Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

skych do duchodu mého v hotovych penëzich odvàdëti 
bude. Dáleji vsak, nehledíce ku vyplnëni svrchu polo- 
zi eny eh podminek, stoji mnë a dëdicum my m svobodnë, 
jej odtud die mé libosti zase vypovëdëti. Kteryzto de- 
kret nejenom v mé hradecké kancelári, nybrz take v re- 
cickych mëstskych knihách na vëcnou památku za 
znamenán a zapsán byti má.44 
Z obou hrabëcich resolucí je zároveñ patrno, ze zidé 
byli v té dobë i velkym zdrojem príjmu pro vrchnost, 
jíz piatili cím dál tím vëtsi poplatek za suc. 
Poliled na Glie to 
V druhé polovici XVII. st. dëje se také první zmin- 
ka o zidovském hrbitovë, ktery byl v tëch mistech, 
kde jej nalézáme dosud. R. 1673 dovolila obec na zá- 
dost zida Michala „na ten cas spolusouseda recického, 
aby krchov zidovsky k pohrbu jich pri obci recické 
pro lepsi bezpecnost, aby jim od dobytka a jinych ne- 
prílezitostí pri nëm zádná skoda a prekázka se neci- 
nila, nâlezitë ohraditi a opatriti smël4'9). Za toto do- 
yoleni uvolil se zid Michal piatiti pulletnë po 30 krej- 
carích do obecni pokladny. Mnohé pomnícky na hrbi¬ 
tovë nalevo od vchodu, zapadlé hluboko do zemë, pa- 
matuji jistë tuto dobu10). 
Pocátkem XVIII. stol. bylo v nasem mëstë jiz asi 
8 zidovskych rodin a tu se rozhodli zidé, ze si vystavi 
také synagogu, spojenou s bytem kt. Proto si zaopa- 
trili opët na Obeenici stavební misto. Je o torn tako- 
vyto zápis v mëstskych knihách: „ ... na zádost a toho 
vyhledávání pronajato obci misto, na trávníku obec- 
ním za Jiríkem Nejhortemn) as druhé strany (za) 
Urbanem 12) lezici zidum recickym pro synagogu neh 
skolu, z kteréhozto mista poctivë obci kazdorocnë 
beze vseho odporu po 3 kopách gr. mísenskych, totiz 
3 zlaty, 30 krejcaru rynskych, vzdy pulletnë, pri sv. 
Janë polovic a k novému roku také druhou polovic, 
dotud, dokud to stavení státi bude, piatiti se uvolili. 
Vsak ale s tou vyminkou, ze obec nebude nakládati 
na správu onoho stavení, nybrz zidé sami je museji 
opravovati a trávník nemarit. Kdyby tam bydlel në- 
ktery jiny zid mimo kantora, jest povinen piatiti císar- 
skou kontribuci, od níz jen kantor jest frei.44 
Tak tedy byla postavena r. 1708 synagoga a prvním 
kantorem v ni byl Josef Michal, jenz drive nez 
synagoga byla vystavena, bydlil u tkalce Korandy 
v c. 94 13). Josef Michal mël 3 dëti a „handloval téz 
po vsích s perim44. Piatii pánovi za suc 4 zi. 40 krej¬ 
caru rocnë a na zvlástní zidovskou kontribuci, prede- 
psanou recické zidovské obci, prispival rocnë 2 zl. ryn. 
Synagoga byla postavena, kdyz pánem R. byl hrabë 
Götz (1695—1725), ktery sídlil na recickém zámku. 
