Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

cìenové podle hodnosti a stari na místech, která jim 
byla vykázána. Po skoncené volbë byly úcty uzavreny 
a pokladna byla ihned odevzdána novému poklad- 
níkovi. O slavnostní hostinë musila se vzdy konati 
ucená prednáska. O prednásku byl nejprve pozádán 
místní rabín. Byl-li náhodou jinak zaneprázdnen, byl 
pozádán jiny ucenec, a to nejprve ze clenu bratrstva 
a potom teprve ze clenu obce. Cestny honorár za 
prednásku cinil pul zlatého. 
Aspoñ jednou za ctvrt roku konala se vyborová 
schûze. I jinak se scházeli clenové vyboru dosti casto, 
ponëvadz úradující predseda nesmel vydati bez sou- 
hlasu vyboru vice nez pul rísského tolaru. Ke konci 
kazdého mesice musil úradující predseda (Monats¬ 
halter) svolati schuzi a predati úrad svému nástupci. 
Kdo by tak nebyl ucinil, nesmel po dieset let zastá- 
vati funkci starosty. 
V úzkém spojení s ch. k. bylo sdruzení zboznych 
zen (nosím cidkonij aus), které vykonávaly 
pohrební úkony u zen. Nebyl to samostatny spolek, 
nybrz zeny rídily se pokyny muzu. Toto sdruzení 
bylo reorganisováno r. 1718 a tu byl stanoven pocet 
zen císlem osmnácti. 
Ch. k. mela dlouho vlastní modlitebnu a její clenové 
scházeli se V ni k bohosluzbë. Meli také svuj svitek 
tory a stríbrné ozdoby (klé kaudes) na toru. To da- 
rovala ch. obci a vymínila si právo, aby smela o sobotë 
berésis vyvolávati své cleny k ctení tory. R. 1835 
darovala ch. k. synagoze korunu (késer) ve váze 
234 lotu, zhotovenou z jemného stríbra, a zádala, aby 
byla tato nasazována na toru o vsech svátcích a o so- 
botách, kdy se vyjímají ze schránky dvë tory, dále 
o sobotë berésis a kdykoliv nëktery cien ch. k. koná 
nëjakou rodinnou slavnost. 
Mezi obcí a ch. k. byl zpravidla dobry pomër. 
Starostové náb. obce byli nezrídka vyznamnymi cleny 
pohrebního bratrstva. Obec byla dosti casto nucena 
vypujciti si od bratrstva peníze. Bratrstvo bylo opatrné 
a pûjcilo obci jen na zástavu a nescíslnekrát putovaly 
vsecky cenné vëci, které mêla obec, jako zástava 
k pokladlníkovi chevry. 
y domë pokladníka ch. k. vystrídalo se ovsem 
mnoho zástav a skoro pri kazdém pohrbu z venkova 
pricházely nové. Kolínstí Zidé neplatili nie za pohrby, 
venkovstí vsak piatili poplatky podle svého jmëni. 
A tu musili zaplatiti celou pozadovanou cástku, jak- 
mile objednali hrob. Kdyz nemëli dost hotovych 
penëz, musili odevzdati cenné predmëty: saty, knihy, 
látky, skvosty, domácí náradí a pod. Tyto poplatky 
byly pomërnë nízké a cinily v mnohych pripadech 36, 
40, 44, 72 nebo 80 krejearu. Jen nejvëtsi boháci 
piatili 20 az 30 zi. Z tëchto poplatku dostala polovinu 
ch. k. a polovinu obec jako spolumajitelka hrbitova. 
Tak prijala obec v r. 1832 za 24 pohrbu z venkova 
38 zl. 38 kr., v r. 1836 za 10 pohrbu 7 zi. 47 kr. 
Pràvë tolik dostala také chevra. 
Stary hrbitov za Prazskou branou je vzácná pa- 
mátka a byl by hoden bedlivého studia. Tarn odpo- 
cívají klidnë vedle sebe Zidé, kterí zili pul tisíciletí 
po sobë v K. a sirém okolí. Jest tam 2637 ná- 
hrobkuL a mnoho hrobu, které nikdy náhrobkem 
oznaceny nebyly, a mnoho jinych, z nichz ná- 
hrobky jiz dávno se rozpadly. Z uvedeného poctu 
jest asi 450 náhrobku bud' càstecnë nebo ùplnë 
necitelnych, ostatní hlásají dosud, kdo v jejich 
lunë odpocívá a jak zil, jak svému Tvurci slouzil, 
kdy zemrel. — Uprostred hrbitova jsou pocho- 
váni kolínstí rabíni: Daniel Frank (1860), 
Chajim Deutschmann (1837), rodák z Rychnova 
n. Kn., Eleázar Kall ir (1802), kourimsky kr. rb., 
Jakub Illovy (1781) a Michel ben Jehu do 
(1745), Vedle nich tli od r. 1600 B e c a 1 e 1, syn 
proslulého prazského rabina L é v a a nedaleko odtud 
bratr L e v û v. O onom vypravuje kolínská povëst, ze 
zemrel náhle v K., otevrev svévolnë dopis, ktery mël 
z otcova rozkazu donésti do Uher. Kolínstí Zidé 
chtëli pry dopraviti mrtvolu nest'astného mladika do 
Prahy, ale ani nëkolik páru koní nebylo s to, aby jen 
hnuly vozem s mrtvolou. I spëchali do Prahy, aby 
podali otci truchlivou zprávu o smrti jeho syna. 
