Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Déjiny Zidtî v Písku. 
Zpracoval 
Jaroslav Polák-Rokycana, Praha. 
Jméno mesta Písku vyskytuje se v listináeh zidov- 
skych y ruznych obmënâch, die toho, jaká byla práve 
obvyklá ree v mëstech ceskych. Y listináeh je vedle 
„Pise k" téz „Piesek„Pissek", ale i „Pieseck 
Neni divu, ze y listináeh hebrejskych neni znení 
jednotné: drive psal se a pozdëji x). 
Osidlení 2idu v okolí P. ztrácí se v sedém starovëku. 
Vzdyf i v nejstarsí topografii kraje vyskytuje se 
jméno — dosud obvyklé — jedné z nejvyssích hor 
v okolí píseckém (515 m) „2 i d o v s k y vreh" ?). 
Nejstarsí cástí mesta je bezpochyby „hrad". Kroni- 
kár Hájek z Libocan zmiñuje se o nëm a tvrdí, 
ze na nëm sídleli T e in p 1 á r i. Vskutku byl také 
v nekdlejsí hradní kapli nalezen kríz tvaru templár- 
ského a také znak mëstsky je dosud „mësic a hvéz- 
da", znak onoho rádu2). V dejináeh 2idu v Cecháeh 
vyznamenal se práve tento rád sírením vzdëlanosti, 
nábozenské snáselivosti a kultury, takze neni vylou- 
cena moznost, ze první kolonisté zidovstí prisli na 
hrad ten s tímto rádem. 
Zvláste dulezité pro vyvoj obehodu a s tím i pro 
osidlení 2idu je narízení krále Jana z Lucera- 
burka (r. 1327), jimz prikazuje vsem trhovcum, 
kierí se ubírali z Rakous près C. Budejovice do 
kraje plzeñského, nebo près Prachatice jeli ku Praze, 
ci na Hory Kutenské, aby se jinou cestou neubírali, 
nez près P. Písectí vsak byli osvobozeni vseho eia ve 
Vodnanech, Tynë n./Vlt., Breznici, Mirovicích, ve 
Volyni, Strakonicich a v Netolicich. T. zv. „zlatá 
stezka" cili „cesta pasovská", jejiz zbytky se zacho- 
valy dodnes, rozdëlila se v XV. stol. na tri smëry: 
prachatickou, záblatskou a vimberskou. Vsechny tri 
silnice sbíhaly se u Bavorova a odtud sia jen jedna 
ku Praze. Tato vysada zavedla Písecké v eetné spory 
s okolnimi mësty, které byly pozdëji vesmës ve pro- 
spëch mësta P. rozhodnuty. Hlavní vyznam tëchto 
vysad tkvël v obehodu solném, jehoz se pri¬ 
mo dotykají královské listiny z 2. cervence 1348, 
dané Karlem IV. Téhoz roku byl v P. zrizen 
sklad soli a r. 1362 dostalo mësto i nejvëtsi obilnici 
v Cecháeh2). 2e by 2idé v tëch dobách byli usazeni 
jiz n a h r a d ë píseckém, o torn se pri chudobë star- 
sich listin v archivu mësta P. nedochovaly zprávv. 
Vsechny starsi spisy, byvse uchovány v tmavych, 
vlhkych místnostech, prisly nazmar 3). Spise je 
mozno, ze byli usazeni v blizkych Miroticich, 
kde jim byl povolen i hrbitov, o nëmz bude pozdëji 
promluveno. Teprve pri r. 1420 ëteme, ze byli 2idé 
z dorau (dnes nevime, z kterého), k obyvání jim po- 
stoupeného, vypuzeni a ze tyz dum byl darován Pes¬ 
inovi predmëstskému. 2e zde 2idé jiz drive usazeni 
byli, o torn svëdci zpráva z r. 1392, die niz byl Aies 
z Vickovic dluzen 30 kop piseckym Zidum a 
„kdyz pak pozdëji byly Vickovice prodány a dostaly 
se Ondreji z Kestran, mël tento dluh zaplatiti, aie 
neucinil tak"3). R. 1397 mël 2id Mar kl dum v P. 
