Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Déjiny Zidu v Roudnici liad Laheiii. 
Zpracoval 
E. F. Löwy, rabin, Roudnice njL. 
V Roudnici nad Labem byli Zidé usazeni od ne- 
pamëtnych dob. V listine z r. 1595, uschované v zám. 
kníz. archivu v R., eterne, ze jim vrchnost udëlila 
rûzné yysady. Pres to byli Zidé po rozkazu knëzny 
Polyxeny Rozumberkové, roz. z Perns ty na, vypovë- 
zeni, avsak po jejich prosbe opët pri svych zivnostech 
ponecháni. Tehdy obyvali Zidé 16 domu na nëkdej- 
sím Koñském trhu, v bezprostrední blízkosti zámku; 
tam meli i skolu a hrbitov. R. 1613 zalozila knëzna 
Polyxena kláster kapucínu a vystavéla jej na miste 
zid. domu a hrbitova. Zidé museli tu krutou ránu 
nésti, presídlili do mist dnesní Havlíckovy uliee a 
zalozili si novy hrbitov. Za tím úcelem koupili od 
Jirího L v a zahradu za 40 kop mis., kam prevázeli 
mrtvoly a kameny nejvázenejsích svych souvërcû. 
rSejstarsí zde známy kámen je z r. 1611. Pri oprave 
klástera byly nalezeny zid. náhrobky, které jsou nyni 
v mëstském museu. Také v ruznych mëstskych do 
mech uzito bylo do zdiva a schodu zid. náhrobních 
kamenu. Kosti, vykopané pri stavbë y klásterní za- 
hradë, byly zakopány na zid. hrbitovë. 
R. 1615 byli y z. o. jiz tri ucitelé z. náb. zamëst- 
náni. Také spitál si postavila v té dobë z. o. 
Ve válce tricetileté R. tuze trpëla; r. 1631 nastaly 
2idum ypádem saského kurfirsta a jeho velitele Lö- 
sera tuze tézké easy; vsechiiy zid. budovy lehly po- 
pelem. 2idé se utekli zachrániti ponejvíce do Prahy. 
Zidé roudnictí zachránili mësto pred úplnou záhu- 
bou, ze dali nepriteli veliké „vypalné", takze ten 
upustil od mèsta a odtáhl. 
Po míru vestfálském mohlo si mèsto R, i zdejsí 
z. o. oddechnouti; mnoho Zidu, prchnuvsích do ci- 
ziny, opët se navrátilo, zde vsak nalezli své domky 
v rumu a rozvalinách. 
R. 1650 pozádali Zidé v R. vrehnost o povolení, 
aby si zde smëli drzeti svého rabína, jímz si zvolili 
ueeného a velmi uctivaného rb. Bernarda L e w i t a. 
Jeho volba nebyla provedena tak hladce, jak se 
zdálo, a musei se do vëci vlozit vrch. rb. prazsky, 
ktery namítal, ze uchazee je pro svuj úrad tuze 
mladly. Lewit své misto près to nastoupil, ne vsak 
nadlouho. Po dvou letech byl vystrídán rb. Sim. 
J e i t e 1 e s e m, rb. Aron. Neustadlem a j. Po- 
slednë jmenovany byl r. 1669 povolán do Prahy na 
misto vrchního predikanta (kazatele). R. 1704 byl 
na rok potvrzen za rb. Jakub Wedele s, o jehoz 
tëzkych sporeeh s obcí pojednává prazsky archiváf 
prof. Tob. Jakobowits v obsírné práci. 
Není bez zájmu, ze 2idé v R. dopisovali si s slech- 
tou v 30 leté válce jen ceskym jazykem. Teprve po 
r. 1670 je ceská suplikace zidovská jiz jen vyjimkou. 
Roudnictí Zidé po tricetileté válce1). 
Cechy byly z veliké cásti jevistëm hrozné války 
tricetileté; jejich blahobyt byl jí ùplnë znicen; pre- 
mnohá mèsta byla vypálena a cetné vesnice zmizely 
beze stopy, jako by je byla zemë pohltila. Kdo si do- 
vede dines predstaviti útrapy a svízele ubohych oby- 
vatel této krásné zemë, kterí trpëli vojskem, jak cizím, 
tak i domácím, vlastni vládou, která uvalovala na në 
prílis tëzkà bremena válecná, a koneenë bidou, která 
se vsude rozhostila! 
