Volltext: Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart I. (1 (1934) ;)

strázovskych Zidû sahaly daleko za hranice. Jejich 
prodavaci, „pírníci66 zvaní, prodávali az v Rakousích, 
V Bavorích, y Sasku. Peri zasíláno bylo do Francie, 
Belgie, Holandska, ba près Hamburk az do Ameriky. 
Obchodiováno tez s Orientem a peri odesíláno do 
Smyrny, Damasku a Jernsalema. Strázovsky postmistr 
Holub podle rodinné tradice míval pry pernou práci 
s prepocítáváním cizích valut, zejména turecké. Klad- 
ky dosud visící na domech „u Sípku6Í a ,9v Perovnë66 
pripomínají nekdejsí eksistenci dnes uz zaniklého 
velkoobchodu s perím. 
Mnoho strázovskych Zidü se zivilo „hausírnictvím". 
Nakupovali a rozprodávali látky, zejména sukna v Ba¬ 
vorích, Rakousích, ve Styrsku, ba az v Tyrolích. Cizí 
Zidé-hausírníci, kterí na své obchodní ceste zavítali 
do St., museli prenocovati v t. zv. „zidovské hospodë66. 
Jest to nynejsí dûm cp. 147 po chalupë „v Mysí dire' 
zvany. Dum ten sousedí tësnë s farskou zahradou. Pat¬ 
ronat katolického farního kostela strázovského v Bys- 
trici u Nyrska (rod knízat z Palme) postoupil cást 
farní zahrady na vystavbu této zidovské hospody 
hlavné z toho duvodu, aby ji mei na blízku katolicky 
farár strázovsky, ktery mei za povinnost na Zidy- 
hausírníky v této hospodë nocující dozírat. 
Pád absolutismu politického v Rakousku mei za ná- 
sledek, ze se konecnë i Zidum d,ostalo po dlouhych 
staletích útisku a prezírání vsech obcanskych práv. 
Padly hradby predsudku a vsechna vyjimecná narí- 
zení z dob drívejsích proti Zidum smerující pozbyla 
platnosti. Velmi dulezitou vymozeností a cennym zis- 
kem pro Zidy by la volnost pobytu. Proto — podobnë 
jako vsude jinde — i Zidé strázovstí, omezení dosud 
ve svém pobytu na své stísnené ghetto, zakupují se 
znenáhla i po ostatním meste. Tak podle sdelení sta- 
rych pametníku zakoupili se a byli drziteli tëchto po- 
pisnych císel: 
cp. 110 vlastnil Jakub Stadler, obchodník, 
Josef Stadler, obchodník, 
Isák Singer, advokát n. o., 
Leopold Stadler, 
Salomon Bruml, rolník, 
Sam. Sprinzel, sklenár, 
Kalma, rezník, 
Janovská Eva. 
Kromë uvedenych tuto domó byli Zidé drziteli jestë 
popisnych císel 39 (u Benesu), 42 (u Yrcánu), 45 
(u Kubû), 47, 139, 122, 30 a 31. 
Za zmënënych pomëru chápali se Zidé strázovstí 
vedle obchodu téz jinych povolání. Tak Hermann 
Bruml mël v cp. 182 velmi prosperující reznictví, Da¬ 
vid Dlouhy mël masny krám v cp. 109, v cp. 42 pripo- 
míná se zid-sklenár, podobnë v cp. 145 mël sklenárství 
svrchu jiz jmenovany S. Sprinzeles a po nëm 
Samuel Bloch, v cp. 196 byl zid-pernikár, v cp. 106 
byl Salomon Bruml, rolník. 
Podle zápisu katolické fary ve St., která mêla nad 
místními Zidy diozor, byly v letech 1827-—1838 ve St. 
tyto rodiny: Benes Herrmann, Brummel Rosalie, Be- 
nes Josef, Benes Israel, Bruml Benedikt, Kiibl Férd., 
Kochner Isák, Kühner Emanuel, Kosner Katerina, 
Kohnerová Hermina, Lewith Juda, Lewith Mayer, 
Lasner Marie, Lasner Isák, Lasner Anna, Lewith Ja¬ 
kub, Lewith Sara, Lewith Katharina, Lewith Esther, 
Lasner Simon, Lewith Magdalena, Lewith Sophie, 
Lewith Barbara, Lewith Filipina, Möller Frantiska, 
Singer Isák, Singer Katharina, Stadler Leopold, Singer 
Leopold, Singer Judith, Stadler Adolf, Sprinzel Karo¬ 
lina, Stadler Samson, Steinbach Josef, Singer Marie- 
Stadler Josefina, Singer Samson, Steinbach Moses, 
Stadler Sofie, Sprinzel Jakub, Weiner Frantiska, 
Weiner Anna, Weiner Jakub a Weiner Karolina. 
