Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Geschichte der Juden Dejiny Zidii 
in Wolin und Umgebung. ve Yolyni a v okoli. 
Bearbeitet von 
Jan Vávru, Wolin. 
ec Volynë pripomíná se jiz ke konci XII. st. 
(1190) jako mesto nadané mestskymi privilegienti, a 
prece nenalézáme zpráv o usídlení zidu v nëm za prv- 
níoh dob její historie; dëjinnë lze vsak doloziti, ze te- 
pive po r. 1520 byli zidé usazeni v té cásti mesta, kte- 
rá podnes sluje Hradcany. K tomuto úsuidku vede ta 
okolnost, ze zidovsky hrbitov zalozen jest na Hrad- 
caneeh. 
O usídlení prvního zida ve V. eterne v ,,Déjiiiách 
mesta Volynë" *) : 
„2idum u nás prezdívali Jordáni ei Zabuloni. Nej- 
prvnëji die listinnych pametí usadil se v meste zid Ja- 
kub kolem r. 1521. Pri nrmstruñku zbraní se s nini 
scházíme. Jiny zid Lazar koupil dornek r. 1565 od 
Matouse Fanty za 70 kop na jedenácte splátek, opët 
jiny zid Simon obydlí od provazníka Martina za 100 
kop. R. 1570 ve stredu na sv. Lukáse p. Václav Dub- 
sky z Trebomyslie a na Rímovici na miste strejcü 
svych a nedílnyeh bra tri Jáchyma a Jindrieha Dub- 
ského, synu neboiztícka p. Jana, skrze proistredníky 
p. Yiléma Sádlu z Kladrubec, p. Jindrieha Chrepické- 
ho z Modliskovie propustil za 70 kop zidu Benesovi 
zadni dum, kdezto r. 1579 pri sv. Jirí Vit Charvát se¬ 
dei na domku mezi domy Pikhartovny a Lapky, në- 
kdy od, zidu ikoupeném. Spatnë pochodlil Benesi Rysl'a- 
vy r. 1584. Otre'l se zubem o rytíre Jiríka Klenov- 
ského z Klenové a Janovic a na Kraselové, podle 
vseho svého váhavého dluznika. Pán ho pohnal pred 
mëstské právo pro urázku na eti. 2e si zid netusil, o- 
bëhl a také asi za drahy peniz k soudu v útery po sv. 
Kilianu privedl vzácné prímluvcí: Adama Boubin- 
ského z Oujezda na Trebomyslicích, p. Jetricha Bou- 
binského J. MC. radu, Petra st. Dubského z Trebo¬ 
myslic, Arnosta Vitanovského z Vlckovic, Yáclava 
Koce z Dobrse a na Dobrsi, Adama Chrepického 
z Modliskovie, naríkaje, ze by svou recí z hlouposti a 
svého nedorozumëni kraselovskému pánu ublíziti 
mël, ac bez úmyslu. Rada a urození protektofi smlu- 
vili smír. Zid u prítomnosti vsech odprosil, ze pána 
za dobrého clovëka drzí a má a o nëm vice nevypráví 
nez vsecko dobre a poctivë. Tou smlouvou p. Jirík na 
své poctivosti pred tymz Benesem i kazdym clovëkem 
opatren byti ráci. Nadto on „Jordán" se uvoluje p. 
Klenovskému v cemkoli by mohl volnë, ochotnë a ho- 
tovë poslouziti. Z takovych duvodu pán odpustil, acby 
plichetny zid karabácem pry zaslouzil. Nezvykle vy- 
znivá zidovská pfísaha z r. 1630 pri sv. Trojici, jak ji 
slozil zid Salomon pro 5 dukátu, které si soudil za 
f Mikulásem Hutarem, správcem volyñskym, stoje 
obrácen k stranë západu slunce ve svém zidovském 
habitu zidovskym zpusobem 2) bez prítomnosti jinych 
zidu, toliko samych pánu radních pri dverích radní 
svëtnice — dál zidé nesmëli, — tak jakz zpusoba sa¬ 
ma v sobë slovo od slova takto: 
Já Salomon prísahám Pánu Bohu vsemohoucímu, 
Zpracoval 
Jan Vávru, ucitel v. v. ve Volyni. 
ktery stvoril nebe i zemi i vsechny vëci, které v nicli 
jsou, prísahám skrze svatá jeho vsecka jména, která 
napsal Mojzís, isluzebník jeho, prísahám skrze patery 
knihy Mojzísovy, v nichz jest napsáno desatero Jeho, 
kteréz jest P. Buh svou pravou rukou napsal a mnë 
krivë prísahati zapovëdël, ze já tëch pët dukátu, které 
nebozec pan M. Hutar, mnë povinen, jsem jemu za 
zivota jeho dal (pujcil), a jestli krivë prísahám, dejz 
mnë Pán Buh za dobrorecení zloreëeni a aby na mne 
ñapadlo malomoceniství Naamanovo, téz aby mé dëti 
i vsickni prátelé i rod muj nep>risli mezi dëti Abraha- 
movy a Mojzís mnë v budoucim zivotë nedal jisti Sse- 
rebera a lerjacham. Toho mi dopomáhej Buh, jenz 
jest Pocátek i Konec, Jehoz jméno jest Adonai 3). 
Zidovská obec ve V. existovala jiz v 16. stol. Zidé 
v této dobë bydleli na Hradcanech mimo obvod mès¬ 
ta, protoze nesmëli byti près noe ve meste. 
Die municipálních starych práv byli zidé nueeni 
bydleti v ohraniceném mistë pohromadë; eást obee vy~ 
kázaná zidum sitila ghetto. Proto koupili volyñstí zidé 
za 400 kop grosu od Jana z Prechovic misto pro ghet¬ 
to; uprostred nëho postavili kostel. Nynëjsi kostel 
stojí na pudorysu puvodního kostela. 
Hrbitov. Hrbitov na nynëjsim mistë pochází ur- 
Hrbitov (starà cást) 
citë z doby zalození ghetta, cehoz dûkazem jest, ze se 
tu nalézají pomníky 300 let staré; jsou vsak mezi ni- 
mi pomníky snad jestë starsi, jichz nápisy nelze jiz 
rozlustiti. Mnohé pomníky jsou skuteenë umëlecké 
práee. 
Hrbitov za prvníeh dob usazeni zidu byl pravdë- 
podobnë pod H rade any; jeho zbytky objeveny pri 
stavbë silniee. 
V r. 1912 byla provedena dukladná oprava zevnitr 
i uvnitr hrbitovní zdi a zároven i staryoh pomníku. 
V téze dobë vystavën byl domek pro hlídaee a tini 
zajistëno trvání hrbitova na vëcné easy. 
Volynè Í 
701 
Wolin 1