Geschichte der Juden
in Zbraslav (Königsaal).
Bearbeitet von
Direktor Em. Neumann, Zbraslav.
Je nasnadë, ze i v starych dobách, kdy 2ide byli
usazeni jen y podhradí prazském a vysehradském, ze
rozsírili se a pusobili tez v nejblizsím okolí tëchto
stredisek ceskych — tedy i na okrese zbraslav-
s k é m, i kdyz casem postavováni tu byli do horsích
pomeru a mnohdy pronásledováni i vypovídáni byli.
Pravdëpodobnë bylo tomu tak na Zbraslavsku za doby
Premysla Otakara II., ktery stai se téz majitelem lovcí
tvrze na Z., kdyz r. 1254 udëlil 2idum vysadu usazo-
vati se v obcích a mëstech královskych.
Zde, blízko y dosahu moci král., piatili asi za Jana
Lucemburského znacné dávky penëzni, zvláste pak
kdyz král Yáclav IV. podrídil je komore královské,
Jako jinde, za válek husitskych staveli uz liojne
v mesteckách domy „pod plat", i kdyz za Ferdi¬
nanda I. r. 1542 nuceni byli 2idé vystëhovati se
(hlavnë do Polska), aie r. 1559 Maximiliánem opët
povolen jim návrat, az posléze v dobë Ferdinanda II.
za pomoc v obranë Prahy proti Svédum dovoleno jim
usazovati se vsude tak, ze r. 1650 na v e n k o v ë
omezen pocet jich jen die stavu v r. 1618.
Jistë na Z. 2idé pribyli téz v 18. stol., kdyz k roz-
kazu Marie Terezie z 18. prosince 1744 musili se
houfnë z Prahy vystëhovati a usaditi se v nejblizsím
okolí prazském, obdrzevse teprve za eis. Josefa II. de-
kretem z 3. srpna 1797 volnost osazovaci
V ,,Kronice zbraslavské" (Chronicon Aula Regie),
v let. 1392—1396 nazvíce opatem Petrem 2itavskym
psané, einí se zmínka o 2idech nëkolikrâte a sice
r. 1296, 1336, 1351, ovsem ne primo zbraslavskych. Je
nepochybno, ze v prílivu cizích národu, v dobë zbo-
hatnutí Cech (hojnym dolováním stríbra v Kutné Hore
a razením „bílych prazskych grosû" tamtéz) nastëho-
vali se do Cech, i do Prahy a jejího okolí 2idé vëtsi
mërou, nebot' mëli za králú Václava IL a hlavnë Vá-
elava III. styky s klásterem zbraslavskym. Posléz jme-
novany panovník pro tazení své do Polska vypujcil si
od prazskych 2idu près to, ze Kutná Hora vydávala
bohatství stríbra, nejen peníze, ale i bohosluzebné
skvosty od klástera zbraslavského, z nichz nëkteré pak
v Praze zastaveny zustaly.
První písemny záznam o 2idech na Z. usazenych
pochází z arch, panství zbraslavského z r. 1715.
Ve „Visitation-B e fundu de Anno 1715" uvádí se
z rodin zid. na Z.: „Isac David Jud No. 54", Jakob
Hahn, cp. 55 a Isac Wiener, v Lahovicích pak David
Taun. 100 let pozdëji zajímavou jest smlouva panství
toho o prenechání dalsího pozemku v rozmëru 800
sáhu ctverecních pro i s r a e 1 s k y hrbitov
v Trebotovë. Mezi knízetem Bedr. Oettingem-
Wallersteinem spolu s jeho manzelkou, knëznou Wal-
lersteinovou, rozenou Cernínovou, a mezi isr. p o-
hrebním bratrstvem trebotovskym,
obnovena byla 20. prosince 18 . . (die smlouvy o zid.
hrbitovë trebotovském, kterou 22. kvëtna 1761 po-
Déjiny Zi du
na Zbraslavsku.
