Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

481, nove svou synagogu od dreva, pri níz i skolu, kde 
ucí, mají, sobë vystavëti dali. 
I pomëry cechovní se vaine mënily. Nejvice trpëli 
sladovníci a vodovárníci, nebot' velky pozár strávil ne¬ 
jen pivovary a sladovny turnovské, ale utrpëli i veliké 
skody tkalci a meruláníci, nebot' jiz r. 1622 veliká cást 
mistru a tovarysu pro nábozenství do Luzice odesla 
a V 2itave se usadila. Zivnost soukenická poklesla 
dlouhym válcením, ac v dobách vévody Friedland- 
ského veliky vyvoz k armáde se dál, ale pak — kon- 
kurenci ziduv, kterí laciná sukna v sousednim Liberei 
kupovali — na újmu domáeí vyroby turnovské je 
v meste prodávali. 
Ale cech soukenicky si vymohl nato hrabeci maje- 
stát, kterymz prodej cizich suken v meste zapovëzen 
byl. Kdyz vsak zidé toho nedbali a cizi sukna dále 
prodávali, vedli si soukeníci novou stíznost, kterouz 
jménem hrabecím vyrídil regent Yáclav Králík z Bro- 
cenberka dne 26. prosince 1647 tak, aby vsecka eizí 
sukna ve meste pristizená zidum sebrána byla a roz- 
dána chudinë. 
Kdyz pak ani tyto tresty nepostacovaly, sáhnuto 
bylo k tomu, aby kazdy, kdo jakoukoliv zivností mëst- 
skou se zabyval, nejprve prísahou pravovërnosti své 
dolozil, nez by do cechu prijat byl. (Formulá? takové 
prísahy pro zidy i príslusníky jinych zivností nalézá se 
v museu turnovském.) 
Obee mestská prokazovala zidum také oehranu, ale 
vrchnost ji obci odpírala. Y návrhu rízení obecního 
z r. 1712 zádala vrchnost, aby bylo ve mëstë trpëno 
jen 8 zidu. Spor o oehranu jejich se stále opakoval, 
jelikoz zidu ve meste pribyvalo. Nejvíce to bylo pozo- 
rovati od r. 1680. Téhoz roku dne 6. kvëtna vydán 
byl hrabecí majestát, kterymz byl spor ve prospëch 
obee urovnán. Ale vrchnosti se zdálo, ze obee jedná 
proti ujednání, protoze pripoustëla, aby se zivnosti 
zidovské v T. rozmnozovaly, za coz si obee dávati ne- 
chala ochranny poplatek. Zidu ve meste tak rychle 
Svnagoga (vnitrek) 
pribyvalo, ze r. 1717 bylo jiz 23 zid. domu, z nichz 
odvádelo se 174 zl. dañe královské, 13 zl. platu mëst- 
skych a 30 zl. obci ochranného. 
Kdyz r. 1707 starà drevená synagoga vyhorela, zá- 
dali zidé, aby si smeli vystavëti synagogu novou. Po 
vzájemném dohodnutí a na rozkaz hrabëci nebyla 
nová synagoga vystavëna na misté starém, nybrz 
Turnov 2 « 
v ulici Hluboké uprostred novë vznikající ctvrti zid. 
na cásti byvalych Trávníku podél malé Jizery. Na 
zidech bylo zádáno, aby vystavëli novou synagogu 
z kamene a predepsány byly i její rozmëry. Délka 
mêla byti vnë 13 K lokte, uvnitr 11 %, vyska od dláz- 
dëni az po vrch strechy 9 loket, sirka 8 loket. Syna¬ 
goga sahala az do zdi Eliáse, zida Hlavatého, s horeni 
Hrbitov 
strany s jedné, s druhé pak strany az do zdi Filipa 
Hersla Dubského a Abrahama Prazáka, mezi ktery- 
mizto dvoumi zid. domy vedle uprostred stojící syna- 
gogy jestë plac bliz ouvozu Hluboké ulice, bëziciho 
k obci zidovské, patrící, pozustává. S druhé strany 
zid. skoly ouliëka mezi synagogou a domem Mojzise 
Davida Kobry az k Eliâsovë zahradë prinálezející. 
Jest pri torn pak jako tak misto od starodávna pro po- 
stavení svëtnicky pri skole staré zidovské pro kantora 
s jedné strany od Marka Vítka pocínající az k uliëce, 
kde predesle (pred ohnëm) Jan Jirousek chalupu mí- 
val, dobíhajíci az k Daubkovë chalupy rohu. 
Po vystavëni synagogy byl pomër mezi obci zidov- 
skou a mëstskou se svolením hrabëcim nâlezitë upra- 
ven, pri ëemz obee zidovskou starsi zidé Mojzís David, 
Filip Dubsky a Adam Loebl, obee mëstskou primas 
Jan Durych zastupovali. Die vzájemného usnesení 
byla obee zid. nadále vázána piatiti 2. lednem 1719 
pocínajíc kazdoroënë obci po 14 zl. ze synagogy a se- 
pultury, dále úroky bëzné ze svych domû. Zato byli 
zprostëni obtizí s ubytováním vojska, bremen a pomu- 
cek skolních a j. povinností sousedních. 
S rozsírením se obehodu a prumyslu vzrustala nejen 
lidnatost mèsta, ale i poëet domu i v ulici zidovské. 
Y pozdëjsich letech na poëàtku 19. stol. bylo v T. 12 
lihovaru, z nichz zbyl jediny závod Israele Mendia, 
kteryz pozdëji byl promënën ve flokárnu. 
Podle záznamu bylo zde a v okolí od r. 1839 do 
r. 1870 na sto rodin zid., po této dobë vsak rapidnë 
pocet tëchto ubyval, mnozí se odstëhovali do vëtsich 
mëst a mnoho jich zemrelo. Naproti tomu byl prí- i 
rustek jen nepatrny. I v okolí ve vícero vesnicích, kde 
zidé se nacházeli, se tito odstëhovali do mëst. 
V obci Dalimëricich u T., kde bylo as 20 ro¬ 
din zidu, kterázto vesnice se nazyvala zidovská, není 
jiz ani jedna rodina zid. 
Tak nyní se nachází pouze v obci Vranové jedna 
[> Turnau 2 
I