Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Královskym liejtmanûm kraje Cáslavského. 
Jakou stíznost k nám pódala Estera, manzelka Da- 
vida Votického, nyní y Lukavci pod ochranou zijícího, 
na hospodárského hejtmana v Lukavieích pana harona 
z Dewaldu pro zarestování syna, ktery jiz po 20 nedel 
pry ve vëzeni je tryznën, i pro jiné zlé traktamenta 
supplikuje. Co v tëch vëcech se zaríditi má, o to se 
prosi a je zrejmé z prilohy. 
Remitujeme panu hrabëti a pánum jménem a na 
miste J. H. Mil. narizujeme tato gravamina vysetriti, 
zalovaného Lukavického hejtmana vysleclmouti, o 
vsem co nejdûkladnëji se informovati, by i sami vy- 
setrovali, a jak se veci maji, by stëzujici si 2idé proti 
právu nebyli obtëzovâni, spíse priciniti se o prátelské 
naroviiáiii. Vysledek s dobrozdáním budiz nám hlásen. 
Na Prazském zámku dne 8. srpna 1702, 
Y úvodu jsme jiz poukázali na nábozenskou snásen- 
livost lidu na Táborsku a Yoticku. Vsak dávná animo- 
sita krest'anského obyvatelstva proti Zidüm v Praze a 
càstecnë i v nëkterych krajích venkovskych, prame- 
nící predevsím v obavách pred obchodní konkurencí 
zdatnëjsich a pohyblivëjsich zid. zivlu a casto jen mas- 
kovaná motivy rázu nábozenského, projevila se zvláste 
od dob nastoupení Karla VI. cetnymi redukcními a 
extirpacními pokusy. Zvlàstë to bylo komercní kole- 
gium, jez pocalo lilavnë od r. 1715 upozorñovati re- 
dukcní komisi i na venkovské 2id. v Cechách. Od té 
doby splyvá program redukce prazského ghetta s ten- 
dencí omeziti pocet vselio Zidovstva v Cechách, tedy 
i na venkovë. Reskript ze dne 25. kvëtna 1723, obno- 
vující snëmovni zákaz z r. 1650 zrizovati bez zemë- 
panského svolení zid. domy, synagogy a hrbitovy, byl 
signa lem k novému útoku proti 2idum v Cechách. 
Zidovstvo mèlo byti redukováno na stav z r. 1618. Jen 
to venkovské Zidovstvo, jelioz predkové bydleli v Ce¬ 
chách jiz pred 1. lednem r. 1618, melo byti ze svych 
dosavadních bydlisf na vesnicích a panstvích prestë- 
hováno pro snazsí dozor do mëstskych zid. obcí, pouze 
nájemci vrchnosteniskych vinopalen mèli byti ze vse- 
obecného tohoto ustanovení vyñati. Jako první krok 
byla narízena konsignace (soupis) Zidu. 
Kromë politickych úradu zemëpaiiskych byla to 
predevsím prazská arcibiskupská konsistor, jez uplat- 
ñovala v komisi protizid. námitky rázu nábozenského: 
nebezpecí zneuctëni isvátosti oltární, rusení nedelí a 
svátkú prodejem v zid. krámech, zaméstnávání kfes- 
t'anské celedi v zid. rodinách a pod. Ke zvysení vzá- 
jemné animosity z hospodáfskych duvodu prispivalo 
snad i ne dosti opatrné chování se zid. jednotlivcu 
pri ruznych nábozenskych úkonech, coz vedlo në- 
kdy i ke krvavym vytrznostem. Zvláste Zidé, bydlící 
v byvalych méstanskych domech na nàmëstich mëst 
a mëstysu, byli nejvice vystaveni nebezpecí útoku se 
strany katclického obyvatelstva pri procesich, slav- 
nostech Boziho tëla 15), pri donásení svátosti oltární 
neniocnym, a pod. 0 podobném excesu ve V. práve 
z této doby, z r. 1727, se dovídáme 1(i) : Asi dvacet osob 
vpadlo do do-mu 2ida Salamouna Klábra (Klaubera) 
na nàmësti (nyní zvany U zelezníku, na schûdkàch), 
sekyrou dvere vyrazili, aby jej s celou rodinou a ma- 
jetkem násilím prestëhovali do jiného domu krest'an¬ 
ského, dále od S'tredu mësta. Pri vysetrování pred kraj- 
skym úradem odvolal se 2id na to, ze dûm sice stoji 
na nàmësti, ale vice k zid. ulici, ze má jen dvë okna 
na nàmësti jdouci, ze je jiz près 100 let v majetku 
Zidu, kterym je privtëlen mëstskyrni knihami. Urady 
naridily, ze se Klaber smi sice vrátiti do domu svého 
na nàmësti, ale ze má jestë pred návratem zazdíti obë 
okna svého domu, hledící na m est sky rynk; na jich 
miste zíídil 2 nová okna do ulicky zid. jdoucí. 
