Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

hy prispël sice dobrovolnym darem, ale dohromady 
to nie nebylo. Tu poradil zase rb. Daniel Frank. Se 
svolením obee dal natisknouti akeie po 20 zi. a ko- 
línstí 2idé nabízeli je príbuznym a známym. Rabin 
je prodával pri svatbáeh a nabizel je kazdému, kdo 
prisel k nëmu v jakékoliv zálezitosti. Ale ani vytë- 
zek z prodeje akeii nestacil jestë. Tu se odhodlal rb. 
k cestë do Vidnë a tarn ehodil od jednoho zámoz- 
ného souvëree k druhému a nabizel koupi akeii na 
stavbu skolni budovy. Rabin byl svou myslenkou 
nadsen a dovedl pro ni nadehnouti i jiné. Nikdo ho 
neoslysel, kazdy se mu obdivoval a kazdy prispël 
podle moznosti a odkoupil nëkolik akeii, o nichz 
prede m vëdël, ze nebudou na zádné burse kotovány. 
Frodai jieh ve Vidni 70, doma 57. 
Po návratu z Vidnë bylo se stavbou skolni budovy 
zapocato a v r. 1846 byla dokoncena. I kolinsky 
star, mësta Jiri Seheeher prispël na stavbu skoly 
zid. cástkou 20 zi. koupi jedné akcie. 
Do budovy prestëhovala se také nëm. zid. skola, 
která byla dosud v najatych mistnostech. 
V hebr. ùstavë vyueovalo se tëmto predmëtum: 
elementárnim základum, bibli v hebr. originále 
s ohledem na morálku a mravouku, nábozenství, 
hebr. mluvnici, úvodu do aramejské reci, neobligâtnë 
talmudu; nëmeckym naukám, dëjepisu a zemëpisu. 
Jak vidime, prevládala hebrejstina a tedy ohledy ná- 
bozenské. I divky byly do skoly prijímány a pro në 
byla ziskána industriálni ucitelka. I o zábavu bylo 
postaráno, nebot' 2idé ziskali od mësta cast parkánu 
za synagogou a zrídili tarn tëlocvicnu (Turngarten). 
Podle vzoru kolínského hebr. ústavu byly pak zri- 
zeny podobné skoly v Ml. Boleslavi, v íeské Lipë, 
Roudnici, v Cerném Kostelei a jinde. 
Snahou ucitelu bylo, aby odnaucili dëti zargonu, 
jimz mluvily doma s rodici. 
Hebrejsky ústav v K. navstivilo mnoho vyznam- 
nych muzu a vsichni se vyjádrili o nëm velmi pochvalnë. 
V srpnu r. 1846 dlel v K. prosluly vidensky ka- 
zatel Noe Mannheimer a napsal do pamëtni 
knihy hebrejského ústavu toto: „Pri svém kratickém 
pobytu v Kolinë jsem se k svému velkému potëseni 
presvëdcil o mimorádnych vykonech jak ucitelû, tak 
zàkû zdejsi izr. skoly, které podávají diìkaz jednak 
horlivosti, pilnosti a bdëlosti zde pusobicich ucitelû, 
jednak vnimavosti a snahy zdejsi mládeze. Vyslovuji 
prání, aby toto krásné a slechetné pûsobeni priná- 
selo i v budouenosti nejlepsi vysledky a oblazovalo 
zakladatele a tvûrce této skoly, aby prillaselo cest a 
uznání zdejsi obei a pozehnání dospívajícímu poko- 
leni." 
Pràvë tak pochvalnë se vyslovili i rabini: Jakub 
Mahler, dr. S. Sachs, dr. E 1 b o g e n, Gutmann 
Klemperer, Philipp P o 11 a t s c h e k, dr. I. 
Jeiteles, Albert K o h n, Herman Hamburger, 
Aron Giinsburg, Mojzis Bloch, Jakub H a 1- 
1 e r, David Löwy a reditel izr. skoly v Praze Marek 
Winternitz. 
R. 1855 poctil hebr. ústav v K. svou nàvstëvou 
velky filantrop Mojzis Montefiore z Londyna 
s celou svou druzinou, ve které se nalézal také dr, 
L. L o e w e, reditel zid. theologického seminare 
v Londynë. Montefiore znal pûl svëta, projel nej- 
vzdâlenëjsi zemë, vënoval vsecku svou pozornost zi- 
dovskym institucim a prece byl tim, co v kolinské 
zid. skole videi a slysel, tak potësen, ze zalozil na- 
daci ve prospëch chudych zàkû této skoly. 
I krest'. skoldozorci byli velmi spokojeni, kdykoliv 
navstivili tento ústav. Jan P á t e k, c. k. skolni rada, 
napsal do památní knihy 7. února 1865: „Büh ze- 
hnej krásnému pûsobeni pànù ucitelû!" 