Jakmile vesli do rabínova pokoje a prohlásili, ze jsou 
z K., prerusil je moudry rabín slovy: „Pricházíte mi 
hlásit smrt mého syna Becalela a pricházíte se ptát, 
co máte udëlati s jeho mrtvolou, kterou nemuzete 
dopraviti do Prahy. Pochovejte klidnë mého syna na 
svém hrbitovë. Jest tam dosti zaslouzilych muzu, 
kterí jsou hodni cti, aby muj syn odpocival vedle 
nich.66 
Staré náhrobky jsou ruznë zdobeny a prozrazuji 
namnoze svym slohem dobu svého vzniku. Nápisy az 
do sedesátych let minulého stol. jsou veskrze hebr. 
Odtud hebr.-nëm., posledni jiz také hebr.-ceské. 
Stary hrbitov byl az do r. 1887 pouzíván. Dalsí 
pohrbívání na nëm bylo près mnohé protesty ùrednë 
zakázáno, trebaze tam bylo jestë mnoho volného 
mista. Toho r. zridila ch. k. spolu s náb. obcí novy 
hrbitov na Zálabí a opatrila jej krásnou, velikou 
obradní síní a bytem pro hrobare. Na novém hrbitovë 
byli pochováni vedle sebe rb. dr. Josef Gugenheimer 
(1896) a jeho syn a nástupce v ùradë dr. Rafael 
Gugenheimer (1916). 
Kolínská ch. k. mêla dosud stësti; byla spravována 
vzdy starosty, kterí si byli vëdomi svého vzneseného 
úkolu. Bud'tez zde uvedena jména jejich alespoñ od 
r. 1900: Josef Saudek stài v cele do r. 1904, Ignác 
Sachsel do 1906, Raimund Heller do 1908, 
dç. Max Braun do r. 1909, Adolf E i s 1 e r do 
r. 1915, Jindrich Singer do r. 1929, Pavel P o 1 á- 
c e k do 1931. Nynëjsim preds. jest obchodní rada 
vrchní reditel Max Singer, syn dlouholetého 
a zaslouzilého star. Jindricha Singra. Pokladnikem jest 
neúnavny Rudolf Adler. Y cele zboznych zen stojí 
Hilda Federová. 
Kolínská ch. k. pini dosud své lidumilné poslání: 
udrzuje oba hrbitovy ve vzorném porádku, pecuje o 
místní a projizdëjici chudé souvërce, spravuje hach- 
nosas kalo, fond pro vybavování chudych nevëst, 
opatrila hroby zde za svëtové války zemrelych vojinu 
náhrobky a udrzuje styk s nosim cidkonijaus. Jen 
jednu povinnost zanedbává: neporádá jiz kazdorocnë 
spolkové body. Ale to zavinily dnesni pomëry. 
Ostatní spolky. 
V K. bylo vice nez dvacet zid. spolkû a sdruzení, 
z nichz mnohé následkem zmëny pomëru ùplnë za- 
nikly a jiné jen zivorí. Zanikla sdruzení talmudistû 
„Saschevre66 a „Rasichevre66 a existuje jestë „Talmud 
tora66, aby opatrovala nëkolik legátu. „Bikur chaulim6Í 
a j. splynuly s obcí. Ani nedávno zrízeny spolek pro 
pëstovâni chrámového zpëvu není cinny. 
Udrzel se spolek „Anijim66 a „Evjaunim66, které 
rozdávají palivo a macaus chudym. 
Velice blahodârnë pusobí „Spolek zid. zen a dívek". 
Je neûnavnë cinny ve shonu za penëzi, jimiz pod- 
poruje velmi stëdre zid. chudé, zijící v Kolinë a jinde. 
Prispívá téz na podporu projizdëjicich chudych sou- 
vërcû. Byl dlouho rízen Zofií Poláckovou, 
Ruzenou Saudkovou a Antonií Skucovou, 
dnes stojí v jeho cele Irma Braunová, chot' 
zubního lékare, s Hermínou Hellerovou, Pavli- 
nou Poláckovou a Bertou Veißenstei- 
Kolin 19 
295 
Kolin 19