Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

byla nynëjsi nová synagoga, zaslouzil se velice vydat- 
nou hmotnou podporou, kterou nezistnë ohci vënoval 
a tím dokoneení stavby umoznil. 
Alexander Frankel byl pr. v nejtezsí dobë vá- 
lecné, kdy velky pocet polskych uprchlíku do Dobríse 
zavítal. Tëmto, po vëtsinë ubozákum, snazil se trpky 
osnd zmírniti. 
Nynejsí pr. z. o. Emil Schwarz pecuje rovnez 
velmi horlivë o zálezitosti obeení. Dal dûkladnë opra- 
viti zadní cást a dvíir obecního domu, nechal poríditi 
plechovy kryt na strese kostela nad oltárem, opraviti 
vëz a zavésti elektrické osvetlení. 
Sídlem predstavenstva z. o. je D. Místnosti má ve 
vlastním dvoupatrovém dome na námestí cp. 20/39, 
zakoupeném v r. 1865 za 7200 zi. Na dvore je kulna 
pro ulození pohrebního vozu. Yëtsinu místnosti má 
v nájmu postovní a telegrafní úrad jiz z dob pred 
svëtovou válkou. Pred r. 1865 mêla obec pouze maly 
domek cp. 56/46, ktery odkoupil Aron Rosenfeld za 
600 zi. Ten patril pozdëji postupnë manzelum St'o- 
vickovym, Kamenickym a Pestovym. 
* 
2idovsky hrbitov v D. je nejstarsí památkou dobrís- 
ského zidovstva. Je vyhodnë nmistën na sever od 
mèsta mezi kopcem „Vëtrnikemna nëmz za staro- 
dávna v dobách sucha stával vëtrny mlynec a mezi 
státní silnicí, vedoucí ku Praze. Jen prístup k nëmu 
je nepohodlny, úzkou, desti rozervanou, zcela zane- 
dbanou polní cestou. Byl zalozen na mistë, kde die 
lidového podání zemreli „Askenezr", t. j. zidé Nëmci. 
Nejstarsí náhrobek pochází z r. 1650 6), z cehoz Ize 
souditi, ze byl hrbitov zalozen nëkdy v prvé polovici 
sedmnáctého st. Byl zrízen na pozemku velkostatku 
a zidé byli povinni piatiti velkostatku roënë 25 zi. 
rynskych „sucgeltu66 za to, ze zde jejich drzebnost 
chránil, kterázto ëàstka zvysena byla pozdëji, kdyz se 
hrbitov rozsíril, na 31 zi. r. Pûvodni hrbitov nemël 
rozlohu ani tvar nynëjsiho. Zaujimal plochu 
34 X 33 m. Y r. 1781 byla k nëmu pripojena dalsi 
piocha jen o nëco màio mensí (33 X 30 m), v r. 1863 
pak druhá nepravidelná 111 X 80 X 94 X 68 m, címz 
povstal nynëjsi tvar nepravidelného ëtyrùhelnika roz- 
mëru 142 X 70 X 130 X 80 tu. Dnes je vchod do 
hrbitova od vychodu, obráceny k státní silnici, kdezto 
puvodni hrbitov mël úzkou branku poblíz jihozápad- 
ního rohu, jez byla pozdëii ëàsteënë zazdëna a pre- 
mënëna na skladistë nàëini. 
Tato starà, dnes jiz neexistující branka, je památná 
tím, ze tu v r. 1849 padla do nárucí Reb Wurmovi 
mrtvola zeny den predtím pohrbené, kterou neznámy 
zlosyn vykopal, okradl o pohrební plátna a oprel o 
vrátka hrbitovní. Toto vykopávání mrtvol, jez trvalo 
az do r. 1851 a zpusobilo velké zdëseni mezi obyvatel- 
stvem, bylo ukonceno dopadnutím pachatele, hrobní- 
kova pomocníka, jenz se priznal, ze olupoval mrtvoly 
o pohrební plátna z povëry. 
Tretí pozemek hrbitovní, zakoupeny v r. 1863 od 
hostinské Johanny Sinreichové, nebyl hned pripojen 
ke hrbitovu, nybrz az teprve v r. 1877. T. r. liyl 
hrbitov jako jediny celek ohrazen a vkusnë upraven. 
Na nepouzívaném prostranství hned za vchodem byl 
vysázen lesík, jenz do dneska znaënë vzrostl. Hrbitov 
má i vlastní studni s cerpadlem. 
