Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

novou. Spolek rozdá kazdy rok dva vagony uhli, 
z toho cast téz krest'. chudinë. 
Dobrodincem kolínskych Zidü stai se spolek „Derech 
jesoro", o nëmz jsem pojednal zevrubnë v c. z. kal. 
1928/29 v clánku „První zid. nemocenské pokladny". 
Spolek ten byl zal. r. 1811 podle vzoru prazského 
spolku téhoz jména. Jeho úkolem jest péce o ne- 
mocné cleny a rekonvalescenty a o stare cleny. V jeho 
stanovách eterne, ze nesmi byti predsedou muz bohaty, 
ktery by nikdy nekonal, co se od samaritánského 
spolku zádá, aby navstëvoval kazdého nemocného, 
aby mu najal, je-li toho potreba, osetrovatele, aby se 
mu postaral o dobrou, silnou stravu, aby kontroloval 
osetrujícího lékare, aby získal v nemocnici lezícím 
clenum dary prízeñ osetrovatelu, aby vënovali jejich 
clenu zvysenou pozornost. Spolek poskytuje podporu 
pri cestách do lázní a dává mesíení podpory starym 
clenum. Y jeho stanovách eterne, ze, co spolek posky¬ 
tuje svym clenum, nejsou dary, nybrz podpory, na 
které mají vsichni clenové plné právo. 0 Derech 
jesoro získal si nehynoucích zásluh Ignác Stein, 
ktery jej rídil ctvrt století. Prevzal spolek s prázdnou 
pokladnou a odevzdal jej svym nástupeum se znac- 
nym majetkem, ulozenym v polích a lukách, které ne- 
byly svëtovou válkou nikterak znehodnoceny. Po 
Ignáci Steinovi rídil spolek Julius W 1 a s i n, po nëm 
prevzal jej r. 1908 Josef Weigner a spravuje jej 
spolu s Adolfem Arnsteinem a Maxem S k u- 
c e m diosud. 
Spolek „Derech jesoro" dal podnët k vytvorení 
jiného spolku, zvaného Jesuo beitau (pomoc 
veas), ktery si vytkl za úkol poskytovati podporu 
tëm, kdoz se octli náhle nebo nahodile ve svízelné 
situaci. Derech jesoro, jsouc vázána svymi stanovami, 
nemohla prijímati za cleny lidi starsi nez 40 let a ne- 
mohla nikdy podporovati necleny. Tuto mezeru vy- 
plnil spolek „Jesuo beitauV jeho cele stojí Adolf 
E i s 1 e r. 
Zaïnèstnaiii kolínskych Zidiì. 
Predem poznamenávám, ze kolínstí Zidé nepro-' 
dávali nikdy koralku. První nájemee mëstské vino- 
palny a prodavac koralky byl r. 1824 zemr. David 
Dub. 
Kolínstí Zidé zivili se dosti nuznë jako trhovei, 
podomní obchodníci a majitelé krámu, v nichz pro- 
dávali sukna, látky, plátna, zelezo, saty, vetes a 
càstecnë pozivatiny. Nakupovali vlnu, peri, kûze, 
hadry a zemské produkty. Bylo mezi nimi dosti 
remeslníku. Byli krejeí, rukavickári (krejeí a rukavic- 
kári tvorili samostatny cech), obuvnici, reznici, skle- 
nári, pekari, zlatníci, kozisníci, mydlári, knihari, po- 
vozníci, calouníci, nádeníci, vyrobci vaty a dymek, 
brusici granátu, byli nájemei myta, pozdëji i pivo- 
varu a pozemku, byli téz trafikanti mezi nimi. Prvnim 
velkovyrobcem byl v K. Jonás Steinberge r. Mël 
titul c. k. tov. kartounu. Zemr. r. 1814. 
Na pocátku 19. stol. byli zde dva lékari (ranhojici) 
Menase Holding a Efrájim Grün. Jestlize tehdly 
prál kolinsky Zid druhému, aby byl hodnë zdráv, 
rekl, narázeje na biblické pozehnání „uciñ te Buh 
jako ucinil Menasea a Efrájima": Chrañ té Buh pred 
Menase (Holdingem) a Efrájimem (Grünem) ! Man- 
zelka Holdingova byla porodní asistentkou. Holding 
i Grün vykonávali také obrízku. Vedile nich pusobil 
v tomto oboru knihar Marek Müller od r. 1806 az 
do r. 1847 ve 395 prípadech (podle zachovalych zá- 
pisku). Po nëm pokracoval Simon K r ö n e r, Izrael 
S k u t s c h, chirurg Josef Grün, dr. Vilém Herr¬ 
manna hlavnë Ignác Stein. 
Zámozní Zidé provozovali také penëzni obehody. 
Pujcovali vëtsinou sedlákum na krátkodoby ùvër. 
