Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

MUBf. Richard Frankel, stát. obvodní a zeleznicní 
lékar y D. — PhDr. Artur P o 1 á k, stredoskolsky pro¬ 
fesor, slavista. — JUDr. Emil P o 1 á k, bratr pred- 
cházejícího, advokát v Praze. — MUDr. Ludvík 
Synagoga (vnëjsek) 
Glück, rodák ze Sv. Pole, vrchní stábní lékair. — 
Robert Schwarz, inzenyr v zeleznicní sluzbë.—Emil 
Fischer, cinny ve strane soc.-dem., redaktor caso- 
pisu „Nase Obrana6 v Pribrami (zemrel).— Abra¬ 
ham, vulgo August Stein, rodák z N. Knina, magistr. 
rada v Praze, president náb. obce v Praze. — MUDr. 
Alois Herrmann, zubní lékar, nyní v Kladnë. — 
MUDr. Eduard Schwarz, odborny lékar, nyirí 
v Praze. — Josef S c h wa r z, byvaly centrální inspek- 
tor stát. drah ve Vídni (zemrel). — Ing. Eduard 
Aschermann v Kladnë. — MUDr. Gustav 
Aschermann, lékar v Tel Avif v Palestine. - 
MUDr. Josef Wiener, psychiatr, nyní v Praze. 
Cizi rodaci v Dobrisi püsobící. 
Dr. Morie Schön, byl mëstiskym lékarem v letech 
sedesátych minulého stoleti po 3 roky a zároveñ 
apráveem zidovské matriky. — MUDr. Siegfried 
K a p p e r (nar. r. 1821 na Smichovë, zemrel r. 1879), 
vynikající ceskozidovsky spisovatel a básník, zname- 
nity znalec jihoslovanské poesie. Pristëhoval se na D. 
jako svobodny lékar r. 1854. Bydlil tu v domë c. 108 
na nározí hlavního námestí a Prazské ulice, nálezejícím 
Yítu Wienerovi. Brzy vstoupil ve sñatek s Annou 
Hartmannovou, isestrou známého ceskonëmeckého 
básníka Morice Hartmanna, rodáka z Trhovych 
Dusnik u Pribramë. Z D. se odstëhoval v r. 1861. — 
Po nëm byl mëstskym lékarem vyse zminëny MUDr. 
Morie Schön a po nëm následoval Dr. Samuel Por- 
g e s, jenz se pozdëji odstëhoval do Mariánskych Lázní, 
kde se stai lázeñskym lékarem. — Dr. Isak Eisen- 
b e r g, rodák z Minsku, byl rb. v D. od r. 1909 az do 
r. 1926, kdy zemrel v Praze, byv tam v tëzké chorobë 
osetrován v nemocnici Milosrdnych bratri. Byl vybor- 
nym znallcem hebrejstiny a arabstiny, nap sal mnoho 
vëdeckych clánku, jez byly uverejnëny hlavnë v Ley- 
denu. Ovládal téz nëkolik moderni eh jazyku. Z prací 
v jazyku ceském uvádíme spis: Kabbala, zidovská mys- 
tika, vydany nákladem akad. spolku Kapper v Praze. 
Viz téz seznam rb. a ucitelu zidov. skoly, kteri vët- 
sinou nebyli rodáky dobrísskymi. 
Dobrístí zidé cinní v obeciií a okresiü samospráve. 
Príslusníci z. o. dobfísské byli od 2. polovice minu¬ 
lého st. cinni v obeení a okresni samosprâvë: Svedcí 
to o dobrém souzití zidovskych obyvatel mësta s jino- 
vërei. Cleny obecního zastupitelstva byli Jakub Rotter, 
Marek Levinsky, Bernard Levinsky, Josef Beck v le¬ 
tech sedmdesátych az devadesátych minulého st. 
V pozdëjsich letech je vystridali Filip Kellner, Alfred 
Bondy, Alexander Frankel, Hynek Schwarz, Markus 
Windt. Cleny mëstské rady byli Marek Levinsky, Al¬ 
fred Bondy, Alexander Frankel, Emil Arnstein. Po 
prevratu státním, kdy volební rády byly zmënëny, 
kandidovali zidé càstecnë samostatnë, càstecnë byli 
kandidováni jednotlivymi politickymi stranami. Od r. 
1919 do r. 1923 byl clenem mëstské rady Emil Arn¬ 
stein, od 1923—1927 Eduard Bleier, od 1927—1932 
MUDr. Richard Frankl (za es. soc. dem.). Ve volbách, 
konanych 1932, obdrzeli mandáty MUDr. Richard 
Frankel (za es. soc. dem.), za samostatnou zidovskou 
kandidátku Jindirich Herrman a Rudolf Fahn. MUDr. 
R. Frankel byl zvolen I. nàmëstkem starosty mësta, 
Jindr. Herrman clenern mëstské rady. Rudolf Fahn 
jest clenem obecního zastupitelstva. Markus Levinsky 
byl clenem okresniho vyboru; jediny zid v této samo- 
správné korporaci. 
Dobrístí zidé reiiieslníci, prumysliiíci a obchodiiíci. 
Bernard Eisner, nar. 18. brezna 1818 ve Trtí 
u Kamyka, zemr. v D. r. 1902. Byl kniharem. Uchoval 
v pamëti mnoho událostí ze starych casu, které dílem 
prozìi, dílem od starsích pamëtnikû slysel. 
Ludvík Eisner, syn predeslého, naroz. ve Trtí 
20. brezna 1851, zemrel 27. prosince 1931. Vyucil se 
kniharství u otee, pracoval v Praze, Kolinë, Buda- 
pesti, potom navrátiv se domu, pracoval u otee a po 
jeho smrti prevzal zivnost, kterou drzel az do vyso- 
kého vëku 75 let sám bez pomocníku. On a jeho otee 
prozili v kniharské dilnë dohromady 80 let. Po 17 let 
Synagoga (vnitreJc) 
byl starostou ch. k., mnoho let zastával dulezitou 
funkei v okres. nemocenské pokladnë. Dal prvni popud 
a horlivë pracoval pro zrízení okresniho musea. 
Salomoun Abeles, syn Josefa Abelese, obeenë 
105 
Dobris 6