Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

C. 175. Dum nove vystavëny v r. 1834 koupil 1860 Bernard 
Freund, ktery jej prodal synu Davidu Freundovi. 1897 prevzal 
dum Leo Flusser, od nëho koupil Vaclav Simon (1918), 1924 
od toho koupil Frantisek Kaiina. 
C. 176 vedle radnice. Maj. 1858 Josef Kopfstein, 1865 Josef 
Eisenstein, po jeho smrti dëti (Ludvík, Herman, Jana, Arnostka 
a Terezie Fuchsová) jeho dum prodaly 1887 Janu Budilovi. 
Od r. 1930 majitel Antonin Hrma. 
C. 182 lia Prazské ul., Votypkova stodola. 1836 byl dum 
vystavën Augustem Hahlesreiterem. 1868 maj. Matëj Stuchl, 
1916 Theodor Vanëeek a od r. 1921 Rudolf a Leopold Teller. 
C. 189 na Prazské ul. 1849 koupil Bernard Theiner kus püdy 
od domku Pecháce a vystavël dum, ktery 1867 postoupil synu 
Emanueli Theinerovi. Ten jej prodal Adamu Gansovi, a vdova 
jeho Rosalie Gansová v r. 1913 Rudolfu Kohnovi. 
* 
P r a m e n y : 
Je mi milou povinnosti, nez zaznamenám jednotlivé prameny, 
kterych jsem pri práci pouziL vrelé díky vzdáti zaslouzilému 
fediteli skol v. v. a spisovaieli panu Ceñku Haba itovi ve 
Voticíeh, jehoz dílo Sedlcansko, Sedlecko a Voticko" mne bylo 
vítanou pomûckou; jmenovany mne s nevsední ochotou podpo- 
roval pri studili dat v gruntovních knihách pri, okr. soudu ve 
Voticíeh se nacházejících, címz mne leckterou cestu do Votic 
usporil. Díky vzdávám tez panu A. Jakubíckovi. bankov- 
nímu úredníku v Praze, ktery mnè dal k disposici cast vypisú, 
které zesnuly jeho otee, soudní adjunkt a histor. badatel Josef 
Jak il b i c k a ve Voticíeh, v neúmorné práci porídil. Celá jeho 
práce o Voticíeh je jako velky foliant ulozena v mëstském úrade 
ve Voticíeh pod názvem: „Deje- a místopis okr.esu Votického 
z r. 1868Josef Jakubicka (1814—1884) sepsal tez „Gcnealogii 
a historii ceské slechtyi6, „První cást ceské heraldiky", práce 
védátory rázu Augustina Sedlácka, P. Norberta Vlasáka a j. 
uznané a jimi téz citované. 
* 
*) Starà památkuv kniha mësta Votic a kniha památní cer¬ 
vella, 1508. Cesky zernsky archiv. 
2) Bondy-Dvorsky: K historii Zidii v Cechách, na Moravë a 
Slezsku, I. díl, str. 517—518. 
3) V. Kurrein: Aus dem Archiv der Stadt Linz. Die Linzer 
Märkte, Rocenka pro dëjiny 2idû v CSR, roc. IV. 
4) Jüdische Konsignation (Konskription) Anno 1724. Berau- 
ner Kreis, Herrschaft Wotitz-Janovitz v Arch, minist, vnitra. 
Gubernium. 
5) Vlasäk Antonin Norbert: Okres Voticky, 1873, str. 10, a 
Klásterní památní kniha Frantiskánu ve Voticícli. 
6) Kniha Albis A., pag. 374, Cesky arch, zemsky. 
7) Kniha památní cervená z roku 1508, fol. 120< 
8) Kniha pam. cervená, fol. 36: Milostivá vûle J. lirab. Excel, 
hrab. Sezemy z Vrtby skrze urozeného pana Bohuslava Koren- 
skélio z Teresova ouradu prednesena a oznámena, aby Volf syn 
nëkdy Samuele Smule, 2, ida Otiského, dum tento driihy 
strany listu tohoto zâpisnë v tyto knihy vlozeny a zapsany, po 
Gumprechtovi synu Volfa, nëkdy Zi da, souse da 
o t i c k y h o, z t y h o z do mu uslého a se vsim svym se 
prec odstëhovavsi zanechanyho, bez odpornosti on Volf nañ se 
dal... 
lJ) Památní kniha cervená m. Vot., fol. 68, pag. versa. 
10) Památní kniha cervená m. Vot., fol. 69. 
11) Státní archiv minist, vnitra. Nová manipulace J 7/87, 3 
listi ny. 