Ponëvadz puj covali velmi mnozí, proto byla prà vë 
v tomto oboru nejvëtsi konkurence a ta snizovala 
úroky casto pod sazbu zákonem dovolenou. I rabini 
byli nuceni privydëlàvati si pujcováním penëz. 
Dosti velkou obtiz mèli chudi Zidé, aby si za- 
opatrili provozovací kapitál pro své obchudky. Velmi 
blahodârnë pûsobila v tomto ohledu zidovská 
p u j c o v n a, zvaná Darlehenskassa, ze které 
dostávali peníze na nízky ùvër, ale musili i jistinu po 
cástkách spláceti, aby byl dluh ve dvou nebo trech 
letech úplne umoren. Ke konci 18. stol. zanikla tato 
pokladna. Nevím, zda nevsímavostí anebo prílisnou 
laskavostí posledního pokladníka Judy Löwa Saudka! 
Asi pred 60 lety vznikl v K. novy podobny ústav pod 
názvem ,,A h a v a s rea" (láska k bliznímu), ktery 
sebral nëkolik tisíc zi. a pujcoval je na nízké úroky 
a na krátkou dobu. Vypomohl cetnym souvërcum 
v dobë nejhorsí. Po válce pozbyl svého vyznamu, 
nebot' prostredky, které má k disposici, neodpovídají 
dnesním hospodárskym pomërum. Predsedou jest 
Albert M e i s 1. 
Dnesní povolání kolínskych Zidu jsou velmi ruzná. 
V r. 1850 zilo jestë v mëstë K. 313 zid. rodin a ne- 
bylo jediné vesnice na okrese, aby tam nezily zid. 
rodiny. Ale près to nebylo v K. nikdy mnoho bohácu, 
zato vsak mnoho chudiny. 
Kolínstí Zidé ve svëtë. 
Mnozí kolínstí Zidé nabyli mimo K. vëtsiho 
vyznamu. 
Známe predevsím tri lékare, kterí se uplatnili ve 
svëtë. Dva z nich, Mojzís Beerà jeho syn Jakub ben 
Mojzís, získali si velikou prízeñ v Zeleznici 
(Eisenstadt) v Uhrách. První zemr. r. 1769, druhy 
1806. O prvém eterne na náhrobku, ze lécil chudé 
a nuzné zdarma a o druhém, ze byl dovednym lékarem 
a mohelem a ze byl ve spolku Ch. k. velmi cinnym. 
V tricátych letech m. st. pusobil v Polné lékar Adam 
Spitz, kolinsky familiant. Byl tak chudy, ze mu 
soudní vykonavatel nemohl nie zabaviti, kdyz ho pro 
nedoplatky daní navstívil. 
Nejvëtsim ucencem, ktery vzesel z K., byl nespornë 
Samuel H a 1 e v i. Zil jako rektor talmudické skoly 
v Boskovicích, sepsal velice cenëné dílo M a- 
chacís hasekel. —- Miadoboleslavsky krajsky 
rabín Izák Spitz (básník Morie Hartmann byl jeho 
vnukem), nar. se v K. r. 1766. Jeho otee Benjamin 
Spitz byl krasopisec, pisar a opisovatel tory (saufer). 
— Dr. Filip Pollatsche k, rb. v Polné, nar. se 
v K. r. 1817. — R. 1818 nar. se v K. Filip Plaut. 
Stai se rabínem ve Velké Surani na Slovensku. 
Je autorem jedenáctisvazkového díla „Likute Chaver 
ben Chaira \ Zemr. r, 1895. — 21. února 1838 nar. se 
v K. Josef Popper-Lynkeus. Navstëvoval v K. 
obecnou skolu a nizsí reálku. Vëtsinu zivota ztrávil ve 
Vídni a vynikl jako vynálezce, spisovatel, filosof a 
sociolog. Zemr. 21. prosince 1921. Na jeho rodném 
domë v byv. Zidovské ulici, zvané dnes Na hradbách, 
c. 50 byla mu 20. prosince r. 1931 odhalena pamëtni 
deska, dílo socharky Erny Engel-Baiersdor- 
f o v é, která je pravnuckou rabína Deutschmanna. 
O zasazení desky zaslouzil se nejvíce star, mësta K. 
dr. Miroslav Jelinek. 
V K. se nar. a nabyl prvniho vzdëlâni grafolog 
Robert S a u d e k, jeho bratr lékar a spisovatel 
dr. Ignác S a u d e k (zemr. v Brnë) a jeho sestra 
spisovatelka Giza Picko vá-Saudko v á. — Z K. 
pochází universitní profesor, básník a spisovatel 
dr. Otakar Fischer, spisovatel a prekladatel Kamil 
Hoffmann, redaktor Národní politiky Leo B o r- 
Kolín 20 
290 
Kolin 20