Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

s elio tí a dvëma cleny r o (liny, obeli. Arnost N e li¬ 
ma nn s chotí, obeli. Morie Klein s chotí, obeh. 
Max Hutter s chotí a tremi dëtmi. 
Z vynikajíeíeli nmzû 2idu ve K. uvádím: Mojzís 
Reach, ranhojic a porodník, o kterém jiz promlu- 
veno na str. 5; Josef W e i s 1, lékar ve K. 
Dr. Josef JVeisl 
Jak ab Weis I 
MUDr. Josef Weisl ve Kdyni. 
MUDr. Josef Weisl nar. se dne 21. listopadu 1847 
V Bezdëkovë u Klatov a zemr. dne 9. rijna 1918 ve K. 
Nebylo snad nikoho v celém sirokém okolí K., kdo 
by neznal jeho vysokou a rázovitou postavu, malo 
sehnutou, bloudící vytrvale po 40 let mëstem K., 
osadami, vrchy a planinami sumavského predhori. 
0 sirokém jeho haveloku, o pevné holi koluji dosud 
po kraji anekdoty a zkazky, jez vsechny nasvëdcuji 
tomu, jaké zvlástní ùctë u vsech obyvatel tësil se drsny 
a svérázny pan doktor. 
Neutësené postavení venkovského lékare v chudém 
horském kraji dnes tëzko je si predstaviti. Tim vët- 
siho podivu ovsem zasluhuje vytrvalost a péce, jiz od 
pivního dne svého púsobení az do posledního dne 
svého zivota, bez oddechu a bez prestávky dr. Weisl 
vënoval svému kraji. 
Byl synem chudého domkáre a obchodníka Hermana 
Weisla z Bezdëkova. Otee záhy zemrel a matka od- 
stëhovala se s cetnou rodinou dio Klatov. Vlastním 
pricinënim vystudoval klatovské gymnasium a praz- 
skou universitu. V kvëtnu r. 1872 dosáhl hodnosti 
doktora mediciny a prohlásen v cervnu téhoz roku 
magistrem porodnictví. Usnesením mëstské rady 
ve K. byl jmenován dne 22. cervence 1872 mëstskym 
lékarem s roením platen 200 zi., které z poloviny hra- 
dilo mèsto a z poloviny akciová továrna. 
Teprve r. 1874 zlepsilo se jeho hmotné postavení, 
kdyz byl správou prádelny jmenován továrním lékarem 
s platem roe. 300 zl., ze kterych mu vsak po dobu 
zivota byvalého tov. lékare Mojzíse Reacha srázelo 
se odpocivné v cástce 100 zl. 
Príchod jeho do K. znamenal pozoruhodny prospech 
vsem, nebot' byl prvním promovanym doktorem, ktery 
se ve K. usadil. 
Své zidovství nikterak neprojevoval. Vzdálen vsí 
bigotnosti, projevil ducha pokrokového, daleko pred- 
stihujícího svou dobu. Lnul láskou a oddanosti k svému 
kraji a lidu, sympatisoval zvlàstë s venkovskym lidem 
a kdyz národní uvedomení proniklo do P o suma vi, 
byl dr. Weisl mezi zakladateli ceskych spolku, zejména 
Mëst'anské besedy, i kdyz proto byl zbaven funkee 
továrního lékare. 
Jak znamenity celek vyhranëné cesko-zidovské 
individuality muze tvoriti kompromis techto dvou slo- 
zek, dokazoval samotársky dusevní zivot dra Weisla, 
ktery shromázdil knihovnu odbornou i beletristickou, 
ojedinëlou pro svoji dobu daleko siroko. Knihovna 
cítala 1200 svazku. 
Za manzelku pojal Cecilii Klauberovou z Praporistë, 
s níz a svymi dvëma syny vedi vzorny rodinny zivot. 
R. 1888 stai se zelezniením a r. 1890 obvodním 
lékarem a v obou tëchto funkcích setrval dio své smrti. 
Chripková epidemie na sklonku války zamëstnala 
ho plnë. Nedbaje vlastní choroby, neunavnë pro- 
cházel pësky, jako vzdy, vesnicemi a samotami a po 
strázních domcích horské trati. Ordinoval do noci 
9. ríjna 1918 a kdyz se ráno 10. rijna seskupily pred 
domem voziky venkovanu, hledající pomoci, nebylo 
uz dra Weisla. Zemrel jak zil: v silné mlcenlivé práci. 
Byl pochován za úcasti vsech vrstev okresu na 
zidovském hrbitovë v Loucími, v sousedství ceskych 
vesnic a samot, jimz nezistnë vënoval práci svého 
zivota. 
Dr. Josef Weisl mël tri syny. Prvni Emil, narozeny 
r. 1874, brzy zemrel, druhy syn Richard, nar. r. 1876, 
je advokátem v Moravské Ostravë, treti Frantisek, nar. 
r. 1897, je prokuristou v Praze. 
Josef Augstein 
Adolf Augstein 
Rodina Augsteinu ze Kdynë. 
K rozkvëtu obehodu a prûmyslu ve K. velmi pri- 
spëla rodina Augsteinu. 
Pradëd Isak Augstein, zakladatel nynëjsi firmy Is. 
Augstein a syn, pocházel z Praporistë, kde byl puvodnë 
obchodníkem vlnou a polnimi plodinami. Se svou 
manzelkou Mínou, rozenou Wilmerovou, zil v Prapo- 
risti jiz od pocátku 19. stol. Mëli sedm ditek, syny 
Simona a Abrahama, ostatni byly deery. 
Isak Augstein byl oblíben u majitele panstvi bystrie- 
kého, knizete Hohenzollerna, jemuz tehdy Prapo¬ 
ristë nálezelo. 
Od Hohenzollerna získal u Loucimë roku 1842 
pozemek k zalozeni zidovského hrbitova, 
Isak Augstein zrídil diva obehody ve vlastních do- 
mech, jeden v Plzni proti kasárnám, kde obchodoval 
vlnou a polnimi plodinami. Tento obehod pozdëji 
prevzal jeho syn Simon. 
Druhy obehod byl ve K. na rohu nàmësti a nynëjsi 
ulice Masarykovy v c. 11, kde se dosud nachází. 
Ovsem dum byl jiz nëkolikrâte prestavován, zvláste 
po velkém pozáru dne 2. zárí 1911. 
Kdyz zádal pan Isak Augstein o udëleni mësianstvi 
ve K., dostalo se mu od dëdicu J. M. Schmitta, 
majitelu zdejsí prádelny, krásného vysvëdceni, vyda- 
ného ve Yídni dne 10. prosince 1852, ve kterém se 
pravi, ze jiz dlouhou radu let je Isak Augstein ve spo- 
jeni s továrnou (byl jejim nakupovatelem vlny a mël 
t. zv. plné právo), a ze vzdy se osvëdcil jako stateeny, 
poctivy a úctyhodny muz, takze mu mohly byti svëro- 
vány nákupy veliké a cenné a ze jsou i nadále ochotni 
tyto mu svërovati, nebof svymi vëdomostmi a pocti- 
vostí, o které jen pochvalne vysloviti se niohou, do- 
Neugedein 7 
443 
Kdynè ?