platné usídlení povoleno mu bylo. 
R. 1799 uvádí se v listinách o Velké Chuchli: 
Isak Herzl a Mojzís Richtr. 
Z doby následující, zaëàtkem 19. stol. v ruznych 
spisech z. n. o. obsazeny jsou jiz cetnëjsi záznamy 
i z ostatních obcí okresu zbraslavského. 
2id. matriky pri z. o. n. ve Z. zachované jsou: 
1. „Israelitische Geburtsmatrik'\ 2. „Israelitische 
Todten-Matrik" (mrtvych pochovanych v Trebotovë) 
die guberniiálního narízení z 24. dubna 1838, zaëatych 
dnem 1. listopadu 1839 pri „dominili Vsenory", 3. „Jü¬ 
dische Geburtsmatrik" a ..Todtenmatrik" pro Lochkov, 
Slivenec, zacate r. 1840 a potvrzené: prvé dvë kraj. 
úradem rakovnickym ve Slaném a poslednë jmenované 
kraj. úradem berounskym 11. cervence 1839 v Praze. 
Vsecky ty spisy obsahuji rozsáhly obvod precetnych 
obcí se záznamy nejen okresu zbraslavského, ale i ze 
sousednich a téz vzdálenych panství, a sice z následu- 
jících mist: Bànë, Bráník (u Prahy), Brezany (Dolní), 
Zbraslav 1 
311 
Königsaal Ï