Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

cestovánim, za vzorné spolupráce a podpory své zdat- 
né manzelky Marie, roz. Roubíckové, vyrostla málá 
vyroba v tovarnu a obchod se vyvinul tak, ze firma 
se radi dnes k prvním v oboru kravat. Metzker se 
stai obchodním radou, predsedou spolecenstva vy- 
robcu kravat a clenem vyboru v starodávné synagoze 
Klausovë. On, ktery prosel tvrdou skolou zivotní, za- 
choval si dobré srdce a podporuje v Praze stëdrou 
rukou — na svuj rodny kraj téz nezapomíná, je cin- 
nym clenem spolku rodáku z Y. a okolí. 
Cenlrální Inspektor inz. Hynek Fischer. 
Nar. se 25. prosince 1873 ve Smilkove u V. jako 
syn nemajetnych rodicû. Byl to nekolikrát jiz jmeno- 
vany kozeluh Trávnícek, ktery se nadaného hocha, 
jeho synovce, jsa bezdëtny, ujal. Studoval v Praze na 
reálce v Mikulandské ul. vzdy s vyznamenáním a na 
techn. vys. ucení, kde si vyvolil strojnictví, téz. Y r. 
1899 vstoupil do sluzeb Bustëhradské dráliy a byl pri¬ 
dëlen dílnám v Chomutovë, kde bëhem doby v r. 1912 
se stai inspektorem a prednostou dílen. Postoupil v r. 
1919 na centrálního inspektora a prednostu oddelení 
vozebního a dílenského. V r. 1924 odebral se na 
vlastní zádost na trvaly odpocinek. 
ill I 
mmL li 
Hynek Fischer 
Jeho bratr Julius Fischer, nar. 31. srpna 1875 
ve V., studoval téz v Praze II. na reálce a vënoval se 
cihemiekému inzenyrstvi na vysokém ucení technic- 
kém. Nastoupil sluzbu 1900 u reditelství post a tele¬ 
grafò v Cernovicích (Bukovina), kde se stai reditelem 
technického oddelení. Ve válce byl armáde Pflanzer- 
Baltina pridëlen jako referent pro telegrafy a telefony 
a byl za to vyznamenán rádem. Po prevratë byl jako 
stavebni rada pridëlen reditelství post a telegrafû 
v Bratislavë, v kterézto funkci vystavël sit' telegra- 
iickou a telefonni, dostal za to hodnost vrchního sta- 
vebního rady a konecnë se stai vládním radou. Zemrel 
v r. 1931. 
Dr. Vilém Klein, 
rodák voticky, syn rezníka Morice Kleina a matky 
Army Kleinové, absolvoval po votické skole gymna- 
sium v Praze I. a vënoval se po maturité studiu lé- 
karství. Y té dobë hmotné pomëry a vnitrní pud jej 
vedly na dráhu zurnalisticko-spisovatelskou. Krásy 
hlavního mësta jej primëly k studiu umëni a dejin 
prazskych. Uverejnil v prazskych casopisech ceskych 
i nëmeckych (jako první své doby) na sta clánku o 
staré Praze, pri cem mu byl ucitelem i rádcem ze- 
snuly stavební archivár mësta Prahy Jan H e rain. 
O staroprazském vysokém ucení lékarském prinásely 
a jestë prinásejí odborné lékarské ëasopisy mnoho 
prispëvku z jeho péra. Vëtsi práce jeho: „Osudy të- 
lesnych pozustatku Jana Lucemburského, krále ces- 
kého66 (1907), „Prazské kliniky44 (1914), „Pruvodce 
Prahou" (Woerl), troje vydání (1929), slavnostní spis 
„100 let Krombholzova nadání pro chudé nemocné 
studenty64 (1932), „Kriticky pruvodce staronovou 
synagogou v Praze44 (1932), „Znaky republiky Cesko- 
slovenské44 (vydáno firmou Hag, akc. spol., Mariánské 
Làznë, 1933) atd. Po nëkolik desetiletí provádí zubo- 
lékarskou praxi. (Redakce,) 
Dr. Vilém Klein 
Byt' i neprímo, je obec V. hrdá na vysledky kon- 
struktéra vzduchovych lodi dra inz. Karla Arnstei- 
n a. Nar. se v Praze jako syn Yiléma Arnstein a, 
rodáka voticikého, jehoz otee Israel byl obchodníkem. 