Jiz 10. brezna toho roku dosel z prazského gubernia 
dekret, tykající se 2idu voticky ch17), aby byli do 
14 dnu vypuzeni, procez krajsky úrad má vse vysetriti: 
prozatím vsak a i vse zustaiie pri starém in statu quo. 
V té samé dobë pocínají pokusy, vzdáliti zid. obydlí 
do vëtsi vzdálenosti od katolickych kostelu. Císarsky 
reskript ze dne 13. kvëtna 1727, intimován prazskym 
místodrzitelstvím dne 26. kvëtna 1727 vsem krajskym 
úradum v Cechách, ukládá duraznë vsem vrchnostem 
to to prestëhovâni Zidu. Na útraty vrchností mëly byti 
porízeny rádnymi zemskymi mërici situacní plánky 
farních obcí18). Bylo vsak treba objasniti nejasnost 
reskriptu, pokud se tykalo prípadné vzdálenosti zid. 
obydlí od katolickych kostelu. O této otázce docházely 
místodrzícím dotazy krajskych ûradû. Odpovëd', která 
byla guberniem prazskym z Yidnë vyzádána ze dne 
1. srpna 1727, upozorñuje, ze jde v podstatë o to, abv 
2idé nevidëli ze svych obydlí do katolickych kostelu 
a aby bylo zabrânëno pohorsení pri obvyklych kresfan- 
skych poboznoiSitech (prûvodech, procesich) a pri do¬ 
násení svátosti oltární nemocnym. Yëc se nemá gene- 
ralisovati, nybrz die místních okolností resiti. 
Plan mèsta Votic 19). 
Jaky vysledek mêla jednoitná tato akce z r. 1727 
o vzdálení zid. obydlí od katolickych, není známo 20). 
Patrnë celá akce zustala jako obycejnë nedokoncena, 
jednak pro nepatrny zájem samych krajskych uradü, 
ll 
M 
* "/,i: * jj ; 
¥ I 
0: """" V 
i«6 Sí 
¿K 
m ft h- 
II 
«jpt ' 
|ír • ; ' ?/ 
ríl 
"t. r,. 
Plán mesta Votic 
jednak i pro pochopitelny odpor vrchností, které 
vidëly nerady takovéto zaisahování místodrzících, resp. 
krajskych hejtmanu do s vé zid. juris dikce a správy a 
nebyly namnoze ani ocliotny meniti své disposice 
s místními zid. rodinami podle teoretickych spíse na- 
rízení vídeñskych a prazskych uradu. Brzy nastal klid 
v jednání a redukci Zidû, zvláste venkovskych, ktefí 
byli vrchnostem prílis vítanym zdrojem, nez aby 
mohli byti vypuzeni z panství na pouhy písemny roz- 
kaz z Prahy. Jiz v r. 1733 dosel místodrzitelsky dekret 
dne 4. záíí, ze patent z r. 1727, kterym 2idé mèli byti 
vypuzeni (viz nahore), má se vztahovati jen na onv 
Zidy, kterí se nad pocet in loco (v miste) trpëny od 
r. 1725 do obce vplízili. S narízením, plány zhotoviti, 
mnohdy vrchností se neukvapily, jiz z duvodu hmot- 
nych, neb je mëly nechati poríditi na vlastní útraty, 
Tak ve Svihovë zacali se zabyvati touto otázkou teprvc 
v r. 1739. 
Ve Y. dal hrabë Yrtby takovy plán zhotoviti. Kres- 
lil jej zemsky mëric Fr. Ant. Ign. Konopa; je to kolo- 
Votice 5 
709 
Wottitz 5