Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Wurm. (On to byl, jenz nasel na hrbitovë prvni mrt- 
volu oloupenou o pohrební plátna, jak bylo vyse uve- 
deno.) Po nëm ye funkci kustodû následovali: Karel 
Fleischmann (1879—1899), Alois P o 1 á k (1899 
Alois Polák 
MUDr. Richard Frankl 
az 1921), jenz byl zároveñ chrámovym kantorem a 
ucitelem nábozenstvi a posléze Samuel Rubí n. 
Vedle zmíneného jiz pr. Josefa Poláka byii jmeno- 
váni usnesením valné hromady cestnymi cleny ch. k. 
tez Eduard J.f einmannz Üstí nad Labem a jeho 
chot' Luisa roz. L e v i n s k á (5. cervna 1921), Leo¬ 
pold L e d e r e r (20. února 1927) a Ludvík Eisner, 
vsichni za zvlástní zásluhy, jichz si o bratrstvo a z. o. 
získali. 
Za starodávna scházeli se dobrísstí zidé, jako vsude 
jinde, k poboznostem ve svëtnici nëkterého souvërce. 
V roce 1745 konaly se poboznosti v „Schutzhausu" 
Mayerovnë, ktery stál na pozemku puvodnë knízecím, 
pozdëji knízecímu kuchari Janu Krásovi prodaném. 
jenz si tu zrídil zivnost hostinskou. Byl to byvaly hos- 
tinec „[/ Iva", dnesní sokolovna. Místnost v Mayerovnë 
vzrustající obci casem nevyhovovala, proto rozhod- 
nuto, ze se prikrocí k stavbë kostela. Knízecí hospo- 
dársky úrad urcil pro stavbu kostela pozemek, lezící 
za mëstem napravo u príbramské silnici, kde se dosud 
ríká „Na chmelnicidnes jiz zastavëny rodinnymi 
domky. Zástupci z. o. Lazar Mayer, Josef Jáchym, 
Mojses Mayer a Abraham Salomon nebyli vsak s na- 
vrzenym místem spokojeni, nebot' si práli miti koste! 
vè mëstë a ne za mëstem. Prosili proto snaznë, aby 
jim bylo dovoleno odkoupiti si od hostinského Krásy 
zahrádku, lezící za hostincem poblíz Mayerovny. Teh¬ 
dejsí kníze Jindrich z Mannsfeldu dal k tomu svolení 
14. cervna 1777 a koupë provedena jiz 18. cervna té- 
hoz roku. Za pozemek zaplaceno hotovë 90 zi. ryn- 
skych. Kníze daroval zidum na stavbu kostela po- 
trebné drivi a necítal jim niceho za práci tesarskou. 
Nová synagoga byla zdënà, mêla kamennou podlahu a 
byla kryta sindclem. Nevyhodou bylo, ze, ackoliv stála 
u samého nàmësti, nebylo ji dobre vidëti, ponëvadz 
prostor pred ni byl zastavën. Zde se konaly poboznosti 
az do r. 1807, kdly v noci z 29. na 30. cerven vyhorela 
takr ze zustaly jen hole zdi. Oheñ vznikl na seníku, 
postaveném na dvore hospody. Ponëvadz nebylo po 
ruce hotovych penëz, aby znovuzrízení kostela mohlo 
byti provedeno, bylo dáno za souhlasu krajského 
úradu v Berounë vrchnostenskym úradem v D. dovo- 
lení, aby potrebny peníz k obnovë smël byti opatren 
sbírkou mezi souvërci. Sbëraci pas, vydany v D. dne 
26, cervence 1807, potvrzeny v Berounë 27. cervence 
1807, je ulozen v archivu z. o. Sbirku provedli Simon 
Getreu a Markus Fischer. Predstavenym z. o. byl v té 
dobë Bernard Levinsky. První sbirky mnoho nevy- 
nesly. Teprve kdyz s dovolenim zemského gubernia 
bylo mozno sbírati po celé zemi, coz svëreno Jakubu 
Wurmovi a Jakubu Perlmannovi, seslo se 400 zl. c. m. 
Z tëchto penëz byla vyhorelá synagoga znovuzrizena. 
