vyse daru uvedena pouze u manzelu Fischerovych z Nové Päky. Pocet clenu Ch. je v r. 1869 42, klesá v letech 1870 a 1871 na 31, v dalsich letech se udrzuje na 50, az do r. 1902. Pak klesá nápadne. Clenu je v letech 1903 31, 1907 30, 1908 29, 1912 22, 1913 20, 1915 17, v r. 1931 14. Oboe za Vcilky a po válce (od 1914). V r. 1913 nemuze íos. Müller pro nemoc zastávati úrad staro«ty. Zastupuje ho JUDr. Rud. Brunner, a v témze roce je zvolen staroistou, v r. 1914 jeho nàmëstkem Vilém Steiner. R. 1915 odchází starosta JUDr. Brunner na vojnu, úraduje za nëho byv. starosta Josef Müller, za padlého V. Steinera zvolen Art. Feuerstein, jenz je pokl., pozdëji predává pokladnu Gust. Doktorovi. Po smrti Jos. Müllera v r. 1916 obec o sir eia a od té doby zústává ob ci na papíre, spravujíc pouze nadace. Válkou: (úmrtím a pre- stéhovánim po válce i vystoupením z cirkve) ztratila obec vetsinu svych clenu. Rabin nastoupil nové misto v N. Bydzovë, obec zústává bez rb., chrám je opustën, okna jeho rozpustilou mládezí zcásti vytlucena, :>tary hrbitov volá po opravë. Nábozenství uci dojizdejicí sena jicínsky rb., jenz povolává se i pri pohrebních obradech. Clenové správy nábozenské obce podle pro- vedenych voleb v roce 1924 : JUDr. Rudolf Brun¬ ner, adv., starosta. Artur F euerstein, tov., ná- mësitek. Alfred Müller, velkoobch. na odpocinku, komereni rada. Hugo L a v e c k y, velkoobchodnik, pokl. Rudolf Münk, továrník, prednosta Pohrebniho bratrstva. Podle voleb 1932: JUDr. Rud. B r u n n e r, adv., starosta. Eduard Bauman n, obeh., námestek. Hugo L a v e c k y, velkoobch., pokladník. Rud. Münk, tov., predseda Chevry a správee synagogy. Vilém Herlinger, ob ch., cien vyboru, Vilém Van» t o c h, obeh,, a Bedr. Lamm, centr. tov red., jako náhradnici. * Starostové (primátorové) isr. o. n. v letech: 1731 Abraham Goldschmidt, Abraham M o y- 5 e s; 1755 Samuel Isaak prejimá od obce horické urovnané s pis y zidovské. Maji se opët vrátiti. 1760, 1762, 1766, Í768 uyádi se Salomoun Mautner, 1777 Elias Baruch, 1792 Beer Baruch, 1793 opët Elias Baruch, 1796 Siegfried Baruch, pachtyr dani, 1802 tyz, 1827 G. Hirsch14), 1845, 1856 az 1859 Hartmann David Hirsch, tov., 1859—1863 Bedrich Hirsch, tov., 1864, 1865 Isak Feuer¬ stein, tov., 1870 Bedrich Hirsch, tov., (1871 M. Goldschmidt)? 1872—1876 (1877 ?) Bedrich Hirsch, tov., 1876 (1877 ?) az 1880 J. C. M Ü 11 e r, velkoobch., 1881—1883 Bedrich Hirsch, tov., 1884 J. Hirsch, 1887—1889 Emanuel F euerstein, tov., (1889—1890) opët Bedrich Hirsch, jenz resig- nuje (zemr. 15. kvëtna 1890), 1890—1913 Josef M ü 1- 1 e r, tov., od 1913 JUDr. Rudolf Brunner, advokát. Námestkové: 1893—1898 Bohumil J, Doktor, velkoobch., 1899 M. A. Goldschmidt, obeh., 1902 Boh. J. D o k t o r, velkoobch., 1906 Josef Adel, h o stin sky, 1909 Arnost Liebling, tovární reditel, 1912—1913 JUDr. R. Brunner, adv., 1913—1915 Vilém Steiner, tov., od 1915 Artur F euerstein, tov., od r. 1932 Ed. B a u m a n n, obeh. Pokladníci obce¡* 1871 Alex Grünberg, 1893 Boh. J. Doktor, 1896—1902 Arnost Feldmann, 1902 Samuel La- wetzky (Lavecky), 1909 Hugo Lawetzky, 1910 Samuel Lawetzky, 1912 Art. Feuerstein, 1915 Gustav Doktor, nyni Hugo L a v e c k y. Matrika od da ci vedena je od r. 1788, rodná od r. 1785, úmrtní od 1788, kde na 1. str. jsou vytahy ze zid. knihy die Vita Lewy-ho (Löwy-ho, Levi-ho), jenz pridával k podpisu jednou chirurg, jindy