12) Jakobovits Tob., Dr., Wer ist Abraham Lichtenstadt? Dr. 
Max Grünwald: Samuel Oppenheimer u. sein Kreis, pag. 331. 
13) Max Freudenthal: Leipziger Meßgäste 1675—1764, 1928. 
14) Státní arch. min. vnitra. Nová manipulace J 7/86. 
15) Eucharistia in festo Corporis Christi non est deferenda 
per vias Hebraerum (Svátost oltární nemá na Bozí Tèlo nesena 
byti ulicí zidovskou). Dekret ritové kongregace z 22. února 1593. 
le) Teply Frantisek: .,0 Zidech ve Svihovë". Zvl. otisk z Ro- 
cenky spolecn. pro dëj. 2idü v CSR., II. roe., pag. 183, pozn. 8. 
17) Dekret ve sbírce „Repertorium aller Aktenstücke der 
alten jüd. Landes-Registratur, 2. oddëleni, IL 
18) S laskavym dovolením min. rady p. dra K 1 i c m a n a, red. 
arch. min. vnitra, byl v archivu porízen pro autora této práce 
snímek plánku ve sbírce se nacházejícího a doposud neuverej- 
nëného. 
19) Roubík Frantisek, Dr., Plánky obcí v Cechách s vyzna- 
cením zid. obydlí. Casop. spolku starozitností, roeník 39. (1931), 
v Praze. 
20) Legenda na prední stranë (na jejíz levé cásti jsou vidi- 
telné 3 kruhovité otisky, pocházející od pecetí na stránce zadní) 
zní: No 1. Farní kostel. 2. Kláster pánuv pateríi Frantiskánu. 
3. Hrob Bozí nad klásterem v pravo. 4. Sloup nebo statue P. 
Marie v Rinku, kdezto na kazdou slavnost dni P. Marie pokázdé 
z kostela farního procesí se vede a obycejná poboznost s po- 
zehnáním se vykonává. 5. Zámek, kde oltár na Bozí Telo byvá. 
6. Dum France Tichyho, kde téz na Bozí Tëlo oltár. 7. Dum Pa- 
seckyho, pri nëmz téz oltár. 8. Primasuv dum, téz oltár. 9. K ï a b- 
r û v dum zidovsky, od farního kostela 329 loket, od klás- 
tera 379 loket, od sloupu neb statue P. Marie 74 lokte, téz od 
Primasového oltáre lokte, muzikanti ale hned pri domu 
u oken. 10. Pekaruv dum mezi zidma, kde od jejich zidovské 
synagogy na 8 loket toliko jest. 11. Spáleniste, kde predesle 4 
zidovské domy byly. 12. Synagoga, neb jejich skola shorela. 13. 
Jeden trakt zidovsky, kdezto na 30 páru zidu. 14. Druliy trakt 
zidovsky shoïely, jen spâlenistë je a 4 konírny stojí. 15. Dëlniee 
kozeluzsky, kdezto zidé jsou. 16. Jestë jeden domek zidovsky, 
kde zid jest. 17. Krchov zidovsky, kde mrtvá téla okolo samého 
farního kostela nesena hyvají. A ponëvadz dum Klabruv zidov¬ 
sky velice v cestë a vice k potupë samospasitelnému katolickému 
nábozenství v pràvë v Rinku mezi primasem a Antoninem Svo- 
bodou pekarem téz jinymi krest'anskymi domy, okolo kterého 
procesí slavné z klástera do farního kostela na Veliky pátek se 
vede, téz oltar na den Bozího Tela na 3/4 lokte od nëho pri 
domë Primasovym se obycejnë stavël, jakozto i kazdou slavnost 
P. Marie téz obycejné procesí s velikym nábozenstvím pri sloupu 
v Rinku P. Marie a Patronuv proti morové rànë naproti domu 
i voknám Klabrovym se koná, téz synagoga 8 loket od domu 
krest'anskych jakoz i velké necti predrahého Bozího Tëla, kdyz 
duchovní otee k nemoenému jde a pred tou zbëri zidovskou se 
ukryti nemuze, procez milostivá Vrchnost zdejsi jakozto dobré 
zrení mající katolického nábozenství tu velkou neëest proti Bohu 
rozvazujíce chtíce tomu zlému predejíti uminiti sobë rácila, by 
netoliko Klaber zid téhoz domu se zbavil jej, kresfanum prodal 
ano i jakozto podezrely zid sobë jinde misto hledal, téz také 
v jiném mistë vzdáleném synagogu nebo jejich zidovskou skolu 
stavëti celého úmyslu jest. 
