Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

dúm ó. 
7 Abraham Guttmann 
22 Teresie Guttmannova, 
David Guttman 
55 Emanuel Tobias Gutt¬ 
mann 
113 Felix Eichberg 
131 Jakub Stern 
138 Eliás Müller 
140 sirotci Frantisky Gutt- 
mannové 
142 Marie Kohnová 
153 Teresie Krausová 
156 Herman Mendl 
157 Alois Mendl, Herman 
Mendl 
158 Elias Guttmann 
159 Markus Guttmann, 
David Guttmann 
168 Emanuel Samuel Gutt¬ 
mann 
169 Antonin Guttmann, 
Salomoun Guttmann 
174 Michal Theiner 
203 Zacharias Mendl 
204 Salamoun Guttmann, 
sirotci Guttmannovi 
dum c. 
208 Mojzis Guttmann 
209 Ludvik Mendl 
224 Bernard Guttmann 
231 Emanuel Goldstein 
235 Simon Mendl, Lud- 
mila Schwarzová 
236 Marie Goldsteinová, 
Barbora Eichbergová 
243 Markus Eichberg, An¬ 
selm Fuhrmann 
244 Jonás Hauser 
247 Wolf Mendel 
259 Izák a Gabriel 
Schwälbl 
265 Gabriel Fuhrmann,Ve¬ 
ronika Fuhrmannová 
268 Leopold Guttmann 
273 sirotci Ludmily Gold- 
steinové 
275 Rosalie Sternová, Moj¬ 
zis Guttmann 
280 Emanuel Guttmann 
282 Markus Benes 
344 David Eichberg t 
378 Jakub Schwälbl 
2i. o. táborská, jak ze seznamu patrno, byla ve stá- 
lém vzrustu, ëemuz znacnë napomohl i dalsí r. 184L, 
kdy zidum bylo dovoleno nabyvati panskych a mëst- 
skych pozemku. Magistrát i verejnost s obavou hledëly 
na tento vzrust, ktery nejcitelnëjsi byl v obchodnim 
zivotë mesta (r. 1844 bylo v T. proti 4 obchodum 
krest'anskym 13 zidovskych) a velikou nadëji skládaly 
r. 1842 do projektu obnoveného dolování na Horkách, 
které by udëlalo z T. mèsto horní a tim pro zidy uza- 
vrené podle starého zákazu cisaré Ferdinanda III. 
z r. 1648. 
Vyznamny r. 1848 prinesl nové útoky proti zidum 
v dusledku spatného chápání nabytych svobod. Ostre 
bylo zejména útoceno proti tomu, ze zidé zamëstna- 
vají krest'any v domácích pracích pomocnych, coz se 
priëilo starym zákazüm z r. 1650, 1724 a 1818. Proto 
v roku konstituce obnovuje magistrát táborsky znovu 
tento zákaz, proti kterému se zidé bránili a ubránili. 
Po strànce osobni stai se stredem útoku tabácník Her¬ 
man F e i g 1, pocházející z Myslkovic, byd'lící na dome 
ë. 130. Také tento útok zustal vsak bezvyslednym. 
Z této rodiny Feiglu pochází vyznaëny cesky pracov- 
ník zahraniëni Ludvik F e i g 1, bydlící po dlouhá léta 
ve Lvovë. 
Historická kapitola táborského zid. muze se tim 
uzavríti. Zrusením zákazu ohlednë získávání domov- 
ního majetku (1852) padla poslední prehrada a zivot 
o. z. spojil se se sirokym proudem ostatního zivota 
v mëstë. Jako jediná vyjimka zustala tu pouze zid. 
skola, o níz nutno aspoñ struënë se zmíniti. Zal. 
byla r. 1844 13), jestë vsak téhoz roku zanikla, a zidé 
vrátili se k starému zpusobu soukromého vyuëovâni. 
