Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Tuch orschitz führenden Straße angelegt. Die 
Matriken reichen bis zum J. 1793 zurück. Laut dem 
Statutenbuch der Ch. K. Liebeschitz besteht der 
Friedhof seit dem J. 1776; die in hebräischer Sprache 
verfaßten Statuten aus dieser Zeit sind in Verlust 
geraten. 
Auch die frühere K. G. 
MICHELOB (c. MËCHOLUPY) 
ist älteren Ursprungs. An rituellen Kultusanstalten 
besitzt dieselbe ein Bethaus und einen Friedhof, der 
seit 7. September 1857 besteht. Die Michelober Ge- 
burts-, Trauungs- und Sterbematrik wurde seit 1788 
geführt. Zur ehemaligen Michelober Kultusgemeinde 
gehörte 
SELTSCH (c. ZELEC), 
dessen Geburtsmatrik besteht seit 1798, die Trauungs- 
matrik seit 1802, die Sterbematrik seit 1804. Früher 
bestand auch in 
TSCHERADITZ (c. GERADICE) 
bei Saaz eine K. G,; der dortige jüdische Friedhof 
ist seit 1875 aufgelassen, die Tscheraditzer Matrik 
datiert seit 1807 (siehe unten). 
* 
Literatur : Der erste Teil dieser Abhandlung, die ältere 
Geschichte der Juden in Saaz, wurde von Prof. Ernst Mandl, 
der zweite Teil dieser Abhandlung, die neuere Geschichte der 
Juden in Saaz seit dem Jahre 1848, von Rb. Dr. Heinrich 
Schwenger bearbeitet. Dr. Adolf Seifert, Geschichte 
der königl. Stadt Saaz, 1929; Dr. Adolf Seifert, Die Stadt 
Saaz im 19. Jahrhunderte, 1902; Dr. Ludwig Schlesinger, 
Urkundenbuch der Stadt Saa?, 1892; Karl Tutte, Der politi¬ 
sche Bezirk Saaz, eine Heimatskunde, 1904; Dr. A. K o b e r, 
Jüdisches Jahrbuch für Hessen-Nassau, 1932/33. 
Protokollbücher der K. G., der Ch. K. und des israel. 
Frauenwohltätigkeitsvereines in Saaz. 
Geschichte der Juden 
in Tscheraditz bei Saaz. 
Bearbeitet von 
Frantisek L. Kopecky, Tscheraditz. 
V 
Zidé sem byli patrnë povoláni panstvím v Siro- 
k y c h Trebcicích, a tez na majetku tohoto pan- 
ství v Ceradicích usazeni. Pod velkostatkein posta¬ 
vili (?) svou ctvrt, rovnou to ulici s nízkymi prízem- 
ními domy. Dodnes se nazyvá Judenkille. 
Zjistil jsem bezpecnë, ze Zidé obyvali domy c. 27, 
41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 52, 54, 55 a 56. To je 
13 domu. Jistë ale, ze obyvali domy c. 49, 50, 51, 53. 
Ke konci ulice postavili synagogu bez jakychkoli oká- 
zalostí. Ukazuje to na jejich nuznejsí pomery. Y této 
synagoze, která nemëla císla domovního, byl byt pro 
kantora. Kantor Joachim Popper byl soucasnë i kose- 
rákem. 
Z familiantû jmenuji tyto: Markus Stein (pansky 
Zid) c. 46, Jacob Stein (pansky Zid), Josef Singer 
c. 52, Jacob Keil (pansky Zid), Seligman Glaser, Sam¬ 
son Abeles c. 47, Lazar Glaser c. 48, Samson Kohn, 
Jacob Glaser c. 48, David Glaser sen. c. 43, Seligman 
Glaser, Moritz Singer (rabin a kantor) c. 54. Pripo- 
míná se pri r. 1844. Moritz Abeles c. 47. Cislo za jmé- 
nem znamená cislo domu, na které bylo dáno povolení 
k sñatku. 
Zprvu se zamestnávali drobnym obchodem, kramár- 
stvím, pozdëji, jsouce volni, provozovali obchod ve 
velkém. Uvádím zamestnání Zidu v 1. 1839—1859. 
Podomní obchod: Jacob Stein, Joachim Wetzler, 
Aron Keil [?], Abraham Pasch, Moisés Glaser, Hersch- 
mann Glaser, Samson Stein, Samson Abeles, Heinrich 
Löwi. 
Remeslo: rezníci Lazar Glaser, Jakob Glaser (syn), 
Filip Glaser, Josef Bäsch. 
Obuvnicky tovarys: Nathan Glaser. 
Domkár: Tobias Stein. 
Kupec: Markus Glaser. 
Obchod produkty a dobytkem: Gutman Glaser. 
Yyrobce koralek: David Glaser. 
Déjiny Zidu 
v Ceradicích u Zatce. 
Zpracoval 
Frantisek L. Kopecky v Ceradicích. 
Jako rabín pusobil v C. Morie Singer (v e. 54) od 
roku 1839 do 1859. 
Hrbitov r. 1875 zruseny jest od obee vzdálen 1 km. 
Nalézá se v rozkosném údolí potoka Liboce, obklopen 
ovocnym stromovím i mohutnymi topoly. Cesta k në- 
mu je jen polní. Není kràsnëjsiho mista nad nëj v C. 
Hrbitov ctvercovy o vymëre 1 a je obehnán nízkou zdí, 
jez zdaleka svou bëlosti poutá. 
Myslím, ze hrbitov není zádnych 200 roku stary. 
Byl zrusen r. 1875, kterymzto rokem se rozesla zdejsi 
náboz. obec pro> ma'ly pocet clenu a pridruzila se 
k Zatci, rovnëz jako Libocanstí. Na hrbitov byli po- 
hrbíváni i odjinud: z Libocan, Nového Sedia, 2elezné 
(blízko Mëcholup, kde rovnëz maji hrbitov), z Hore- 
tic, ba i ze Zatce, dokud nemëli svého. Byl tedy obvo- 
dovym hrbitovem. 
Mimo hrbitov a synagogu není památek. Na Zidy 
pripomíná místní pojmenování ulice „Judenkille64. 
Kdyz po r. 1848 pocala naprostá rovnost 2idu, zvy- 
sila se i jejich úroveñ. Zacali se stëhovat do Zatce, 
vzdáleného 4 km. Dávali své dëti na Studie. Jiz jim 
nestacila nëmeckà dvoutrídka ceradická. Pocali obeho- 
dovat chmelem, zajistili si vynikající postavení v Zatci. 
Mnozí zatectí advokáti a lékari mëli predky zde. Ne- 
tvrdím, ze zatectí Zidé jsou vsichni z Ceradic. 
Dnes zije jediná rodina v C. Jakub Stein se pri- 
stëhoval r. 1923 z Mnëtëse u Roudnice, kdez byl ná- 
jemeem dvorû. Pozemkovou reformou byly dvory roz- 
parcelovány a p. Stein jako poskozeny pachtyr koupil 
z panství cernínského velkostatek Ceradice o vymëre 
182y2 ha. 
Pan velkostatkár Stein byl prvním ceskym majite- 
lem pudy. Jeho príchodem byl cesky zivel posílen. 
Spolu se svymi zamëstnanci zalozil odbor N. J. S. a 
byl vlastnë svym Vlivem zakladatelem ceské skoly, je- 
jímz stëdrym prízniveem a podporovatelem zustal po 
dnesní cas. 
¿atee 6 
584 
Saaz 6