Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Ye století XVIII. a XIX. vystrídali se y J. a y okolí 
zidé následujícíeh jmen: Sobotka, Marcus, Petschotsek, 
Jonek, Pfau, Miohelstätter, Löwy, Engländer, Turnov- 
sky, Kantor, Wehle, Goliath, Winternitz, Baruch, Jam- 
kin, Sommer, Faltin, Löwenstein, Fried, Pik, Herz- 
man, Lury, Beck, Goldman, Büngel, Tobias, Mautner, 
Fuchs, Estreich, Pstros, Bondi, Gutmann, Wiesner, 
Maier, Eisenschimmel, Hammerschlag, Kohn, Grün- 
berger, Lustig, Pollak, Friedländer, Feder, Posel, 
Grass, Epstein, Elbogen, Bürge, Séligman, Hauser, 
Bruner, Fuchs, Slatky, Schaok, Bayer. 
Co do reci uzívali zidé ve starsích dobách vedle ja- 
zyka nëmeckého i cestiny. Pozdëji vyhradnë nëmeiny 
a také úrední matriky vedli v J. nemecky. Bílou vra- 
nou je jediny cesky zápis ve „Sterberegistru" z 19. 
kvëtna 1832, kdy zemrela v Samsinë na Jicínsku 
„Franzyska Faltinowa, wdowa ze Samssiny" ve stárí 
88 let, „na pichanj a sesslost wieku die rychtarowa 
wyswëdcenj". 
Je zajímavo, ze vsecky zidovské matriky od r. 1788 
az do r. 1849 jsou revidovány jicínskym dëkanem J. 
Hrdinou a biskupskym notárem J. Stránskym. 
Rok 1848 ucinil zidy úplne rovnoprávnymi s krest'a- 
ny. Od té doby nie vyznamnëjsiho se mezi zidy v J. 
neudálo. Za poznamenáni snad stojí protizidovské 
boure po zrusení jazykovych narízení Badeniho. 
Vznikly v Praze jako odveta za chování Nëmcu a obrá- 
tily se brzy proti zidum, tehdy sloupum némectví, a 
odtud prenesly se na venkov. Y J. nabyly tak hrozivé 
povahy, ze muselo byti povoláno vojsko do ulic. 2idum 
strhány nëmecké firmy, yytlucena okna krimu a në- 
mecké skoly zidovské, která by la umistëna v domë 
nábozenské obee zidovské v Zidovské ulici c. 100 od 
r. 1875 (predtim byla v domë c. 80). Skola tato byla 
po bourich premënëna na ceskou a pozdëji zanikla 
vubec (r. 1897). Za poznámku stojí, ze do této skoly 
chodiîi i záci kresfanstí i z predních rodin jicínskych 
(Kukula, Miricka) a ze se zde vyucovalo i nábozenství 
katolickému. Vzorny reditel skoly té, Marek Polák, 
zemrel r. 1897 a vdëcni zidé postavili mu na zid. hrbi- 
tovë jicínském pomnik s reliefem od sochare Stursy. 
Tyto nepokoje ocistily J. od posledních zbytkû në- 
mectvi. 
Za války svëtové byli zidé orientováni rakousky a 
teprve státní prevrat zmënil jejich orientaci. 
Zidé nyni v J. usazeni vënuji se vëtsinou obehodu 
a mají svou vlastní nábozenskou správu. K nábozenské 
obei jicínské patri i zidé v Lázních Bëlohradu, Nové 
Pace, Staré Pace, Borovnici a Vidochovë. Jenze tito 
zidé, vëtsinou majitelé továren, bydlí vëtsinou ve 
Vídni, kde mají i své centrální úctárny. Zidé v Libáni 
byli pridëleni k MI. Boleslavi, zidé z Rozdalovic 
k Nymburku. 
Synagoga jicínské n. o. z. v J. byla pëknë opravena 
r. 1932 dobrovolnou sbírkou náboz. obce a rady prí- 
znivcu, rodáku jicínskych. Hrbitov udrzuje pohrební 
bratrstvo „Chevra-Kadisa" z milodaru. 
Starosty náb. obce zidovské v J. byli: 
od r. 1864—1883 MUDr. Klein, byv. nemoc. lékar, 
„ „ 1884—1888 a 1903—1906 Bedr. Kantor, 
„ „ 1906—1914 M. Popper, 
„ „ 1915—1918 Bohumil Fisi, 
„ „ 1919—1920 JUDr. R. A b 1, 
„ „ 1920—1921 Arnost Steiner, 
„ „ 1922—1924 Karel Fisi, 
„ „ 1925—1929 JUDr. Hönigsfeld, 
„ „ 1930—1933 Karel Fisi. (Jako predseda 
správní komise israel. náboz. obce ustanoven okresni 
správou.) 
Rabini v novëjsi dobé byli v J. tito: 
v letech 1850—1870 Abraham G r ii n f e 1 d, 
„ 1882—1908 Dr. Maxmilian R e i s s, 
,, 1908—1933 Bohumír P o 1 e s y. 
Rb. dr. Maximilian Reiss 
Rb. Bohumír Polesy 
Z vynikajících zidu jicínskych uvádím kromë zmí- 
nëného jiz financníka Yaldstejnova, Jakuba B a s e v i, 
jestë: 
MUDr. Rich. P o 1 1 a k a, bakteriologa, byv. vojen. 
lékare v Brnë, Oskara P o 1 1 a k a, centr. reditele tex- 
tilnich závodu Kosmonosy-Josefodo'l, Jul. P o 11 a k a, 
vrch. zelez. radu v Hr. Králové, JUDr. Art. K a n- 
t o r a, místopreds. Komenského skol ve Yídni, Kar. 
Krause, spisovatele a publicistu ve Vídni, Jos. 
Krause, komerc. radu a chef a firmy Jakuba Krau¬ 
se ve Vídni, Maxe K a n t o r a, red. ùvër. ústavu a 
eskomptní banky v Praze, Federerà, gen. red. ze- 
lezárskych závodu ve Vítkovicích, Arne Laurina, 
spisovatele, znamenitého politického publicistu a chef- 
redaktora „Prager Presse" v Praze, MUDr. Arnosta 
L u s t i g a, spisovatele a propagátora turistiky na Ji¬ 
cínsku, inz. Jindf. Fleischner a, chemika a so¬ 
cial. spisovatele. 
2O:Î 
Jiâin 5