Vilém Arnstein vyucil se v Praze typografii a stai se 
bëhem ëasu reditelem litografie firrny Hynek Fuchs, 
jeho slavny syn, ktery ve Friedrichshafenu s drem 
Eckenerem pracoval a svëtového jména získal, je po 
nëkolik let séfkonstruktérem vzducholodních dílen 
Good Year-Zeppelin v Akronu (Ohio). 
Bratr jeho Otta Arnstein je reditelem Ceské 
banky Union v Praze. 
Zidovské domy. 
Omezené misto y této práci ñutí nás ke strucnéiim jen po- 
(jání zpráv o domech zid. ve V. Jak jiz drive bylo uvedeno, 
Zidé v první dobë se usazovali v domkách za mëstem, pak 
uvnitr mësta. Vëtsina bëhem 17. a 18. stol. se nastëhovala do 
domku na panském gruntë41), které tvorily „zidovské mesto" a 
byly proti kresfanskému mëstu uzavreny branami, horeni 
„vedle lazaretu" (mezi domkem Neumanovym a Metzkrovym) 
a dolni mezi domem Blochovym (U zelezniku) a Kauderso- 
vym (drive Neftaliho Arnsteina). Pocházely ze 17. stol., v noci 
byly uzavreny, téz v cas nebezpecí, kdy lid se bouril. Jestë 
v r. 1848 stály. Na úsvitu zivota ústavního vzaly za své a 
padly. 2idovské domy, které tvorily dvoje poradi v „zidov- 
ském mes-te", táhly se do nynëjsi Prazské ulice, kde vinopal- 
nou koncily. Mëly (a maji i nyni) cisla rimska. Dva domky, 
které patri od druhé polovice 19. stol. spolecenstvu rezniku, 
maji téz rimské cislováni. 
Ù. I. Synagoga (viz „Synagoga") 42). 
C. II. Dum „Vaëkàrovsky", „Klabersky", ,,U zelezniku", 
„Na schudkách". Drzel ho 1589 2id Jakub z Prahy, 1622 
Marek, syn Mojzise, ktery se zenou a rodinou utekl z Cech. 
1625 Volf Zid, starsi zid. obee ve V., 1683 Simon Kominik, 
1702 jeho zef Salamoun Klaber z Prahy, ten udëlal dluhy, 
1759 se domu vrehnost ujala a prodala Jakubu Löblovi Ko- 
minikovi, trafikantu. 1766 se jmenuje majitelem rb. Natan 
Abram Jerusalem, ktery postoupil dum Josefu Arensteine- 
rovi, obehodniku kuzemi (koupil kozeluznu u mlyna „Val 
cha" od vrehnosti) a zelezem. 1813 predai dum svému nej- 
mladsimu synu Nathanu Arnsteinovi a tento synu Efrairnu 
Arnsteinovi (1861). Od r. 1886 do r. 1902 majitel domu a 
obehodu Josef Arnstein, pronajal dum bratrum Blochovym a 
Emilu Gansovi; od r. 1914 majetek Oty Blocha a manzelky 
Irmy. 
C. III. Drábovsky grunt, Bímovsky a Chajmovsky (Neftali 
Arnstein, nyni Kaudersu), 1622 majitel Jachym,, syn Jakuba 
z Jistebnic, 1654 postoupila jeho vdova Rifkele dum zeti 
Bymovi, 2idu z Otic. 1746 dum vyhorel, byl Václavem Kriz- 
kem novë vystavën a prodán 1786 Leblovi a Estere Arnstei¬ 
novi; 1827 ksaftoval Lebl ci Juda Arnstein své deeri Marii, 
která jej 1855 postoupila synu Neftalimu Arnsteinu. Juda byl 
syn Nathana Arnsteina. 1879 prevzal dum Josef Arnstein, syn 
Neftaliho, 1905 jeho syn Rudolf a 1907 Alois Kauders, ktery 
jej dal prestavëti do nynëjsiho stavu. 
Josef Metzker 
Votice 22 
Wottitz 22