Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

2idovka Ochsová z mesta vyvedena, ale vymlou- 
vaía se, ze ocekává rodinu, aby ji bylo poseckáno. 
„Jiz tomu ctyri nedële jsou, co slehnouti mêla, a 
prece az posavád tehotná sice jsouc, toho nezna- 
boha (!!) pod svyrn falesnym srdcem nosí.44 
R. 1692 vypukl ostry boj mëst'anû píseckych proti 
jich magistrátu k vuli tëm pár usedlym Zidüm. Në- 
kterí obecní starsi zaslali rade mesta dokorice velmi 
Hruby „spis odpovëdni44, v nëmz s dûrazem zádají, 
aby syn M a r k a, 2ida do mësta nebyl prijat. Po 
této ostré prestrelce magistrát se dal zastrasiti a za- 
datelûm vyhovël, avsak zároveñ pokáral mëst'any, 
„aby po druhé vëci té se vystrihali a kapitoly ma¬ 
gistrátu nedávali44 3). 
Z nedostatecného archiválního materiálu o Zidech 
v P. soudí prof. Aug. Sedlácek, ze v 16, a 17. stol. 
zádnych Zidû y P. trvale usedlych nebylo, kromë 
snad nëktery prespolní sem na chvíli nebo na jar- 
niark pricházel. Pred r. 1618 Zida v mëstë nebylo. 
2e je tento úsudek nesprávny a ukvapeny, o torn 
nás presvëdci listina z r. 1 4 9 7 4) : „Rada mësta P. 
do C. Budëjovic. Sluzbu nasi vzkazujeme, vzácné 
opatrnosti páni, przietelé a sousedé mili. 2id dodatel 
listu tobo zádal jest nás, abychom vám psali, proc 
byl by vsazen do vazby vasi anebo pro koho. J ted' 
jeho k vám posíláme, kto by mu kterú vinu dal, ze 
hotov jest tomu odpierati pre V. Mti, ktoz by nañ 
koli chtël zalovati. Ex Piesk f. VI. die s. Fabiani 
martyri ano XCVII. Purkmistr a rada miesta P i e s- 
k u. Vzácné opatrnosti purkmistra a radë mësta Ces- 
kvch Budëjovic, przátelnom a sousedóm nasim mi- 
K™4) " 
Asi r. 1620 prisel do P. Zid Jakub 2 a b k a z ne- 
dalekych Miro tic. K tomu príchodu prvniho used- 
iého Zida pripojuje prof. A. Sedlácek nijak doloze- 
nou poznámku: — „protoze se v mëstë drancovalo a 
lacino koupilo.44 Avsak teprve r. 1632 ohlásil se 
Zabka u hejtmana, aby mohl v mëstë zustati; mël 
dva syny a dceru. R. 1639 prisel dalsi Zid, Abra¬ 
ham z P r a h y, ktery zde provdal dvë dcery, a pro¬ 
toze mohl die zákona ponechati zetë u sebe cely rok, 
bylo v mëstë kolem r. 1650 jiz p ë t zid. rodin. Po 
peti letech, zdá se, ze jedna z tëchto rodin ubyla, 
protoze r. 1655 jsou v P. jen 4 rodiny v podruzi3). 
Tyto rodiny zily dlouho pokojnë a vedly, jak v supli- 
kacích o sobë rikaly, „spatnou zivnûstku44, to jest, 
jak vysvëtluje prof. Sedlácek, obchod perím, vetesi 
a pod rukou ruznymi vëcmi. Sousedum stali se pry 
iiepohodlnymi, zajisté z duvodu hospodárské zásti 
konkurencní, jak z listin stíznostních poznáváme, ni- 
koliv vsak z duvodu nábozenskych, jak Sedlácek vy¬ 
svëtluje, treba ze knëzi tu zásf sebe vice rozdmycho- 
vali. Kdyz po velikém úsilí r. 1650 sousedé konecnë 
chtëli vyhnati Zidy z mësta, vzal je sám podkomorí 
v ochranu a zákaz svuj oduvodnil tak, ze nëkteri 
2idé v P. jiz se usadili za H u e r t y, takze bez svo¬ 
lerli krále a komory nemohou byti vypovëzeni z mës¬ 
ta. Tato ochrana se vsak netykala tëch Zidu, kteri se 
do mësta „vetreli bez svoleni44, a které pry beze 
vseho mohou vypovëdëti3). V cervnu r. 1650 porizen 
byl soupis vsech Zidu v P., a to tëch, kteri tam dli 
hez povolení král. komory. Tento seznam byl domi¬ 
celi podkomorímu, ktery vydal narizeni, ze do sv. 
Havla tëmto 2idûm se povoluje lhûta k vystëhovâni. 