Od tëch dob az do 17. stol. je vsak málo zpráv o 
2idech. R. 1497 byl usazen v P. 2id Majer H o r o v- 
sky. Památkou z tëchto dob je opustëny hrbitov, 
t. zv. ,,z i d o v s k y k r c h u v e k44. Tak se totiz 
jmenuje parcela za Sobrovnou na stràni k \ychodu 
obrácené. R. 1732 prodal ji Norbert Fiser Tomási 
Krizovi za 12 zi. Prof. Sedlácek nemohl se vsak do- 
tázati, zdali na onom poli vskutku se pochovávalo, 
Jméno a poloha pole tomu vsak nasvëdcuji. 
V husitskych válkách — r. 1424 — byli 2idé z P. 
vypuzeni a jejich príbytky byly rozdány1), avsak 
záhy poté se opët vrátili. Ani o této dobë jich ná- 
vratu neni bezpeenyeh zpráv, nebot' archiv mëstsky 
byl velmi ochuzen rozkazem krále Ferdinanda 
z 31. ríjna 1547, jímz porucil svym komisarum, aby 
vsechny zprávy a pamëtni listiny v P. uschované se- 
brali a jemu odeslali. Tím prisly nazmar mnohé lis¬ 
tiny z 16. stol. 3). 
R. 1610 byl v P. pronesen vynos královsky, jímz 
se zakazuje 2idûm a 2idovkám nosení stríbrnych a 
zlatych rouch, „halspantu", retëzu a perlovych sñíir 
pod pokutou 50 rynskych nebo 8 dnu vëzeni. Z toho 
zákazu shledává dr. M. Grünwald!1), ze v té dobë 
opët 2idé v P. bydleli a zde i k velikému bohatstvi 
prisli. Ostatnë byl onen vynos 90 let pozdëji — r. 
1701 — piseckym 2idum znovu pripomenut a zos- 
tren x). 
Pri scítání lidu bylo v P. v r. 1690 celkem 893 
dusi, z nich pak 10 zidovskych: 2 muzi, 2 zeny a 
6 dëti2). 2e se vsak tyto dvë rodiny nezivily obeho- 
dem, to vysvítá z prosební listiny, v niz rada mësta 
potvrzuje, ze nemá zádnych dûchodû z „handle zi- 
dovského44. 
O neprizni piseckych obeanu proti jich zidovskym 
sousedum, avsak neménë o houzevnatosti 2idu v há- 
jení domova svëdci tyto doklady z archivu mës- 
la Písku: R. 1654 podali 2idé v P. panu podko- 
morimu v Praze tento prosební list: „My chudí po- 
trební lidé se ucházejíce ponizenë oznamujem, kte- 
rak zustávajíce v mëstë P. jiz mnoho let, vzdycky 
jsme se tak pokojnë chovali a zivnustku nasi spatnou 
tak vésti hledëli, abychom bez újmy a skody pánuv 
souseduv a vselikého na nás nárku byti mohli. Coz 
sic na mnoho let az posavád trvalo, nyní pak nevíme, 
proc od pana purkmistra a pánuv zâpovëd se ciní, 
aby nám zádny z souseduv pokojuv nenajímal. Pro- 
cez z té príciny k Vasi Mti jakozto milostivému pánu 
a ochránci nasemu se utíkajíce, ve vsí ponízenosti 
pokornë prosíme, ze nás chudy, potrebny lid ve svou 
milostivou ochranu vzíti a panu purkmistru a pánum 
pkrze milostivy dekret porouëeti rácíte, aby nám toho 
bytu do vule Bozí a vrchnosti nás vsech nejmilosti- 
vëji práli. V cem se Vasi Milosti k ochranë a reso- 
luci ponizenë poroucíme Vasi Mti poslusni, chudí po- 
trební 2idé v mëstë P. zustávající." 
R. 1657 brání se rada mësta v listë panu eis. rych- 
tári proti tomu, aby v P. nebyli trpëni 2idé a vybízí 
jej, „aby radëji podlé svy vzácny povinnosti chránit 
obec, nezli ty neznabohy, kterych Pánbuh toliko sám 
a zádny jiny napraviti nemuze". R. 1661 mêla byti 
489 
Písek 1