Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Z.pracoval 
MU Dr. Vilém Klein, Pratici. 
Vk otlinë, romanticky lemované lesnatymi stránemi, 
rozkládá se mesto Votice. Preci 13. stol. nebylo v tëcli- 
to mistech po nejaké osadë ani památky. Rozsáhlymi 
lesy táhla se jediiié zemská cesta (mynejsí státní sil- 
nice), spojujic Prahu s jiziiimi Cechami a s cizinou. 
Zidovské mesto 
Byla nepostradatelná pro vsechen obchod, dopravu 
i pro válecnictvi. Proto byla i tolikerym svëdkem vy- 
pravnych tazení v husitskych válkách i ve y alce trice ti- 
leté a svëdkem vsech utrpení, jez mesto stihla. Její 
smër mëstem byl ponëkud jiny nezli dnes. Nejstarsi 
sinër: z Bystrice okolo Tozice, Zahradnic, skrze Olbra- 
movice, k mlynu Kramperovu, Mëstecko, Mladousov, 
près potok Bystry, okolo „Hamburku", okolo hot élu 
„Modrá livëzdau, près nàmësti okolo klástera, na Pol- 
sky vreh, Hostisovem k Oldrichovci, Milcinu na Boro- 
tín, podél potoka Tismenice na Tábor. Pozdëjsi sinër 
(1749): Z Olbrainovic k Srbicum, nad Pinglem okolo 
nynëjsi pily Yrzalovy (je dosud znáti starou cestu). 
Smër od r. 1843: Z nàmësti nynëjsi ulicí Táborskou 
(drive zvanou Fami) a Opalini na Hostiso v. Starà sib 
nice na Polsky vrch ponechána pro okresni silnici, 
kterou od Polského vrchu stavëli r. 1840 na Smilkov. 
Nynëjsi Prazská ulice nebyvala a silnice timto smerem 
vedla nejspise teprve od r. 1843. 
Kdy byly Y. zalozeny, urcitë nevime. Snad se tak 
stalo v druhé polovici XIII. stol. Zakladatelem se jme- 
nuje rytír Ota, ktery se pak psal ,,z Oticu. Prvni z ry- 
tíru Otickych je znám Ales z Otic, ktery zalozil farní 
kostel sv. Yáclava kolem r. 1350. Stavbou dalsicb 
domku rozsírila se püvodni malá osada votická „Pod- 
hradi", kde ve skupinë domkü bydleli hlavnë remesl- 
nici, od liradu (vychodnë a jiznë ode dvora a pivovaru) 
smërem západním a stala se mësteckem, jez poddáno 
bylo rytirum z Otic. Patrily tedy Y. mezi „sosoviii*' 
mësta. Tak se jmenovala mësta a mëstecka, která byla 
sice poddanská cili robotní, ale stála pod ochraiiou 
svych panû. (Slovo „sosovni" pocházi z 
„Schutz4' = ocbrana.) 
Kdy zid. mësto povstalo, také nelze urciti, musilo 
vsak jiz v 14. stol., kdy se rimsti katolici od jinovërcu 
lisili, jen nëjaky ten domecek pri prazsko-linecké sil¬ 
nici, zvlàstë za mëstem, vykazovati. Snásenlivost nábo- 
zenská utrakvistu proti jinovërcum prilákala mnozství 
Zidû do okioli mesta Hory Tábor a tak nalézáme v 15. 
stol. ve Y. pocet Zidu, kteri se po mèste a v ulici Kou- 
rimské (nyni Taborské) v domech 12, 75 (Rabiskuv 
dum) a 76 (Rosolììv dum) usazovali. Jicli pocet rostl 
tak, ze jiz v r. 1538 ve Y. znamenitou obec pusobili, 
skolu modlitebni a krchov svûj meli, kdy die „stare 
Památkuv kniliy 1)46 mësta V. Adam Svec prodal za- 
hradu (na jiném miste se mluvi o louce) Zidum votic- 
kym, která jest u rybnika pod Yápenkou ke hrbitovu. 
Byvaly soudni adjunkt Jakubicka ve svych spisech 
„Deje- a mistopis okresu Yotického" (rukopis v ma 
jetku mesta \otic) je tobo mínení, ze Zidé voticti, i 
tudiz naceradsti a horepnicti, tu louku koupili k r o 
s i r e n í stávajíciho jiz starsiho hrbitova, cim elice do- 
kázati i vëtsi stári o. z. ve Y. 
2e ve \ . bydlelo jiz v té dobë vice Zidu, vysvítá téz 
z krátkého extraktu "), z vytazku, co odvàdëli zid. 
starsi v Praze na ruznych hlavnich danich od 2idû 
venkovskych do koniory ceské, v kterych mëstech 
osadách Zidé se zdrzuji, kolik jich po 
Dolejsi brdna mezi dnmy c. 11. a 111. 
nalézalo a ke zdanëni popsáno bylo. Bylo jich v r. 1570 
napocteno I2V2 osob. Ponëvadz „suma vsech ku zda- 
nëni sepsanych osob" obnásela 413 osob, je vidno, ze 
Votice 1 45 
Wottitz l