Ke starsim 4 zidovskym domkurn pribyly za nëho na 
Obeenici jestë 2 a Obecnice neboli Zidovina stala se 
treti recickon ctvrti vedle starych krest'anskych ctvrti, 
Homi a Dolni strany. 2idé tvorili zvlástní z. o. a mëli 
svého rychtáre, kterého jim dosazovala vrchnost vzdy 
na 3 léta. V sobotu, o sabesu, byli zidé povinni zdrzo- 
vati se doma a nevycházeti za drát, jímz byli oddëleni 
od ostatní obee a ktery byl napjat od rohu prvniho 
zidovského domu (nyni c. 191) ke stitu domu c. Vili 
(nyni c. 408). Podobnë jako kt. provozovali i ostatní 
zidé jen podomní obehod po panství; ve svych domech 
nesmëli puvodnë miti nijakych krámu. 
Presnëjsi zprávy o zidech v ft. máme z r. 1714 14). 
Bylo tu tenkráté jiz 10 zidovskych rodin, jez cítaly 
48 hlav. Bydlili vesmës na Obeenici, v obecních chalu- 
pách, z nichz piatili obci od 4 do 6 zl. nájmu a po 
5 krejcarích mësicnë na obeení kontribuci. Za suc pᬠ
novi dávali obycejnë 3 zl. 30 kr., nëkteri 4 zl. 40 kr 
a jeden, patrnë nejbohatsí (Josef Perl), 6 zl. rocnë 
Jen vdova Lída piatila pouze 2 zl. 20 kr. Mimo to od 
vàdëli i zvlástní zemskou kontribuci, uvalenou na 
zidy, v cástce 71 zl., kterou dëlili mezi své cleny p 
vlastního usouzení. Ze skoly a ze hrbitova piatili obci 
4 zl. 30 kr. a vrchnosti za suc 3 zl. 30 kr. Vsichni ob- 
chodovali, jen vdova Lída se zivila sitím. Ctyri provo¬ 
zovali podomní obehod s kramárskym zbozím a jezdili 
s ním na trhy do okolních míst. Tri mëli podomní ob¬ 
ehod s plátnem a dva kupovali peri, hadry a pod. 
Jeden, Josef Michal z c. II, jenz prodával plátno, byl 
r. 1726 zapleten do svatokrádeze, spáchané v drahov- 
ském kostelíku. Koupil totiz u Tábora u jakéhosi sen- 
kyre 2 sñury perei, pocházejících z oné krádeze. Jaky 
trest ho stihl, nelze zjistiti, ale byl patrnë vypovëdën 
z recického panství. 
Hrbitov 
Asi za 40 let po vystavení synagogy porídili si zidé 
také svuj spitál, v nëmz nalézali útulek chudí pfíslus 
ni ci z. o. Pri spitále, ve kterém bydlil i 
chrámovy sluha neboli sofit, byly zrízeny rituální 
làznë (mikva) pro ocist'ování zidovskych sestinedëlek. 
O spitálu je po prvé zmínka v listinë z r. 1755. N 
kterych místech na Obeenici se nacházel, je tëzko 
dnes ríci. R. 1777 byl pro spitál urcen domek c. V, 
stojící proti synagoze, jak o tom svëdci tato listina 15) : 
„Léta Pànë 1777 dine 25. Juli predstoupíce pred 
pocestny magistrát a starsi obeení mëstyse R. Izák 
Kaspar, ten cas zidovsky obce rychtár, na mistë vsech 
ziduv s uctivou zádostí, ponëvadz pred nëkterym ro- 
kem obeení zidovsky domek nyní Nro V pred vokny 
skoly zidovské pro Davida zida od nasi obce vystavën 
jest byl, pod cinzí kazdorocnë 6 zi., a ponëvadz pro 
chudobu z nëj odsel, prílezito jest zidum pro své 
chudé a vandrovní zidy takovy kvartyr miti, tak nad- 
praveny Izák Kaspar zádajíce na mistë jejich obce, 
abychom obeení byt na budoucí ëasy se jim zanechal 
k jejich obci pro ty vandrovní chudy zidy za spitál, 
aby je v témz domku prechovávati a prelezeti necliali, 
z kteréhozto domku onen Izák Kaspar na mistë vsech 
Kardasova Recice 2 
Kardas Reéitz 2