21) Index der Judenheirathen. Dominium Wottitzer, Berauner 
Kreis, I. Arch. min. vnitra v Praze. 
22) Vlasák Ant. Norb., Okres Voticky, 1873, str. 16. 
23) Guberniální registratura, sv. II., povolení zid. snatkû 
24) Svazek II. Jüd. Heiratsbewilligungen Domin. Wottitz, Be¬ 
rauner Kreis, v arch, minist, vnitra v Praze. 
25) Svazek III. Jüd. Heiratsbewilligungen Domin. Wottitz, Be¬ 
rauner Kreis, v arch, minist, vnitra v Praze. 
26) Judenfamilienkonsignation des Berauner Kreises vom Jahre 
1799 Herrschaft Wottitz. Arch. min. vn. 
2') Arch. min. vnitra v Praze 1836^—1840, svazek 48, cislo 
radové 20/2. 
28) Arch. min. vnitra v Praze 1836—1840, svazek 48, c. 9/1. 
^) Arch. min. vnitra v Praze 1836—1840, svazek 48, 4963. 
30) Arch. min. vnitra v Praze 1836—1840, svazek 48, c. 3/5. 
31) Cenëk Habart, Sedlcansko-Sedlecko-Voticko, 1925. 
32) Die Notablenversammlung der Israeliten Böhmens in Prag- 
von Albert Kohn, 1852, pag. 392. Statistika zid. okr. hejtman- 
ství votického. 
33) Dr. Tobias Jakobovits: Jüd. Gemeindeleben in Kolin. Roc. 
spolecn. pro dëj. Zidu v CSR., 1929. 
34) Dr. Leop. Löwenstein: Nathan Weil. 1898 (v knihovnë 
zid. obee náboz. v Praze). 
3o) Viz pozn. 36. 
36) Berth. Rosenthal, Heimatgeschichte der badischeu Juden, 
1927 (v knih. obee náb. zid. v Praze, vyobrazeni Thia Weila. 
37) Blizsí o rabinu D. Frankovi viz v stati dra Federa o Zi¬ 
dech v Kolinë ve svazku Zidé v Cechách. 
35) Arch. min. vnitra, oddëleni 1841—1855, svazek 18 3/13. 
39) Arch. min. vnitra, oddlení 1841—1855, svazek 18 3/99. 
40) Cerv. kniha památní mesta Votic, fol. 9. 
41) Zakladatelem osady votické byl vladyka Ota, clenové jeho 
rodu sluli „Otici". Die hradu kolem 1250 vystavëného se psali 
Oticti z Otic. Poslediií potomek byl Petr Burian v prvé polovici 
16. stoleti. Votice zdëdil rytír Kristof Skuhrovsky ze Skuhrova, 
1574 byl majitelem Jan ze Sternberka na Kenopisti, 1600 patrily 
Johance Hrzanové ze Sulevic na Vidimi, po 4 letech koupila Vo¬ 
tice Eva Radimská. 1618 prodal jeji chot' Kaspar Kaplir ze Sule¬ 
vic Votice Pavlovi Osterskému Kaplíri ze Sulevic. Po Bílé ITore 
statky byly zabaveny, koupil je Sezima z Wrtby, pán na Janovi- 
cích. Hrabeci rod v)mrel r. 1807 Adamem Fr. z Vrtby, po nëm 
nastoupil hr. Fr. Josef Wratislav z Mitrovsky.. ktery zemrel 
10. dubna 1849, po nëm zustali: Lidmila Katerina provd. za hr. 
Zikmunda Berchtolda, Frantisek Josef a Josef Frantisek. Zadlu- 
zené statky koupili v drazbë r. 1872 Maxmilian svob. pán z Er- 
geletu a Karel svob. pán z Lippe. Majitelem od 15. ledna 1878 
byl Phil. Dr. Gustav rytír ze Schlesingru, od r. 1908 jeho deery 
Jindriska, Melanie a Viola Gabriela. Od 29. ledna 1915 patri 
Votice Emanueli Maceskovi. 
42) Veskerá data o domech zidovskych jsou vyñata jednak 
z gruntovních knih, ulozenych v Ceském zemském arch. (Liber 
Ruber, Albis A, Albis B) a mnou probranych, jednak z knih 
gruntovních u okresniho soudu ve Voticíeh (Rubis, Viridis, za- 
lozena r. 1849), a z práce shora uvedené Josefa Jakubicka, 
„Dëje- a místopis okresu Votického", ulozené v mëstském úrade 
ve V. 
43) Arch, minist, vnitra, oddëleni 1844/45, svazek 18 80/11. 
Votice 24 
128 
Wottitz 24