Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Tak na pì;. koupil dum c. 25 r. 1654 Lazar 2id za 
73 kopy gr., na kterémz vypiatii 60 kop. Me'l dva syny: 
Berla (Bernarda) a Aisika (Isáka), kterym dum po 
otcovë smrti p rip adi. 2e ale jeden z nich (ktery, 
V knize se nepravi) se svym svagrem dopustil se mor¬ 
du, jich dum vrchnosti propadl, a tak byl r. 1677 pro- 
dán krest'anu Janu Kominkovi. 
Jiny dum e. 30 koupila po r. 1632 Dobruska 2idov- 
ka, která po své smrti odkázala dum Zabelu (Samueli), 
snad synu? 2e ale tyz Samuel ani dum neopravoval, 
ani povinny Schutzgeld vrchnosti neplatil, stále po 
svëtë se toulaje, a jsa upomínán, vzdy usel, vzala mu 
vrchnost dum, prodavsi ho znovu r. 1677 kresianu 
Tornasi Stránkovi za 60 kop gr., ktery dal Samuelovi 
20 kop a svagru jeho Herslovi 10 kop, a ostatní peniz 
má skládati Samuelovi po 2 kop. a Herslovi po 1 kopë 
do splaceni. 
Jiny dum c. 31 slul „S k o 1 a zidovská", o nëmz 
psáno V knize gruntovní toto: „Tak jakoz pred mnoha 
lety (1632) Zidé budyñstí tento dum skoupili (totiz 
obec zidoviská), z nëho sobë peles neb Synagogu svou 
udëlali, a ji az posavad tim spûsobem uzivali; ze pak 
nynëjsi milostivá Vrchnost (Gundaker z Dietrichsteina 
a hlavnë jeho manzelka Alzbëta Konstancie z Questen- 
berka, kteri Budyni r. 1676 od Václava Vojt. ze Stern¬ 
berka koupili) V mëstë mezi kr est'any zádnych Ziduv 
trpëti neoh.ce, nadto jich peles trpëti nerácí, prodáuo 
to misto samé s kamením poborenym, strechy a jinsích 
potreb zidovskych k prosacování, kteréz od oufadu 
mësta za sumu 90 kop gr. mis. sacováno, vedle které- 
hozto sacunku ujal jest Franc Purkynë, a hned hotovë 
závdavku Zidum slozil 30 kop mis." — atd. 
Jiny dum c. 63, pûvodnë mëstsky pivovar, od r. 
1506 pak byt mëstského sládka, kteryzto dum, vrchnost 
(Fr. Sternberk) mëst'anum z trestu pro víru prostë 
vzala a r. 1634 Zidu Marku prodala. Spustly domek 
pak Gundaker z Dietrichsteina r. 1677 zase mëst'anum 
vrátil. 
Podobnë stalo se s vedlejsi varnou, napotom sladov- 
nou, domkem c. 91, ktery Sternberk prodal Zidu Dou- 
povci, aie r. 1677 byl obci zase vrácen. A konecnë jiny 
dum c. 6 koupil od vrchnosti Ziml 2id (jinak Adam 
Teplicky) asi r. 1634 za 100 kop. V knize gruntovní 
se pise: 
„Odejdouce Ziml Zid z tohoto isvëta, po sobë Abra- 
hama a Wolf a syny zanechal, jim tento dûm ksaftem 
k pokojnému uzivání odkázal, kterízto byvsi mnoho 
let jeho V drzeni, nie nestavëli, ani nyní na porucení 
milostivé vrchnosti, maje se celé mësto zvelebiti, sta- 
vëti nechtëli, tak pan hejtman prinucen byl skrze 
ourad Budyñsky jej dáti prosacovati, coz vidouce oni 
sami se o kupce «tarali, a takovy dum dobrovolnë 
smiouvou svrehu psanému Janovi Hrusovi (t. c. pan 
mlynár) za 125 fi. ryn., od nëho na ho love prijatycli, 
prodali, a nemajice tu dále zádného nápadu, odevseho 
se odrekli a dum postoupili, kteryzto on stavëti, a jiné 
povinnosti vseliké z nëho vybejvati povinen bude Stai 
se zápis na kancelári zámku Budyñského dne 24. Feb- 
ruari A. 1677.44 
Pred tímto zápisem poznamenáno jest r. 1652, ze 
Zidé vsichni v B. züstávajíci drzi panské louky za 4 
provazce, z nichz piati do dûchodu 5 kop 20 gr. mis. 
roenë. Louky jim pustëny proto, aby mëli pici pro 
svuj dobytek, kterym vedli obchod. 
Vizme nyní, kterak to asi bëhem 17. a 18. stol. na 
predmësti zidovském vypadalo. Musíme zprvu podo- 
tknouti, ze domy na predmësti zidovském zprvu vubec 
císlovány nebyly, az teprv k narizeni cisarovny Marie 
Terezie r. 1760 dostaly císla rímská od I do XX, na ro¬ 
dil domu krest'anskycih, které opatreny cisly arabsky- 
mi. Teprv na zacátku tohoto stoleti usnesla se niëstska 
obec zrusiti staré císlování, a zavedla poradové císlo- 
vání vsech domu na predmësti bez ohledu na staré 
rimské císlování, a proto pridáme k starému císlu rím- 
skému do závorky vzdy císlo nové. 
