Geschichte der Juden in Zbraslav (Königsaal). Bearbeitet von Direktor Em. Neumann, Zbraslav. Je nasnadë, ze i v starych dobách, kdy 2ide byli usazeni jen y podhradí prazském a vysehradském, ze rozsírili se a pusobili tez v nejblizsím okolí tëchto stredisek ceskych — tedy i na okrese zbraslav- s k é m, i kdyz casem postavováni tu byli do horsích pomeru a mnohdy pronásledováni i vypovídáni byli. Pravdëpodobnë bylo tomu tak na Zbraslavsku za doby Premysla Otakara II., ktery stai se téz majitelem lovcí tvrze na Z., kdyz r. 1254 udëlil 2idum vysadu usazo- vati se v obcích a mëstech královskych. Zde, blízko y dosahu moci král., piatili asi za Jana Lucemburského znacné dávky penëzni, zvláste pak kdyz král Yáclav IV. podrídil je komore královské, Jako jinde, za válek husitskych staveli uz liojne v mesteckách domy „pod plat", i kdyz za Ferdi¬ nanda I. r. 1542 nuceni byli 2idé vystëhovati se (hlavnë do Polska), aie r. 1559 Maximiliánem opët povolen jim návrat, az posléze v dobë Ferdinanda II. za pomoc v obranë Prahy proti Svédum dovoleno jim usazovati se vsude tak, ze r. 1650 na v e n k o v ë omezen pocet jich jen die stavu v r. 1618. Jistë na Z. 2idé pribyli téz v 18. stol., kdyz k roz- kazu Marie Terezie z 18. prosince 1744 musili se houfnë z Prahy vystëhovati a usaditi se v nejblizsím okolí prazském, obdrzevse teprve za eis. Josefa II. de- kretem z 3. srpna 1797 volnost osazovaci V ,,Kronice zbraslavské" (Chronicon Aula Regie), v let. 1392—1396 nazvíce opatem Petrem 2itavskym psané, einí se zmínka o 2idech nëkolikrâte a sice r. 1296, 1336, 1351, ovsem ne primo zbraslavskych. Je nepochybno, ze v prílivu cizích národu, v dobë zbo- hatnutí Cech (hojnym dolováním stríbra v Kutné Hore a razením „bílych prazskych grosû" tamtéz) nastëho- vali se do Cech, i do Prahy a jejího okolí 2idé vëtsi mërou, nebot' mëli za králú Václava IL a hlavnë Vá- elava III. styky s klásterem zbraslavskym. Posléz jme- novany panovník pro tazení své do Polska vypujcil si od prazskych 2idu près to, ze Kutná Hora vydávala bohatství stríbra, nejen peníze, ale i bohosluzebné skvosty od klástera zbraslavského, z nichz nëkteré pak v Praze zastaveny zustaly. První písemny záznam o 2idech na Z. usazenych pochází z arch, panství zbraslavského z r. 1715. Ve „Visitation-B e fundu de Anno 1715" uvádí se z rodin zid. na Z.: „Isac David Jud No. 54", Jakob Hahn, cp. 55 a Isac Wiener, v Lahovicích pak David Taun. 100 let pozdëji zajímavou jest smlouva panství toho o prenechání dalsího pozemku v rozmëru 800 sáhu ctverecních pro i s r a e 1 s k y hrbitov v Trebotovë. Mezi knízetem Bedr. Oettingem- Wallersteinem spolu s jeho manzelkou, knëznou Wal- lersteinovou, rozenou Cernínovou, a mezi isr. p o- hrebním bratrstvem trebotovskym, obnovena byla 20. prosince 18 . . (die smlouvy o zid. hrbitovë trebotovském, kterou 22. kvëtna 1761 po- Déjiny Zi du na Zbraslavsku. Zpracoval Em. Neuman, ríd. uc. v. v., Zbraslav. tvrdil opat klástera zbraslavského Desiderius) nová smlouva, vymiñující na isr. hrbitov ten volny vjezd za poplatek 1 zlatého pri pohrbu starsího cieña, a 30 kr. za mladsího. V arch, zbraslavském jsou seznamy po- chovanych z let 1840—1848 pak 1849—1852. V arch, téhoz panství poznamenány jsou jestë ve ??Elenchus Archivus od 1784" v r. 1780, ze ze Slivence „zidovka Rachel Winternitz prestoupila ke kresi. vyznání" a z r. 1784 zaznamenány testamenty 2idovek: Ester Selenbergové a Kateriny Stadlerové. Ackoliv ke guberniálnímu vynosu (z r. 1787) ozná- meno, ze pred ním na Z. zádnych 2idu usídleno ne- bylo, prece z listin panství r. 1715 vychází najevo, ze tu byli usazeny zprvu jmenované tri rodiny, jenom jako tak zv. „Bestandsjude". Die téhoz visitacního protokolu v Revnicích jmenováni byli Josef Ber- 11 art a Bernard Polak, v Trebotovë Wolf Kohn. Die iistiny z r. 1 7 8 7 „neintabulovanym" israelitum nebylo dovoleno usazovati se ve Z. Z téhoz pramene je zrejino, ze r. 1788 zavrena byla synagoga ve V o n o- klasechak zádosti vëricich bylo povoleno otevreni její jen k prohlidce, zda vlhkem nebylo desatero po- skozeno; po ni opët narízeno zavreni modlitebny, Z r. 1 7 8 9 stává dokument zbraslavsky o smlouvë s Isakem Wienerem, ze na panství oprâvnën je kupo- vati kuze z padlého dobytka; jmenovany kupoval téz popel. Pozdëji r. 1 7 9 3 mël téz pronajaty trafiku a vinopalnu zbraslavskou, spolu pod ochranou panství Dobríse. R. 1795 jmenuje se smlouvou Isak Wiener „po kupci Allanovi" jako první Zid na Z., maje kromë obehodu strizním zbozim pronajatu vinopalmu a téz ..flusdrnu" na 6 let. Tyz zádal asi r. 1787 panství za ochranu a zprostëni daní, coz vsak kraj. úrad vynosem z 2. brezna 1796 odmítl, ac predlozeno bylo od obce i vysvëdceni chudoby; az teprve k obnovené zádosti r. 1793 platné usídlení povoleno mu bylo. R. 1799 uvádí se v listinách o Velké Chuchli: Isak Herzl a Mojzís Richtr. Z doby následující, zaëàtkem 19. stol. v ruznych spisech z. n. o. obsazeny jsou jiz cetnëjsi záznamy i z ostatních obcí okresu zbraslavského. 2id. matriky pri z. o. n. ve Z. zachované jsou: 1. „Israelitische Geburtsmatrik'\ 2. „Israelitische Todten-Matrik" (mrtvych pochovanych v Trebotovë) die guberniiálního narízení z 24. dubna 1838, zaëatych dnem 1. listopadu 1839 pri „dominili Vsenory", 3. „Jü¬ dische Geburtsmatrik" a ..Todtenmatrik" pro Lochkov, Slivenec, zacate r. 1840 a potvrzené: prvé dvë kraj. úradem rakovnickym ve Slaném a poslednë jmenované kraj. úradem berounskym 11. cervence 1839 v Praze. Vsecky ty spisy obsahuji rozsáhly obvod precetnych obcí se záznamy nejen okresu zbraslavského, ale i ze sousednich a téz vzdálenych panství, a sice z následu- jících mist: Bànë, Bráník (u Prahy), Brezany (Dolní), Zbraslav 1 311 Königsaal Ï