Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

vyse daru uvedena pouze u manzelu Fischerovych 
z Nové Päky. 
Pocet clenu Ch. je v r. 1869 42, klesá v letech 1870 
a 1871 na 31, v dalsich letech se udrzuje na 50, az do 
r. 1902. Pak klesá nápadne. Clenu je v letech 1903 
31, 1907 30, 1908 29, 1912 22, 1913 20, 1915 17, 
v r. 1931 14. 
Oboe za Vcilky a po válce (od 1914). 
V r. 1913 nemuze íos. Müller pro nemoc zastávati 
úrad staro«ty. Zastupuje ho JUDr. Rud. Brunner, 
a v témze roce je zvolen staroistou, v r. 1914 jeho 
nàmëstkem Vilém Steiner. R. 1915 odchází starosta 
JUDr. Brunner na vojnu, úraduje za nëho byv. 
starosta Josef Müller, za padlého V. Steinera zvolen 
Art. Feuerstein, jenz je pokl., pozdëji predává 
pokladnu Gust. Doktorovi. Po smrti Jos. Müllera 
v r. 1916 obec o sir eia a od té doby zústává ob ci na 
papíre, spravujíc pouze nadace. Válkou: (úmrtím a pre- 
stéhovánim po válce i vystoupením z cirkve) ztratila 
obec vetsinu svych clenu. Rabin nastoupil nové misto 
v N. Bydzovë, obec zústává bez rb., chrám je opustën, 
okna jeho rozpustilou mládezí zcásti vytlucena, :>tary 
hrbitov volá po opravë. Nábozenství uci dojizdejicí 
sena jicínsky rb., jenz povolává se i pri pohrebních 
obradech. Clenové správy nábozenské obce podle pro- 
vedenych voleb v roce 1924 : JUDr. Rudolf Brun¬ 
ner, adv., starosta. Artur F euerstein, tov., ná- 
mësitek. Alfred Müller, velkoobch. na odpocinku, 
komereni rada. Hugo L a v e c k y, velkoobchodnik, 
pokl. Rudolf Münk, továrník, prednosta Pohrebniho 
bratrstva. Podle voleb 1932: JUDr. Rud. B r u n n e r, 
adv., starosta. Eduard Bauman n, obeh., námestek. 
Hugo L a v e c k y, velkoobch., pokladník. Rud. 
Münk, tov., predseda Chevry a správee synagogy. 
Vilém Herlinger, ob ch., cien vyboru, Vilém Van» 
t o c h, obeh,, a Bedr. Lamm, centr. tov red., jako 
náhradnici. 
* 
Starostové (primátorové) isr. o. n. v letech: 
1731 Abraham Goldschmidt, Abraham M o y- 
5 e s; 1755 Samuel Isaak prejimá od obce horické 
urovnané s pis y zidovské. Maji se opët vrátiti. 1760, 
1762, 1766, Í768 uyádi se Salomoun Mautner, 
1777 Elias Baruch, 1792 Beer Baruch, 1793 opët 
Elias Baruch, 1796 Siegfried Baruch, pachtyr 
dani, 1802 tyz, 1827 G. Hirsch14), 1845, 1856 az 
1859 Hartmann David Hirsch, tov., 1859—1863 
Bedrich Hirsch, tov., 1864, 1865 Isak Feuer¬ 
stein, tov., 1870 Bedrich Hirsch, tov., (1871 M. 
Goldschmidt)? 1872—1876 (1877 ?) Bedrich 
Hirsch, tov., 1876 (1877 ?) az 1880 J. C. M Ü 11 e r, 
velkoobch., 1881—1883 Bedrich Hirsch, tov., 1884 
J. Hirsch, 1887—1889 Emanuel F euerstein, 
tov., (1889—1890) opët Bedrich Hirsch, jenz resig- 
nuje (zemr. 15. kvëtna 1890), 1890—1913 Josef M ü 1- 
1 e r, tov., od 1913 JUDr. Rudolf Brunner, advokát. 
Námestkové: 1893—1898 Bohumil J, Doktor, 
velkoobch., 1899 M. A. Goldschmidt, obeh., 
1902 Boh. J. D o k t o r, velkoobch., 1906 Josef Adel, 
h o stin sky, 1909 Arnost Liebling, tovární reditel, 
1912—1913 JUDr. R. Brunner, adv., 1913—1915 
Vilém Steiner, tov., od 1915 Artur F euerstein, 
tov., od r. 1932 Ed. B a u m a n n, obeh. Pokladníci obce¡* 
1871 Alex Grünberg, 1893 Boh. J. Doktor, 
1896—1902 Arnost Feldmann, 1902 Samuel La- 
wetzky (Lavecky), 1909 Hugo Lawetzky, 1910 
Samuel Lawetzky, 1912 Art. Feuerstein, 
1915 Gustav Doktor, nyni Hugo L a v e c k y. 
Matrika od da ci vedena je od r. 1788, rodná od 
r. 1785, úmrtní od 1788, kde na 1. str. jsou vytahy 
ze zid. knihy die Vita Lewy-ho (Löwy-ho, Levi-ho), 
jenz pridával k podpisu jednou chirurg, jindy fel(d)- 
sér, lékar a j. Od r. 1842—1860 vede matriku u horic- 
kého magistrátu Leop. Josef Doktor, 1860—1888 rb. 
dr. Ehrentheil, 1888 az 11. prosince 1890, kt. Leopold 
Auspitz, 11. prosince 1890 az 2. kvëtna 1894 rb. dr. 
