Ye století XVIII. a XIX. vystrídali se y J. a y okolí
zidé následujícíeh jmen: Sobotka, Marcus, Petschotsek,
Jonek, Pfau, Miohelstätter, Löwy, Engländer, Turnov-
sky, Kantor, Wehle, Goliath, Winternitz, Baruch, Jam-
kin, Sommer, Faltin, Löwenstein, Fried, Pik, Herz-
man, Lury, Beck, Goldman, Büngel, Tobias, Mautner,
Fuchs, Estreich, Pstros, Bondi, Gutmann, Wiesner,
Maier, Eisenschimmel, Hammerschlag, Kohn, Grün-
berger, Lustig, Pollak, Friedländer, Feder, Posel,
Grass, Epstein, Elbogen, Bürge, Séligman, Hauser,
Bruner, Fuchs, Slatky, Schaok, Bayer.
Co do reci uzívali zidé ve starsích dobách vedle ja-
zyka nëmeckého i cestiny. Pozdëji vyhradnë nëmeiny
a také úrední matriky vedli v J. nemecky. Bílou vra-
nou je jediny cesky zápis ve „Sterberegistru" z 19.
kvëtna 1832, kdy zemrela v Samsinë na Jicínsku
„Franzyska Faltinowa, wdowa ze Samssiny" ve stárí
88 let, „na pichanj a sesslost wieku die rychtarowa
wyswëdcenj".
Je zajímavo, ze vsecky zidovské matriky od r. 1788
az do r. 1849 jsou revidovány jicínskym dëkanem J.
Hrdinou a biskupskym notárem J. Stránskym.
Rok 1848 ucinil zidy úplne rovnoprávnymi s krest'a-
ny. Od té doby nie vyznamnëjsiho se mezi zidy v J.
neudálo. Za poznamenáni snad stojí protizidovské
boure po zrusení jazykovych narízení Badeniho.
Vznikly v Praze jako odveta za chování Nëmcu a obrá-
tily se brzy proti zidum, tehdy sloupum némectví, a
odtud prenesly se na venkov. Y J. nabyly tak hrozivé
povahy, ze muselo byti povoláno vojsko do ulic. 2idum
strhány nëmecké firmy, yytlucena okna krimu a në-
mecké skoly zidovské, která by la umistëna v domë
nábozenské obee zidovské v Zidovské ulici c. 100 od
r. 1875 (predtim byla v domë c. 80). Skola tato byla
po bourich premënëna na ceskou a pozdëji zanikla
vubec (r. 1897). Za poznámku stojí, ze do této skoly
chodiîi i záci kresfanstí i z predních rodin jicínskych
(Kukula, Miricka) a ze se zde vyucovalo i nábozenství
katolickému. Vzorny reditel skoly té, Marek Polák,
zemrel r. 1897 a vdëcni zidé postavili mu na zid. hrbi-
tovë jicínském pomnik s reliefem od sochare Stursy.
Tyto nepokoje ocistily J. od posledních zbytkû në-
mectvi.
Za války svëtové byli zidé orientováni rakousky a
teprve státní prevrat zmënil jejich orientaci.
Zidé nyni v J. usazeni vënuji se vëtsinou obehodu
a mají svou vlastní nábozenskou správu. K nábozenské
obei jicínské patri i zidé v Lázních Bëlohradu, Nové
Pace, Staré Pace, Borovnici a Vidochovë. Jenze tito
zidé, vëtsinou majitelé továren, bydlí vëtsinou ve
Vídni, kde mají i své centrální úctárny. Zidé v Libáni
byli pridëleni k MI. Boleslavi, zidé z Rozdalovic
k Nymburku.
Synagoga jicínské n. o. z. v J. byla pëknë opravena
r. 1932 dobrovolnou sbírkou náboz. obce a rady prí-
znivcu, rodáku jicínskych. Hrbitov udrzuje pohrební
bratrstvo „Chevra-Kadisa" z milodaru.
Starosty náb. obce zidovské v J. byli:
od r. 1864—1883 MUDr. Klein, byv. nemoc. lékar,
„ „ 1884—1888 a 1903—1906 Bedr. Kantor,
„ „ 1906—1914 M. Popper,
„ „ 1915—1918 Bohumil Fisi,
„ „ 1919—1920 JUDr. R. A b 1,
„ „ 1920—1921 Arnost Steiner,
„ „ 1922—1924 Karel Fisi,
„ „ 1925—1929 JUDr. Hönigsfeld,
„ „ 1930—1933 Karel Fisi. (Jako predseda
správní komise israel. náboz. obce ustanoven okresni
správou.)
Rabini v novëjsi dobé byli v J. tito:
v letech 1850—1870 Abraham G r ii n f e 1 d,
„ 1882—1908 Dr. Maxmilian R e i s s,
,, 1908—1933 Bohumír P o 1 e s y.
Rb. dr. Maximilian Reiss
Rb. Bohumír Polesy
Z vynikajících zidu jicínskych uvádím kromë zmí-
nëného jiz financníka Yaldstejnova, Jakuba B a s e v i,
jestë:
MUDr. Rich. P o 1 1 a k a, bakteriologa, byv. vojen.
lékare v Brnë, Oskara P o 1 1 a k a, centr. reditele tex-
tilnich závodu Kosmonosy-Josefodo'l, Jul. P o 11 a k a,
vrch. zelez. radu v Hr. Králové, JUDr. Art. K a n-
t o r a, místopreds. Komenského skol ve Yídni, Kar.
Krause, spisovatele a publicistu ve Vídni, Jos.
Krause, komerc. radu a chef a firmy Jakuba Krau¬
se ve Vídni, Maxe K a n t o r a, red. ùvër. ústavu a
eskomptní banky v Praze, Federerà, gen. red. ze-
lezárskych závodu ve Vítkovicích, Arne Laurina,
spisovatele, znamenitého politického publicistu a chef-
redaktora „Prager Presse" v Praze, MUDr. Arnosta
L u s t i g a, spisovatele a propagátora turistiky na Ji¬
cínsku, inz. Jindf. Fleischner a, chemika a so¬
cial. spisovatele.
2O:Î
Jiâin 5