Zpracoval
Em. Neuman, ríd. uc. v. v., Zbraslav.
tvrdil opat klástera zbraslavského Desiderius) nová
smlouva, vymiñující na isr. hrbitov ten volny vjezd za
poplatek 1 zlatého pri pohrbu starsího cieña, a 30 kr.
za mladsího. V arch, zbraslavském jsou seznamy po-
chovanych z let 1840—1848 pak 1849—1852. V arch,
téhoz panství poznamenány jsou jestë ve ??Elenchus
Archivus od 1784" v r. 1780, ze ze Slivence „zidovka
Rachel Winternitz prestoupila ke kresi. vyznání" a
z r. 1784 zaznamenány testamenty 2idovek: Ester
Selenbergové a Kateriny Stadlerové.
Ackoliv ke guberniálnímu vynosu (z r. 1787) ozná-
meno, ze pred ním na Z. zádnych 2idu usídleno ne-
bylo, prece z listin panství r. 1715 vychází najevo, ze
tu byli usazeny zprvu jmenované tri rodiny, jenom
jako tak zv. „Bestandsjude". Die téhoz visitacního
protokolu v Revnicích jmenováni byli Josef Ber-
11 art a Bernard Polak, v Trebotovë Wolf Kohn.
Die iistiny z r. 1 7 8 7 „neintabulovanym" israelitum
nebylo dovoleno usazovati se ve Z. Z téhoz pramene
je zrejino, ze r. 1788 zavrena byla synagoga ve V o n o-
klasechak zádosti vëricich bylo povoleno otevreni
její jen k prohlidce, zda vlhkem nebylo desatero po-
skozeno; po ni opët narízeno zavreni modlitebny,
Z r. 1 7 8 9 stává dokument zbraslavsky o smlouvë
s Isakem Wienerem, ze na panství oprâvnën je kupo-
vati kuze z padlého dobytka; jmenovany kupoval téz
popel. Pozdëji r. 1 7 9 3 mël téz pronajaty trafiku a
vinopalnu zbraslavskou, spolu pod ochranou panství
Dobríse.
R. 1795 jmenuje se smlouvou Isak Wiener „po
kupci Allanovi" jako první Zid na Z., maje kromë
obehodu strizním zbozim pronajatu vinopalmu a téz
..flusdrnu" na 6 let. Tyz zádal asi r. 1787 panství za
ochranu a zprostëni daní, coz vsak kraj. úrad vynosem
z 2. brezna 1796 odmítl, ac predlozeno bylo od obce
i vysvëdceni chudoby; az teprve k obnovené zádosti
r. 1793 platné usídlení povoleno mu bylo.
R. 1799 uvádí se v listinách o Velké Chuchli:
Isak Herzl a Mojzís Richtr.
Z doby následující, zaëàtkem 19. stol. v ruznych
spisech z. n. o. obsazeny jsou jiz cetnëjsi záznamy
i z ostatních obcí okresu zbraslavského.
2id. matriky pri z. o. n. ve Z. zachované jsou:
1. „Israelitische Geburtsmatrik'\ 2. „Israelitische
Todten-Matrik" (mrtvych pochovanych v Trebotovë)
die guberniiálního narízení z 24. dubna 1838, zaëatych
dnem 1. listopadu 1839 pri „dominili Vsenory", 3. „Jü¬
dische Geburtsmatrik" a ..Todtenmatrik" pro Lochkov,
Slivenec, zacate r. 1840 a potvrzené: prvé dvë kraj.
úradem rakovnickym ve Slaném a poslednë jmenované
kraj. úradem berounskym 11. cervence 1839 v Praze.
Vsecky ty spisy obsahuji rozsáhly obvod precetnych
obcí se záznamy nejen okresu zbraslavského, ale i ze
sousednich a téz vzdálenych panství, a sice z následu-
jících mist: Bànë, Bráník (u Prahy), Brezany (Dolní),
Zbraslav 1
311
Königsaal Ï