Tento „hebrejsky ústav" pozbyl svého pûvodniho 
hebrejsko-nábozenského rázu a stai se prevâznë nëm. 
obeenou skolou, kdyz nabyl r. 1871 práva vefej- 
nosti. 
Od r. 1782 stávala v K. také nëmeckà skola, 
zrizená podle narizeni cisare Josefa II. Nalézala se 
v najatych mistnostech a nëkolikrât se stëhovala. Od 
r. 1805 az do r. 1810 byla v Prazské ulici c. 2 v do- 
më Martiny Válkové. Odtud se prestëhovala do 
Kourimské ulice a byla v c. 12 v domë Josefa Pa- 
lecka az do r. 1816. T. r. byly pro skolu najaty a 
vhodnë adaptovány hostinské mistnosti v domë 
Frantiska Yojtëchovského c. 15 za 64 zi. konv. mince 
roenë. Zde jiz zûstala az do prestëhovâni do vlastni 
skolni budovy v Zidbvské ulici r. 1846. 
Prvnim ucitelem na kolinské nëm. skole byl Gut- 
mann Freund. Byl kolinsky rodák. Vyucoval tydnë 
20 hodin, a to v I. tridë záky ve stari od 6 do 11 let 
10 hodin a v II. tridë od 8 do 15 let také 10 hodin. 
V I. tridë se vyueovalo znalosti pismen, slahikování 
a cteni 5 hodin, psani na tabuli a na papire 3 hod., 
zacátkúm poctu 1 hod. a sklonbë podstatnych jmen 
1 hod. — V II. tridë se vyueovalo mravouce a na¬ 
nce o povinnostech 2 hod., cteni tisku a pisma IV2 
hod., krasopisu 2 hod., pravopisu a diktandu 
IY2 hod., poctum jednoduchych a slozenych cisel 
IV2 hod. a nëm. mluvnici 1% hod. 
Pocet záku na této nëm. skole cinil s pocátku 41, 
stoupal vsak rychle a dosáhl poctu 92, pozdëji 
az 200. 
Horlivym pritelem novë zrizené nëm. skoly byl 
Juda Low S a u d e k, ktery dával vsecky nutné po- 
treby provâdëti a ktery vënoval mnohou pomucku 
skole ze svych prostredku. Neménë horlivë pecovali 
o skolu: Bohumil S a u d e k, Marek S a u d e k, Ma¬ 
rek D u b, Joachim V 1 a s i m, Joachim Dormit¬ 
zer a Samuel G 1 o g a u e r. 
V r. 1795 byla zavedena na skole novinka: pilni 
a nadani záci dostávali zvlástni cestné listky, kdyz 
se ve skole vyznamenali. Juda Low Saudek dal jich 
ze svych prostredku 100 zhotoviti. 
Ye skolnim r. 1796 bylo vyucování na delsí dobu 
preruseno, nebot' hrozny pozár znicil vsecky domy 
v Zidovské ulici a zpusobil obyvatelum veliké skody. 
Proto darovalo c. k. zemské gubernium kolinské 
nëm. skole 50 skolních knih. Ale proto prece do- 
padla t. r. 15. zárí konaná zkouska k vseobecné spo- 
kojenosti jak krajského skolního komisare, tak vsech 
predstavenych a spoluobcanu a vzácnych hosti, mezi 
nimiz byl abbé Alexander P a r i z e k, císarsky reditel 
normálni skoly v Praze, a abbé Yáclav Müller, 
reditel hlavní skoly kutnohorské. Záci, kterí se pri 
této zkousce vyznamenali, dostali za odmënu knihy, 
chudí pak dostali puncochy a strevíce. 
Pochvalného uznání dostalo se také uc. Gutmannu 
Freundovi, jehoz záci psali nejen cistym, ale càstecnë 
téz ozdobnym pismem a jevili horlivost pro Boha a 
pro vlast, modlíce se ucitelem sepsanou modlitbu za 
stësti c. k. vojska. 
Po sedmnáctileté pusobnosti zemr. r. 1799 uc. 
Gutmann Freund. Rok pred smrti byl mu na nátlak 
magistrátu zvysen plat ze 175 zi. na 200 zi. 
Jeho nástupcem se stai Izák P r a g e r. Byl povo- 
lán z Turnova. Svého predchûdce nahradil ùplnë, 
ba v mnohém ho i predeil. Pusobil v K. do r. 1807. 
Po jeho odehodu ucházeli se tri muzové o uprázd- 
nëné misto: Michael Spitzner, Marek Bresnitz a Ber¬ 
nard Schlesinger. Dostal je Marek Bresnitz. Jeho 
plat cinil 175 zi. Ale i tento maly plat byl mu vy- 
plácen nepravidelnë a 2. zárí si stëzoval, ze od 
11. dubna krejearu od Zidu nedostal. Stëzoval si zá- 
Kolín 17 
Kolin 17