Kníze Rudolf poskytl drivi za 80 zl. s podminkou, ze 
bude zaplaceno do 10 let. Vnitrek synagogy byl upra- 
ven tak, ze kolem oltáre, stojícího uprostred, sesta- 
veny byly pulty a sedadla. Nábytek porídil místní 
truhlár Jan Kopácek. Y r. 1847 byla odstranëna z kos¬ 
tela kamenná podlaha a dány sem nové lavice, zhoto- 
vené vnukem zminëného truhláre Kopácka. Jsou do¬ 
sud zachovány v novém kostele. Y r. 1868 byl kostel 
vymalován a truhlár Jan Tornan z D. zhotovil nové 
dvë lavice. Na strop zavësen novy lustr sklenëny, zho- 
toveny ze dvou mensích starych sklenárem Leopoldem 
Wurmem, rodákem dobrísskym, na stëny dáno 8 no- 
vych svítilen a postaveny dva kandelábry. Y takovém 
stavu zustal stary kostel az do r. 1904, kteryzto je pro 
n. o. z. památny tím, ze mohla otevríti kostel dustojny, 
na mistë velmi príhodném, nedaleko náméstí posta¬ 
veny a stíhlou vëzi zdaleka patrny. Dne 11. ledna 
r. 1903 koupila z. o. od manzelu Karla a Marie Tiim- 
lerovych dum na rohu Rosovické a Brodecké ulice. 
Zbouráním domu získáno misto na stavbu nového kos¬ 
tela a jestë zbylo misto na malou zahrádku, takze bylo 
mozno prostranství kolem kostela ohraditi vkusnou 
zeleznou mrízí na zdeném spodku. Náklad na stavbu 
nového koistela cinil 56.000 K. Plány zhotovil archi- 
tekt Alois Richter v Praze, stavbu provedli místní 
zednictí mistri Václav Havlícek a Frantisek Ka d- 
1 e c. Náklad na stavbu, na tehdejsí dobu velmi ziiac- 
ny, uhrazen byl z dobrovolnych prispëvku clenu obce 
a z daru poskytnutych príznivci. Tehdejsí pr. z. o. 
Alfred Bondy, nájemce knízecích dvoru, dal stavite- 
lûm k disposici vsecky potahy po celou dobu stavby 
uplnë zdarma a nechal mimo to kostel na své útraty 
vymalovati. Emma Fischmannová k uctëni památky 
svych rodiëu, Arona a Anny Rosenfeldovych, vënovala 
dvë barevná okna, Luisa Weinmannová roz. Levinská 
darovala dva kandelábry, Klára Kellnerová dva stfí- 
brné svícny, Rebeka Levinská bíly, hedvábny, zlatem 
vysívany proches, Rosa Porgesová vysívanou prikryvku 
na modlitební stul, ch. k. porídila lampu na vëëné 
svëtlo. Kostel byl slavnostnë vysvëcen 28. srpna 1904. 
Ücastnili se zástupci vsech místních úradu a spolku, 
domácí obyvatelstvo bez rozdílu vyznání, mnozství 
hostí z celého okresu dobrísského, z okresu soused- 
ních a z Prahy. Vëcné svëtlo rozzehl rb. dr. Aladar 
Deutsch z Prahy. Slavnostní ree pronesl rb. dr. 
Weiner z Král. Yinohrad. Zpëvy obstaral vr. kt. Bela 
Guttmann z Vidnë. Zàvërecnou ree pronesl dobríssky 
rb. dr. Samuel Wolf Link, jenz odevzdal kostel jeho 
úcelu. Pred obrady v novém kostele byly tory ze sta- 
rého kostela v slavnostním pruvodiu, jehoz se úcastnilo 
nëkolik tisic lidi, pod baldachynem preneseny do no¬ 
vého svatostánku. Starà budova kostela byla prodána 
manzelum Keckovym, kterí zrídili z nëho taneení a 
divadelní sài a pripojili ho ke svému hostinci 99U Iva66, 
byvalému to hostinci knízecího kuchare Krásy, k në- 
muz pozdëji pristavëna byla sokolovna. 
Kostelnimi starosty od roku 1859 byli : Ber¬ 
nard Braunstein, Josef Polák, Berthold Rons- 
burger, pak opët Josef Polák, dále Leopold 
Burg, Leopold Frankel, v prítomné dobë zastává 
tuto funkci Josef F ranke 1, 
Rabíny o. z. byli: Wolf Brunner (1823—1825), 
Joel Frankl (1825—1837), Lazar M o r a v e c (1837 
az 1839), Josef Klingenberg (1839—1854), S y- 
nek (1854—1855), Jáchym Spiro (1855), Jáchym 
Wurm (1855—1862), Max Lambert (1862 az 
1864), Morie Dux (1864—1865), Abraham Utitz 
103 
Do bris 4