Veliká byla prpto touha vsech po míru a nevylici- 
telná byla radost mëst'anu i vesnicanu, obchodnikû i 
remeslníku, kdyz byl koneenë mírem vestfálskym zjed- 
nán klid a lidé molili opët pomysleti na lepsi, sfast- 
nëjsi budouenost. 
Následky triceti váleenyeh let byly úzasné a jevily se 
vsude; Zidé byli vsak nejkrutëji postizeni, nebot' ob- 
chod, „ktery byl jejich pluhem", vázl ùplnë za války 
pro nejistotu a po válce pro naprostou chudobu. Mës- 
t'ané vidëli v Zidech, trebaze byli tito jestë chudsí 
nezli oni, své konkurenty, kterí jim zivot ztëzuji, a 
zalovali ustavienë na në. Pisi zde jen o R., ale pràvë 
tak tomu bylo vsude: 
„V níze poznamenanych artikulich Zidé v R. bydlící 
sousedum v zivnostech na prekázku jsou: 
1. Y handli obilním, ktery prední zivnost mëstskà 
jest; v témz handli Zidé prvotnë handlovati zádné moci 
sobë dány nemëli; nyni pak svobodnë obilí skupují, 
od lidi v dluzích berou a takové jak zde v mëstë tak 
i do jinsích prespolnich mëst a vesnic prodávají. 
2. Vina skupují a od lidi v dluzích berou a takové 
v mëstë zase svobodnë senkují a prodávají. 
3. V tunním zbozí, v kterym prvotnë obec svuj 
handl mêla, nyni téz takové tuny zbozí svobodnë sku¬ 
pují a prodávají. 
4. Y mëstë mimo ctvrtecní trhové dni nemajíce nez 
toliko v svi zidovsky ulici vselijakych kramárskych 
vëci prodávati, nyni svobodnë v mëstë kazdodennë 
prodávají. 
5. Dobytka hovëziho nemajíce prvotnë svobody cho- 
vati, nybrz mlícny ze dvoruv Vasi Osvícené knízecí 
Milosti brávali, nyni po mnoha kusích dobytka v do- 
mích chovají a takovy dobytek s ublízením souseduv 
posílajíce celed' svou na luka a dëdiny na skodu vy- 
chovávají. 
6. Remeslníkum, totiz rezníkum, pekarum, souke- 
níkum i jinym vsem v jejich femesle k veliké prekázce 
jsou a netoliko zde v mëstë 2idé bydlící toho se do- 
poustëji, nybrz i prespolní Zidé z rozlicnych mëst zde 
se zdrzují a pricházející takovych vëci se diopoustëti 
se neostychají.u 
Tot' malá ukázka zalob chudych mëst'anû na chudé 
Zidy. O stíznostech rezníku, krejeí a jircháru jsem jiz 
pojednal. Zde se chci jestë zmíniti o útrapách lékare, 
ranhojice a do jisté míry apatikáre Marka Msenské- 
ho 2). Byl to muz velice zaslouzily, a premnozí obeané 
mu vdëcili své uzdravení, ujímal se ranënych vojínu, 
prevazoval jejich rány a pecoval o jejich brzké vy- 
lécení; kde zádny jiny lékar nemohl pomoci, byval vo- 
lán a mnohou zastaralou chorobu dovedl zapuditi; i 
popálenou pañí purkmistrovou vylécil v krátké dobë, 
ale mëstsky lazebník ho stále pronásledoval, urázel, 
vsemozné prekázky mu pusobil, takze si ani svym zi- 
votem nebyl jist a zrádného prepadnutí se bál. Msen- 
sky zaloval nañ u purkmistra; lazebník byl potrestán, 
ale tento trest ho tím vice drázdil a Marek Msensky 
musil prositi knízete o ochranu. 
Roudnice n./L. 1 
522 
Raudnitz a./E. 1