Z rodu nejpocetnëji zastoupeni byli Stadlerové, 
Brumlové a Weinerové, po nich Lewithové, Singrové, 
Blochové, Kiiblové, Steinbachové, Sprinzlové a j. 
V druhé polovici XIX. st. usazeny byly ve St. tyto 
zidovské rodiny: 
1. Abraham Stadler v Lázni (zid.), obchodník perím, 
2. Josef Singer, majitel kozeluhovny, 
3. Isák Singer, perniká?, 
4. Samuel Bloch, sklenár, 
5. Josef Kohner, rezník, 
6. Dawid Löwith, rezník, 
7. Josef Bruml, rezník (ovcí), 
8. Herman Bruml, rezník, 
9. Bernard Weiner, rabín a zid. ucitel, 
10. Regina Lewithová, soukromnice, 
11. Jakub Stadler, obchod striznym zbozim, 
12. Josef Stadler, obchod striznym zbozim, 
13. Benedikt Stadler, vyroba a vycep lihovin, 
14. Isák Bruml, obchod smisenym a striznym zbozim, 
15. Morie Singer, 1. postmistr ve Strâzovë, 
obchod zelezem, 
16. Ignác Stadler, obchod smisenym zbozim, 
17. Emanuel Seligman, obchod smisenym zbozim a 
obilim, 
18. Jakub Bruml, obchod smisenym a striznym zbozim, 
19. Adolf Bruml, obchod striznym zbozim, 
20. Samuel Weiner, obehodi smisenym zbozim, 
21. Eva Janovská, obchod striznym zbozim, 
22. Rosalie Kiiblová, obchod striznym zbozim, 
23. Fridrika Weinerová, obchod striznym zbozim, 
24. Benedikt Bruml, obchod smisenym zbozim, 
25. Simon Sprinzel, soukromnik, 
26. Josef Steinbach, zid. kostelnik a obeh. kozemi, 
27. Salomon Bruml, rolník a obchodník dobytkem. 
* 
Jest prirozeno, ze tak silná z. o., kterou tvorili Zidé 
ze St., z nedalekych Bësin a Cachrova, mela svou 
vlastní synagogu. Historická zpráva z r. 1680 zmiñuje 
se o torn, ze Zidé ve St. maji svou drevënou synagogu. 
Byla jistë prastará. Tato drevená synagoga ustoupila 
r. 1808 isynagoze nové, zdëné. Jest to zajímavá b a - 
rokní stavba, na svou dobu bohatë vybavená, svëd- 
cící o síle a zámoznosti strázovské z. o. v minulosti. 
Strázovstí Zidé pochlubiti se mohou i jinou vymo¬ 
zeností, totiz vlastní zidovskou, ovsem soukromou 
s k o 1 o u. Na rozdíl ode vsech okolních z. o. nejen ze 
mëli vlasitní skolu, ale mëli pro ni i vlastní samo- 
statnou budovu. Dochovala se dodnes. 
Jest to jednopatrová budova, sousedící bezpro- 
strednë se synagogou. Má popisné císlo 189. Za zidov- 
ského císlování mêla císlo Vili. V prízení byl byt ra- 
bínuv, v prvním poischodí se vyucovalo. Ponëvadz záci 
zidovstí chodili soucasnë do ceské obecné vefejné 
skoly ve St., kdez sedávali oddëlenë ve vyhrazenych la¬ 
vici eh, chodili do své nábozenské (soukromé) skoly ve 
ctvrtek a v ostatní dny vyucovací po 5. hod. odpol. 
Ucili se tu nábozenství zidovskému a nëmcinë. Yyuco- 
vacím jazykem byla z príkazu vlády nëmcina. Vy- 
ucoval rb. 
Byvalé rituální làznë a koser z. o. ve St. dokazují 
nëkdejsi zámoznost a pocetnost její. Podnes se tam 
ríká „V lázni". Budova stojí v bezprostrední blíz- 
kosti vyhláseného pramene „Perlovky" dosud. Dnes 
je prodána do soukromych rukou. 
Hrbito v jest puvodu pradávného, jistë près 500 
let stary. Svedcí o torn jeho poloha i vzhled. Vzdálen 
jest od St. asi 25 minut. Lezi na severním svahu 
cp. 111 
cp. 113 „ 
cp. 105 „ 
cp. 106 „ 
cp. 145 „ 
cp. 154 „ 
cp. 146 „ 
Strázov 2 
116 
Drosau 2
	        
Waiting...

Nutzerhinweis

Sehr geehrte Benutzerin, sehr geehrter Benutzer,

aufgrund der aktuellen Entwicklungen in der Webtechnologie, die im Goobi viewer verwendet wird, unterstützt die Software den von Ihnen verwendeten Browser nicht mehr.

Bitte benutzen Sie einen der folgenden Browser, um diese Seite korrekt darstellen zu können.

Vielen Dank für Ihr Verständnis.