Podle vyse uvedeného má hrbitov tri oddëleni, první 
oddelení je nejstarsí jeho ëàst, kde se dávno jiz nepo- 
chovává. Hrbitovní matrika byla zalozena 7. února 
1850. Od toho dne az do 19. listopadu 1877 bylo tía 
II. oddëleni pohrbeno 324 osob. První osobou pohrbe- 
nou na III. oddëleni byl Abraham Schnabel, zemrely 
v prosinci 1877. Jeho syn zalozil nadaci 1000 zl., aby 
Dobrís 3 I 
z ni úroky ve vyroëni den úmrtí otcova rozdëleny byly 
chudym. Do r. 1930 pohrbeno bylo od r. 1877 421 
osob, tedy celkem od r. 1850 815 osob. Z tëch dozilo 
vëku près 100 let 5 osob, près 90 let 10 osob, près 
80 let 79 osob, près 70 let 74 osob. 
Y r. 1909 bylo narizeno okresním hejtmanstvim 
v Pribrami, aby do hrbitovní maíriky zapisováno bylo 
i jakou smrtí pohrbené osoby zemrely. 
Z osob pohrbenych na hrbitovë nejvëtsiho stárí do- 
zil J a k u b Neu J u d a Leib, jenz zemrel 1. cer- 
vence 1885 ve vëku 104 r. Byl rb. v Druhlicich. Pod 
jeho dozorem napsali a vlastním nákladem porídili 
druhlictí záci toru, ulozenou nyní v synagoze dobrís- 
ské. Jeho zák Josef Schwarz napsal toru, kterou za- 
koupil a obci dobrísské daroval Simek Beck (byvaly 
majitel domu, v nëmz je nyní hotel Heinz) na pa- 
mátku konfirmace svého prvorozeného syna Jiu- 
dricha. Juda Leib byl velmi vzdëlany a zaslouzily rb. 
Jeho hrob nemá náhrobku. Mimo nëj jsou na hrbitovë 
pohrbeni jestë dva dobrístí rb.: Wolf B r u n n e r (byl 
rabínem v letech 1823—1825) a Bernard Mandl 
(byl tu rb. v letech 1867—1895, zemr. 30. pros. 1895). 
O hrbitov peëuje „Pohreb7ií bratrstvo6\ jehoz vznik, 
jak jsme drive uvedli, sahá do dob velmi dávnych. 
Ch. k. podporuje zidovskou chudinu a nenechá ni- 
koho choditi zebrotou po obcích. Hradí téz veskeré 
vydaje nemocenské a pohrební, takze zádny zid 
v okresu nedovolával se jestë podpory u své domovské 
obce. Nejstarsí zachované stanovy bratrstva pocházejí 
z 18. února 1806. Jsou psány nëmecky a podlepsány 
Mojzísem Levinskym, Jakobem Schickem a Alexan¬ 
drem Schickem. Psal je Jakub Abeles. Pod podpisy 
predstavenstva je rada podpisu ze vsech obcí, které 
tenkrát nálezely pod správu z. o. dobrísisiké. Staré sta¬ 
novy bratrstva z r. 1775 se nezachovaly. 
Az do r. 1892 spravovali bratrstvo pr. z. o. Toho 
roku zvolen byl za predstaveného ch. k. Adolf W i e- 
n e r a setrval v této funkci az do r. 1895. Po nëm ji 
prevzal Josef Polák (1895—1907), jenz byl za 
zvlástní zásluhy o bratrstvo na valné hromadë dne 
11. srpna 1907 jmenován jeho prvním ëestnym cle- 
nem. Po nëm predsedal Hynek Schwarz (1907 az 
1908), nacez následovali: David Gans (sroen—zúrí 
1908), Josef Polák (zárí—prosinec 1908), Ludvik 
Ludvík Eisner Jindrich Hermann 
Herrmann (leden—ríjen 1909). Tomuto byl za 
zvlástní zásluhy o bratrstvo vënovân usnesením ze 
dne 20. ríjna 1909 cestny hrob. Potom predsedili 
Ludvík Eisner (v listopadu 1909), Emil Arn¬ 
stein (1909—1912), Leopold Le derer (1912 az 
1913). V r. 1913 zvolen byl za pr. ch. k. ojpët Ludvík 
Eisner, 1913—1931 a po jeho smrti Jindrich 
Herrmann od 7. února 1932 dodnes. 
Kustodem u ch. k. byl v r. 1819 Herman Wurm, 
po nëm od r. 1819—1879, tedy celych 61 let Lazar