Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Votice 15 
IV ottitz 15 
bou vésti mohl, tak starsi a obecní starsi by se mohli 
dotazovati kolik veze sebou majetku a, co by se mu 
nomine strhnuti penëz uloziti mohlo, jako jich dobro- 
zdání sem oznámiti. 
Decretum in Cons. Caes. Rgae Repraesent. 
et Camera Pragae die 29. Marty 1759 
Frant. Ch. Damm/6 
Rb. Jerusalem zalozil votické matriky zid., kde se 
setkáváme s jeho jménem. Z gruntovních knih víme, 
ze p. rabín casto se zabyval koupí a prodejein realit, 
domu ve V. a i püjcováním penëz, Z dalsích rabínu 
jmenujeme rabina Judu Manheimera, ktery zemr. 
dne 15. kvëtna 1832. I jelio jméno eterne v gruntov¬ 
ních knihách mesta V., tak koupil dne 2. fíjna 1794 
realitu od Eisensteinovych dedicu a 28. února 1821 
pradal Marku Stümmerovi dum c. IX. (lib. alb. 
fol. 654). I jméno dalsího rabina Marka Ho'llena se 
vyskytlo v grunt. knihách r. 1832 pri dome Chaj Ko- 
minika c. VII. Dalsí léta pusobil ve V. 
Daniel Frank 'á7) 
jako místní rabín. Musei to byti muz vysokého vzdë- 
lání, ktery se tësil velké oblibë. Pres to, ze opustil V. 
jiz v r. 1838, ziskal si srdee souvërcu tak, ze — jak 
pisatel této práce z mládi se pamatuje — v hodnë ro- 
dinách visel obraz rabiho Daniela Franka na stenách. 
Poidle zápisu v matrice zid. narodili se mu ve V. tri 
syni, Max, Morie, Abraham, v letech 1833—1836. 
Z nich Max byl advokátem v Praze, druhy, Morie, 
séflékarem Bustëhradské dráhy a treti, Adolf, dokto- 
rem práv a spisovatelem ve Yidni. Syn séflékare byl 
Daniel August Frank, vsestrannë vzdëlany, dobry 
lékar na Smichovë, zel, ze zemr. v mladych letech; 
sestra jeho je spisovatelka Greti F ranková. 
V r. 1838 rb. D. Frank se odstëhova'l do Kolina, kde 
jako rb. jedné z nejvëtsich obcí zid. v Cechách pû- 
sobil az do své smrti v r. 1860. Je pochován na hrbi- 
tovë v Kolinë. Votická zid. obec v nástupci jeho na- 
lezla jednoho z nejvëtsich rabínu druhé polovice 
19. stoleti. Byl to 
Mojzís Bloch. 
Narodil se 1. února 1815 v Ronsperku (Pobëzovice) 
na Sumavë jako syn Eliáse Blocha, obehiodnika a zid. 
berního. Jiz jako 261ety se ucházel o misto rabina 
ve V. Berounsky krajsky úrad38) oznámil dne 
19. února 1841 zemskému guberniu v zádosti Zida 
z panství ronsperského Moisese Blocha o potvrzení 
jeho jako místniho rabina votického. Kdyz byl za- 
datel na vyzvání gubernia predlozil vytah z matriky, 
by dokázal, ze se v tuzemsku narodiil, pak vysvëd- 
ceni zachovalosti a o studiich gymnasiálních, dne 
20. dubna 1841 bylo jeho ustanovení místním rabí- 
nem ve V. ve schûzi gubernia dne 29. dubna 1841 
po referâtë c. k. guberniálního rady hrabëte z Fiir- 
stenberga schváleno. Osvëdcil se jako dobry a bystry 
kazatél a ucitel Pisma svatého. Kdyz byl cisar 
Ferdinand I. (tak zv. Dobrotivy) 2. cervna 1846 
zrusil dan zidovskou, mèi rb. Bloch slavnostní pro- 
slov v kostele o tom tématu. Zazádal8Ö) u gubernia 
zeinského, by mu bylo dovoleno 600 vytisku tohoto 
kázáni po 10 krejcarich konv. minee mezi Zidy 
svého kraje rozdëliti. Z té trzby chce zaloziti fond, 
z jehoz úroku by kazdorocnë v den narozenin Jeho 
Yelicenstva 19. dubna byli krest'an&ti a zidovstí chudi 
mësta V. z polovice podëleni. Ponëvadz s rozprodejein 
toho kázáni spojen jest dobrocinny úcel, zádá se c. k. 
gubernium zemské o svolení jej zahájiti a vynos 
k úcelu zamyslenému smëti pouziti. 
