Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Jakub Beck (1836—18Í8), Vit Wiener (1838 az 
1845), Bernard Braunstein (1845—1852), Ber¬ 
nard Levin sky (1852—1862), Markus Levin- 
sky (1862—1879), Jakub Rott er (1879—1892). 
Markus Levinsky 
Jakob Rotter 
Alexander Frankl 
Ludvik Herrmann 
Emil Schwarz 
Eduard Bleier 
Za potomky prvnich na D. usedlych zidu mozno po- 
kládati stare zidovské rodiny, jichz jména jsou uve- 
dena ke konci 18. a na poc. 19. stol. ve spisech velko- 
statku. Jsou to rodiny: Mayer, Wurm, Levin¬ 
sky (L ö V i) 1), Abeles, Salamon, J á c h y m, 
P e r 1 m a n n (St. Huí), R o s e n f e 1 d, Fischer2), 
Stern3), Getreu, Langer (Druhìice), 
Schwarz4) (Druhìice), Rubín (Visñová), Bon- 
da, pozdëji Bondy (Druhìice), Eisner (Irti), 
Reimann (Rosovice), S eh a le k (Druhìice), 
Glück (Druhìice), B e j k, pozdëji Bek a konecne 
B e e k. Puvodni jména tëchto rodin se nezachovala, 
byla pravdëpodobnë biblická: Izák syn Jakubuv a pod. 
Nëmeckà jména tëchto rodin pocházejí z dob císare 
Josefa II., kdy vrehnosti dávaly zidum jména vëtsinou 
nëmeckà, pëknà nebo osklivá5). Zamëstnànim liyli 
dobrístí zidé koncem 18. a na poc. 19. istol. hauzirnici, 
kterí chodili az do Bavor. Byli ve svych oborech od 
bornë zapracováni. Jedni obehodovali plátnem (vé- 
bou), jiní sukny, nëkteri nakupovali obilí nebo peri 
a pod. Ale byli mnozí, kterí se zivili i remeslem. Mar¬ 
kus Bernard Eisner ve Trtí byl kozeluhem a jirchá- 
rem, jeho syn Wolf byl kniharem, druhy syn Mojzis 
sklenárem a nejmladsi Jakub rezníkem. Nejstarsi syn 
Markuse Bernarda Lazar prevzal íemeslo oteovo, 
z jeho tri synu nejstarsi, Bernard, zalibil si za pobytu 
u stryce Wolfa remeslo kniharské a vycvicil v nëm 
i svého syna Ludvíka. Tak máme v jednom rodu do- 
klad, ze se zidé rukodëlné práci nevyhybali. 
Ponenáhlu zidovskych rodin na D. pribyvalo. Mezi 
podpisy na stanovách ch. k. z r. 1806 eterne, kromë 
uve deny eh jiz, jména: Schick, Fuchs (Rosovice), 
Fleischmann (Sv. Pole), Lichtner (Sychrov), 
Goldfünger (Knín), Klinger (Dobrís), R e- 
z e k (Celyñ), Singer (Celyñ), Klein (Celyii), 
Ruzicka, Grün (Celyñ), Fleischner (Cím), 
Neumann (Nová Ves), Friedmann (Celyñ). 
* 
Nynëjsi organisace z. o. pochází z r. 1890. Podle 
zákona ze dne 21. brezna 1890 zrízeno bylo v Cechách 
celkem 197 o. z., pred tím jich bylo 258. Dobrísská 
z. o. povstala sloucením celé rady malych obcí: druh- 
lické, hrimëzdické, celyñské, novoknínské, címské. 
Obec druhlická mívala svého rb. a modlitebnu v sou- 
kromém domë, hrimëzdickà modlitebnu v soiikro'mém 
domë a hrbitov u Nëcinë, celyñská synagogu (vyhofela 
r. 1900) a hrbitov (dosud zachovany), novoknínská 
synagogu (pozdëji prodanou), címská synagoga (az 
do r, 1890). K obci celyñské nálezely svého casu obec 
novoknínská a címská, takze byvaly v dbbríSském 
okresu pred r. 1890 d.vë z. o., dobrísská a celyñská. 
O. z. kryje se celkem s obcemi okresu dobnsského. 
Jenom obec Kytín, Stríbrná Lhotka, Rymáñ a Zaho- 
rany nálezejí k z. o. mnísecké. Za to byla z okresu 
príbramského dána pod správu z. o. dobrísské obec 
Visñová. 
Dokud nebylo v dnesním smyslu organisovanyeñ 
o. z., volili si zidé v kazdé politické obci za pr. nej- 
vàzenëjsiho souvërce a ten jakozto ros hakol rídil 
obec bez vyboru. Poboznosti konaly se v soukromych 
domech. Zidovské matriky byly vedeny farnimi iirady 
rim. katolickymi. Teprve od r. 1866 je správa matriky 
v rukou zidovskych. Tehdy byl ustanoven správeem 
zidovské matriky místní lékar MUDr. Morie S eh ö n. 
Starosty náboz. obee zidovské byli: 
Lazar Mayer (1777—1780), Moses Mayer (1780 
az 1792), Adam Levinsky (1792—1800), Jakob 
Wurm (1800—1807), Bernard Levinsky (1807 
az 1812), Josef Abeles (1812—1818), Lazar Mey¬ 
er (1818—1823), Mojzís Levinsky (1823—1836), 
Josef Polák (1893—1896), Julius Levinsky 
(1896—1900), Ludvik Hermann (1900—1902), 
Alfred Bondy (1902—1908), Hynek Schwarz 
(1908—1910), Alexander Frankel (1910—1921), 
Eduard B 1 e i e r (1921—prosinec 1928), Emil 
Schwarz (1929 az dosud). 
Zvlást' vynikajících zásluh o z. o. získali si pr. Mar¬ 
kus Levinsky, Jakub R o 11 e r, Alfred Bondy, 
Alexander F r a n k e 1. 
Markus Levinsky byl 17 let pr. obee, zemrel 
v D. 28. kvëtna 1889. Na hrbitovë u hlavni cesty byl 
jemu i jeho choti vykázán zdarma cestny hrob. Jakub 
Rotter byl 13 let pr., zemrel v D. dne 14. ledna 1892 
a byl pohrben ise stejnou poctou jako jeho predehudee 
Markus Levinsky. Jeho souvërci nenazyvali ho jinak 
nez „perlou nasi obe e". 
Alfred Bondy, za jehoz starostování vystavëna 
101 
Dobris 2