Nejprve promluvíme o chalupë Abrahama Zida pod 
branou ftíení, kterou drzel tyz jiz r. 1620. R. 1631 
byla Sasíky vypálena, nacez ji koupila hrabënka Lid- 
mila ze Sternberka r. 1654 k nové panské hospodë 
(c. 102) co sklep na pivo. Nynëjsi panská hospoda by- 
vala puvodnë mëstsky spitál, taktéz 1631 vypáleny, a 
za ním, kde nyní pri ni dvur, stáje a zahrada, byval 
Forberk (dvorec za hradbou) Jiríka Strejcka r. 1610 
k c. 13. Forberk dedil jeho zet' Jan Santrocí, jenz vy- 
mënil tento dvorec se stodolou pani Lidmile ze S. 
r. 1654 za chalupu Lazara 2ida (nyní skupina domku 
c. XIII (123), XIV (124) a XV (125) se zahradou. 
Tam si pak Santrocí vystavël novou stodulku v mistë, 
kde nyní synagoga stojí. 
Puvodní domek c. XIV (124) drzél tedy r. 1620 La¬ 
zar 2id, 1631 vypálen, pak vymënën r. 1654 Janu 
Santrocímu za Forberk u panské hospody, od nëho 
prodán 1654 Matousi Procházkovi, tyz ho prodal záhy 
Mikulási Rursovi, od nëhoz ho koupil Jirík Radesin- 
sky, od téhoz zase Mikulás Kovár, a od nëho opët 
Ziml Zid. Od Zimla koupil ho Jan Kourík, jinak 
Smola (mlynár), a ten ho konecnë prodal r. 1670 
Abrahamovi Zidu za 26 fi. ryn. Ponëvadz pak tyto 
domky XIII, XIV a XV stávaly na mëstském gruntë, 
byli majitelé jich povinni piatiti obci z mista úrok, a 
p. dëkanovi o znich robotu konati. Minio to pri naho- 
dilém prodeji nesmël domek jinému, nez zase jen 
kfest'anu, prodán byti. 
Tyz Abraham Simon zádá r. 1671 vrchnost, aby 
smël vyhorely domek v r. 1669 znovu vystavëti, nacez 
mu pañí hrabënka povolení dala. Abraham mël deeru 
Amete, kterou vzal si r. 1679 Jachim Beri, zdëdiv 
s ni tento domek r. 1695. Pri zápisu r. 1679 zapomnël 
(snad zumyslnë nebo za podplacení) spatny úredník a 
hejtman Schnöpf klausuli o povinnostech obci a dëka¬ 
novi zapsati, a tak pozdëji Beri nechtël obci ani one¬ 
ra, ani 2 str. jeené sypky dávati, z cehoz vznikl 
r. 1694 soud. Knize pak rozsoudil, ze klausule ta má se 
dodateenë do knih vepsati, a Beri svou povinnost obci 
konati. 0 tëchto uvedenych domcich bude vsak nizeji 
dále promluveno. 
Nyní vsak uvedeme poradem vsecky domky s rím- 
skymi císly na predmësti zidovském, jak za sebou ná* 
sledovaly: 
C. I (97). 
Byval tu od r. 1691 pansky lihovar, pronajímán jsa 
Zidum budyñskym az do r. 1725, kdy se prestai lili 
páliti, jezto stacil pro panství lihovar v Libochovicích. 
Stavení pronajímáno pak Zidum, nacez ho r. 1743 
koupil od vrchnosti Jonas Lobi bohaty (der Reiche), 
naipotom zván Koralek. Zemr. 1766. Dceru jeho vzal 
si Salomon Markus (1787 zván Gliickman-Budlovsky) 
a dedil r. 1766 dum po tchánu. Pro dluhy koupil 1787 
prazsky Zid Markus Dornitzer 2 komory se zahrádkou, 
které r. 1788 prodal Abrahamu Tausigovi z Budynë, 
a nato témuz Tausigovi prodal Glückman r. 1792 
ostatní cást domu. R. 1813 dostal od otee cely dum 
syn Jachim Tausig, nacez r. 1852 zridil znovu lihovar, 
páliv líh z melasy, a pak r. 1857 vystavël na dvore 
stáje a skladistë na líh. Vinopálnu prodal pak r. 1871 
zase vrchnosti. Nyní jsou v domë byty a stroj k hnani 
vody do pivovaru. 
G. II (104). 
Stával jiz zacátkem 18. stol., ale není zápisu. Teprve 
r. 1789 zapsán Markus Gellner (téz Kellner), ktery 
zemrel 1812. R. 1817 drzel ho syn Samuel Gellner s ze- 
Budynë 2 
?9 
Budin