Goldberg, 2. kvëtna 1894 az 1. zárí 1898 uc. a rb. 
Schwager, 1. zárí 1898 az 1928 rb. Mellion, od r. 1928 
jicínsky rb. Rb. dr. Goldberg prejimá od kantora 
Auspitze 10 svazku matrik a zjist'uje, ze v matrice 
(2. svazku) je vytrzeny list. Patri tam jména Herrmann 
Eger, Nathan Popper, Simon Sussmann (ctvrté jméno 
nezjistëno) v dobë od 20. dubna do 24. cervence 1866. 
1. zárí 1898 prejimá Adolf Mellion od Isidora 
Schwagra 11 knih matrik s dok'lady. Nynëjsi matrikár 
prevzal jen cást knih, ostatní knihy jsou bud' skryty 
v soukr. bytë nebo ztraceny. 
V rodné matrice u jména „Demeter Frank" jest pripsáno 
v reci nëmecké: Jeho Apóstol. Velicenstvo rácilo diplomem 
z 11. srpna 1880 zde jmenovaného Demetra Franka (narozeného 
12. cervence 1829 v Horicích), t. c. generálního reditele Ru- 
munské banky v Bukuresti a jeho manzelské potomky nejmilos- 
tivëji povysiti do stavu rytírského. 
U jména „Siegfried Adler": Jeho c. k. Apóstol. Velicenstvo 
rácilo diplomem z 11. cervna 1882 zde jmenovaného Siegfrieda 
Adlera (nar. v H.) i s jeho manzelskymi potomky nejmilostivëji 
povysiti do stavu rytírského. (Doslo od hejtmanství v Hradci 
Král. v srpnu 1884.) 
Statisti ka 15). 
1765 bylo v H. 40 rodin zid. 1789 406 2idu, 1816 
55 rodin, 1818 20 zidovskych domu a 258 Zidu v Ho¬ 
ricích, 1829 366 Zidu. 
Prftmysl. 
Prumysl maji v rukou vëtsinou z^idé, drive pouze 
Zidé. Nejstarsí zpráva je z r. 1720. Zní: Sesypala se 
kozeluzna u Panského mlyna pronajatá Abrahamu 
Putzkerovi. V r. 1743 se povoluje Samsonu Simonovi, 
aby v krest'. domë smël najmouti misto k fabricírování 
pentii. Totéz jestë jednou uvádí se v r. 1774. R. 1776 
panská vyroba a prodej pálenky pronajata kontraktem 
Zidu Jak. Marku P o ko r né mu za 1125 rynskych 
roenë. Po jeho smrti nastoupil v nájmu syn Abraham. 
Smlouvy trvaly 6 let, v r. 1797 je nájem v rodinë Po- 
kornych dëdicny. R. 1796 ciní nájem 1200 rynskych. 
Nájemce je povinen udrzovati v porádku budovy a za- 
rízení na svuj náklad a patricné drivi bráti z panství 
horického za hotové! Po smrti Abrahamovë vede vy- 
robu a prodej vdova po nëm16). Kontrakt o dëdicném 
nájmu byl cís. nariz, zrusen. 
R. 1785 vydán cirkulá?, aby pentle, které zde Zidy 
fabricírovány jsou, byly stemplovány. 
R. 1800 prichází Wolf Goldschmied (Goldschmidt), 
zid. vyrobee pentii. 
R. 1801 uveden je ve spisech Abraham K o h n, 
vyrobee pentii v H. 
V domé cp. 365 v H. „U panského mlyna" byla 
v letech triicátych minulého století tiskárna na kar- 
touny Zida Goerbera. Natistëné zbozi se vozilo do 
mësta. V místech, kde nyni stoji staveni cp. 463, stàio 
vysoké (asi 15 az 16 m) lesení z trámu, pokryté 
strechou sindelovou a se vsech stran otevrené a 
vzduchu prístupné, asi toho zpusobu, jako nynëjsi za- 
rizení pro cvicení hasicu, a tam se pestré barevné zbozi 
susilo. Pohled na pestre a bohatë ovësené lesení sytë 
zbarvenymi kartouny byl zajimavy a lákavy. — Vedle 
stála veliká drevënà bouda, v niz byl umistën veliky 
mechanicky mandi, do nëhoz byval zapráhán kuñ se 
zavázanyma ocima a chodë dokolecka byl celému 
strojnímu zarízení hybnou silou. Bylo to asi podobné 
zarizení jako prii pozdëjsich zentourech pri polnim 
hospodárství. Mnoho lidi se na to chodilo divati. Na 
H orice 9 
190