fel(d)- sér, lékar a j. Od r. 1842—1860 vede matriku u horic- kého magistrátu Leop. Josef Doktor, 1860—1888 rb. dr. Ehrentheil, 1888 az 11. prosince 1890, kt. Leopold Auspitz, 11. prosince 1890 az 2. kvëtna 1894 rb. dr. Goldberg, 2. kvëtna 1894 az 1. zárí 1898 uc. a rb. Schwager, 1. zárí 1898 az 1928 rb. Mellion, od r. 1928 jicínsky rb. Rb. dr. Goldberg prejimá od kantora Auspitze 10 svazku matrik a zjist'uje, ze v matrice (2. svazku) je vytrzeny list. Patri tam jména Herrmann Eger, Nathan Popper, Simon Sussmann (ctvrté jméno nezjistëno) v dobë od 20. dubna do 24. cervence 1866. 1. zárí 1898 prejimá Adolf Mellion od Isidora Schwagra 11 knih matrik s dok'lady. Nynëjsi matrikár prevzal jen cást knih, ostatní knihy jsou bud' skryty v soukr. bytë nebo ztraceny. V rodné matrice u jména „Demeter Frank" jest pripsáno v reci nëmecké: Jeho Apóstol. Velicenstvo rácilo diplomem z 11. srpna 1880 zde jmenovaného Demetra Franka (narozeného 12. cervence 1829 v Horicích), t. c. generálního reditele Ru- munské banky v Bukuresti a jeho manzelské potomky nejmilos- tivëji povysiti do stavu rytírského. U jména „Siegfried Adler": Jeho c. k. Apóstol. Velicenstvo rácilo diplomem z 11. cervna 1882 zde jmenovaného Siegfrieda Adlera (nar. v H.) i s jeho manzelskymi potomky nejmilostivëji povysiti do stavu rytírského. (Doslo od hejtmanství v Hradci Král. v srpnu 1884.) Statisti ka 15). 1765 bylo v H. 40 rodin zid. 1789 406 2idu, 1816 55 rodin, 1818 20 zidovskych domu a 258 Zidu v Ho¬ ricích, 1829 366 Zidu. Prftmysl. Prumysl maji v rukou vëtsinou z^idé, drive pouze Zidé. Nejstarsí zpráva je z r. 1720. Zní: Sesypala se kozeluzna u Panského mlyna pronajatá Abrahamu Putzkerovi. V r. 1743 se povoluje Samsonu Simonovi, aby v krest'. domë smël najmouti misto k fabricírování pentii. Totéz jestë jednou uvádí se v r. 1774. R. 1776 panská vyroba a prodej pálenky pronajata kontraktem Zidu Jak. Marku P o ko r né mu za 1125 rynskych roenë. Po jeho smrti nastoupil v nájmu syn Abraham. Smlouvy trvaly 6 let, v r. 1797 je nájem v rodinë Po- kornych dëdicny. R. 1796 ciní nájem 1200 rynskych. Nájemce je povinen udrzovati v porádku budovy a za- rízení na svuj náklad a patricné drivi bráti z panství horického za hotové! Po smrti Abrahamovë vede vy- robu a prodej vdova po nëm16). Kontrakt o dëdicném nájmu byl cís. nariz, zrusen. R. 1785 vydán cirkulá?, aby pentle, které zde Zidy fabricírovány jsou, byly stemplovány. R. 1800 prichází Wolf Goldschmied (Goldschmidt), zid. vyrobee pentii. R. 1801 uveden je ve spisech Abraham K o h n, vyrobee pentii v H. V domé cp. 365 v H. „U panského mlyna" byla v letech triicátych minulého století tiskárna na kar- touny Zida Goerbera. Natistëné zbozi se vozilo do mësta. V místech, kde nyni stoji staveni cp. 463, stàio vysoké (asi 15 az 16 m) lesení z trámu, pokryté strechou sindelovou a se vsech stran otevrené a vzduchu prístupné, asi toho zpusobu, jako nynëjsi za- rizení pro cvicení hasicu, a tam se pestré barevné zbozi susilo. Pohled na pestre a bohatë ovësené lesení sytë zbarvenymi kartouny byl zajimavy a lákavy. — Vedle stála veliká drevënà bouda, v niz byl umistën veliky mechanicky mandi, do nëhoz byval zapráhán kuñ se zavázanyma ocima a chodë dokolecka byl celému strojnímu zarízení hybnou silou. Bylo to asi podobné zarizení jako prii pozdëjsich zentourech pri polnim hospodárství. Mnoho lidi se na to chodilo divati. Na H orice 9 190