Berounsky král. krajsky úrad v Praze dne 30. lis- 
topadu 1847. 
Rb. Bloch opustil Y. v r. 1853 a pusobil v Herrn. 
Mëstci v Cechách, pak na Moravë v Lipniku, odkud 
byl v r. 1877 na pràvë zrizenou uherskou zemskou 
skolu rabinskou povolán jako profesor a reditel. 
V této funkei pracoval do r. 1907. Byl vyznamenán 
rádem zelezné koruny. Zemrel 6. srpna 1909. Jeho 
hlavní dilo je 6 svazku institutionum Zidovstva. 
Zemské gubernium této zádosti ve schuzi dne 
17. prosince 1847 jednohlasnë vyhovëlo. 
Referent guberniální tajemník 
Obentraut. 
Kr. rb. Mojzís Schiffmann 
Poslední pravy rabin z. o. n. byl 
Mojzís Schi ff mann, 
jehoz starsi generace votická má v dobré pamëti. 
Düstojná jeho postava, dustojné jeho chováni, hlu- 
boké jeho vzdëlâni, které ulozil ve svych lidovych, 
k srdci jdoucich kázánich a dovedl vstípiti svym zá- 
kum i dospëlym — vse to vzilo se do jich zivota, 
jemuz daly smër. Mojzís Schiffmann narodil se v r. 
1811 v Libni u Prahy, absolvoval gymnasiální a fiio- 
sofická studia v Praze a pak se odebral do Brati- 
slavi, kde studoval na skole rabinské za reditele vel- 
kého rb. Schreibera. Po pëtiletém studiu podrobil 
se prísnym zkouskám. Pak se vrátil do vlasti, kde se 
ozenil s Cecilii Kerschovou z Libnë a prijal misto 
rabina v Miskovicích u Tábora. Odtud byl v r. 1854 
povolán do pro tehdejsí dobu velké z; o. n. ve V. za 
místniho rabina a za krátkou dobu po uprâzdnëni mista 
krajskym rabínem jmenován. Velké byly jeho zá- 
sluhy o tehdejsí zid. skolu ve V., na které vyucoval 
s tremi z Prahy povolanymi uciteli. Vysledky byly 
tak dobré, ze i krest'anstí rodicové z nejlepsích tríd 
se u rabina ucházeli o prijetí svych dëti do zid. 
skoly, jejíz vyucovací jazyk byl tehdy nëmecky. Ne- 
rnohl jim ale vyhovëti, neb skolní zákon tomu brá- 
nil. Jen jednou ucinil vyjimku: se synem okresního 
hejtmana Vyzd'álka v Selcanech, kterému arci pod- 
léhal soudní okres voticky. Rb. Schiffmann svou 
hluboce zalozenou pobozností hledël zvysiti úroveñ 
kulturní souvërcu v okrese votickém. Byl velmi ob- 
líben pro ryzost charakteru a pro svou lidumilnos!:. 
Na jeho popud byl zalozen ve válecném r. 1866 spo- 
lek zid. mládeze „Chesed neiirim64 ve V., jehoz se 
stai prvním cestnym clenem. Jak pisateli tëchto dë- 
jiii vloni zesnuly Adolf Arnstein (Davidka) z Votic- 
Berouna sdëlil, byla celá obec svému rabínu, kterého 
nade vse ctila, ùplnë oddána. Mládez skolní, která 
casnë ráno musela zúcastniti se bohosluzeb, po jich 
odbytí jestë s chutí se ucila v kostele tak zv. ,,mis- 
najis", to jest badání v Pismë svatém. V létë 1869 
byla jim slavnostnë vysvëcena Samsonem Löbnerem 
v Petrovicích u Selcan zbudovaná synagoga. Jestë ve 
V. mu zemrela manzelka a byla zde pochována. Mei 
Rb. Moses Bloch