Toto vyhostëni tykalo se vsech 2idû, kteri v P. pied 
r. 1618 nebydleli. Zde se vsak osvëdcila mocná ruka 
prazského 2idovstva, jehoz predstavenstvo ùcinnë se 
primluvilo, takze po této intervenci byl vydán dne 
24. prosince 1650 vynos, jímz se zakazuje Piseckym, 
aby jakékoliv 2idy nàsilnë z mësta vyhànëli. Timto 
zákazem nedala se vsak rada mësta zastrasiti a pod 
záminkou, ze ,,2idé, rozvërujice penëz sousedûm, tim 
pevnou nohu mezi ními maji a vëcného pobytu 
v mëstë sobë pokládají" 3), zakazovala sousedûm, aby 
jim nepronajala byty. Z té priciny stëzovali sobë 
Zidé podkomorímu (r. 1654) : ,,My chudie potrzebnie 
2idé poniezenë oznamujeme, kterak zûstâvajice 
v mëstë Piesku jiz mnoho let, vzdycky jsme se tak 
pokojnë chovali a zivnûstku nasi spatnou tak vésti 
hledëli, abychom bez újmu a skody pánuov souse- 
duov a vselikého na nás nárku byti mohli. Coz sic 
ria mnoho let uz posavade trvalo, nyní pak nevime, 
proc od pana purkmistra a pánuov zâpovëd se ciní, 
aby nám zádny z souseduov pokojûv nedal a nenaji- 
mal- Procez z té priciny k Vasi Mti jakozto milosti- 
vému pánu a ochránci nasemu se utíkajíce, ve vsí 
ponízenosti pokornë prosíme, ze nás chudy potrebny 
lidi v svou milostivau ochranu vzíti a panu purk- 
mistrovi a pánúm skrze milostivy dekret porucíti rá- 
cíte, aby nám toho bytu u sebe do vuole Bozí a vrch- 
ností nás vsech nejmilostivëji práli. V cemz se Vasi 
Mti k ochranë a resoluci ponizenë porouëime. Vasi 
Mti poslusní, chudi, potrebni 2idé v mëstu P. zûstâ- 
vající1)." 
2e pak 2idé nadále v P. zûstali, o torn se dozvídá- 
me ze zpráv r. 1655 o pani Alzbëtë Dejmové z Mitro- 
vic, která jeji dûm ë. p. 75 2idûm k obyvání postou- 
pila, Znovu sia stiznost na podkomoriho, ktery pak 
nairidil vystëhovâni na prístí rok (r. 1656). Z té stiz- 
nosti je patrná ta podrâzdënost, která se neleká ani 
vycítek eis. rychtári, „aby radëji podle svy vzácny 
povinnosti chránil obec, nezli ty neznabohy, kterych 
Pán Buoh toliko sám a zádny jiny napraviti ne- 
muoze441). Patrnë rychtár vyhovël této ostré zádosti, 
nebot' 2idé záhy poté suplikují, aby se na në v této 
veliké zimë nespëchalo, ze se vystëhuji „pri case prí- 
hodnëjsim, kdyz Pán Bûh z jara tepla popráti 
rácí44 3). Mozná, pise prof. Sedlácek, ze se rodina 
Zabkova na cas vystëhovala, avsak Abraham se svymi 
zeti zádal jestë r. 1658, aby byl v P. ponechán. R. 
1657 bylo v P. „près deset párú dëti'4. Jakub 2abka 
a dva jeho synové, Benes jeho zet' a Abraham, byli 
sice r. 1641 prijati do mësta, ale jen k provozování 
jich obehodu do libosti purkmistra a rady3). 
Tak jak jiz drive a ëastokrât pomohli prazstí sou- 
vërci svym venkovskym bratrím v bidë a tísni. 
Avsak královská komora nemohla jich prosbë vyho- 
vëti, nebot' byla vázána snëmovnim usnesenim, die 
nëhoz 2idé ve venkovskych mëstech smëli bydleti 
do r. 1618; také proto byla jich námaha marná, ne¬ 
bot' rada mësta P. mohla snadno dokázati, ze Abra- 
hamovi zet'ové zili v mëstë bez dovoleni a ze se „do 
mesta vloudlili44. Vskutku byla zádost prazskych zi- 
dovskych starsích zamítnuta král. komorou r. 1660 
s tim odûvodnënim, ze se nemûze najíti prostredku; 
jirnz by byla obec pridrzována, aby 2idy v mëstë 
trpëla. I jinak mëli piseëti 2idé prímluvci! Prof. 
Sedlácek zmiñuje se o „nejmenovaném 2idu z S u- 
s i c e" (je to patrnë Fürth, o nëmz bude pozdëji 
ree), ktery zádal pány hejtmany prácheñského kraje 
za ochranu. Tëmito prímluvami dbsáhli Zidé prece 
malych ústupkú, nebot' jiz 3. února 1661 narídil kraj- 
sky úrad ohlednë tëch 2idû, kteri nemají zákupu, ze 
tito 2idé maji byti z mësta vyhnáni, a to z toho díi- 
vodu, ze ,,ke skodë sousedû handle jim ubirají a obci 
nicim uzitecni nejsou44. Ctrnáct dnû poté byli tri 
Zidé z P. vypovëzeni 8). 
Kdyz bylo nejhûre, nasli si 2idé pomoc a ochrany 
jinde. Dali se pod ochranu Jana Václava Bësina 
z Bësin a na Strazovicích, ktery koupil onen prve 
zmíneny dûm c. p. 75 (t. zv. Lichmanovsky dûm) a 
protoze to byl muz „od stavû44, nedbal nie narizeni 
a protestû rady mësta. 
Pisek 2 
490