R. 1864 byla skola znovu obnovena jakozto dvou- 
trídní skola obecná s vyucovací reëi nëmeckou. Správu 
její vedi David B e r g 1 e r. Skola umistëna byla nej- 
dríve v Prazské ulici c. 156, pak v ulici Strelnické 
ë. 242, potom v Kotnovské ulici ë. 138 a koneënë 
v ulici Kozeluzské ë. 142. V letech 80. v dusledku 
poklesu záku premënëna byla na jednotrídní a vyka- 
zovala: r. 1890 45 záku (24 hochu, 21 dívek), r. 1892 
44 záku (25 hochu, 19 dívek), r. 1895 46 zákü (22 
hochu, 24 dívek), r. 1897 51 zákü (21 hochu, 30 dí¬ 
vek). V témze roce premënëna byla opët na dvou- 
trídní, ale brzy na to 3. prosince náhle uzavrena. 
Drobné demonstrace onëch dnû (dusledky procesu po- 
lenského) nebyly, jak by se snad zdálo, priëinou 
nzavrení zid. skoly. Tu nutno hledati v radách zid. 
jako vysledek ëinnosti uvëdomëlych Ceohû-zidu, kterí 
na zániku skoly mají hlavní zásluhu. Byli to zejména 
redaktor M. Schönbaum, redaktor Pleschner, 
V. Guttmann, Boh. Stein, Dr. Bedrich Stern, 
M. Eisenstein a j. 
Jako dulezity doplnëk pripojuji jména táborskych 
rabínú. Jiz pri drivëjsi zprâvë o staré zid. skole ucinil 
jsem struëné poznámky o uëitelich (rebe), kterí vsak 
nejsou skuteënymi rabíny. První rabin v T. byl dosa- 
zen teprve r. 1843, a byl jim 
Guttmann Klemperer, 
az do r. 1884, pûsobil 40 let. 
Po nëm následoval Dr. TSehemiás K r o n b e r g 
(1884—1889), potom Dr. Natan ¥ e i s s 1 o v i ë (1890 
az 1923). Po jeho smrti zustalo misto rabína neobsa- 
zeno az do r. 1931, kdy rabinem se stává Desider F i- 
scher. Urad kantora z. o. táborské zastává jiz po 
45 r. Aron R e i c h a r d. 
V posledním padesátiletí uplatñovali se zidé v celém 
verejném zivotë mësta T. vyznacnou mërou a to jak 
v prumyslu, obchodu a penëznictvi, tak i v samoisprâvë 
a zivotë spolkovém. Yystupovali vsude jako zivel klid- 
ny a rozvázny, pristupující k praci s vëdomim zodpo- 
vëdnosti. To, jakoz i krajní umirnënost generace staré 
a vrelé ëeské citëni generace mladé bylo základem 
pevného a uprimného souziti s ostatnim obcanstvem, 
jez nemohly porusiti uliënické vypady, tu a tam jestë 
na sklonku 19. stol. proti zidum se opakující. Z rad 
Z. o. táborské vysel znaëny poëet vynikajících muzu, 
jichz jména na poli prûmyslového podnikání stejnë 
jako v práci vëdecké mají trvaJy vyznam. 
A prece perspektiva budoucnosti stojí za uvázenou. 
R. 1884 bylo v T. celkem 455 zidu, v r. 1933 pouze 
265. Jak vysvëtliti tento zjev? Vidim dvë pficiny: po- 
zvolny presun zidu do stredisk obchodnich a prumys- 
lovych a zmensená populace. První priëina nema eel- 
kovych zlych dusledku, nebot' to, co ubude v mistë 
jednom, priroste v druhém. Yelké vsak nebezpeëi jest 
v priëinë druhé. Vzpomeñme, jak znaëny poëet dëti 
vykazovaly zidovské soupisy starsi doby, které jsem 
v této práci zaznamenal, a prirovnejme k tomu okol- 
nost, ze v dnesni dobë jest snad v T. pouze jedna zid. 
rodina, která má 4 dëti, za tim co jest tu znaëny poëet 
rodin zcela bezdëtnych, aë hospodárské pomëry jsou 
tam vseobecnë priznivé. 
Prof. Dr. \iktor Guttmann pochází z jedné z nej- 
starsích rodin táborskych. Po absolvování gymnasia 
v Tábore navstëvoval ëeskou universitu v Praze. Záhy 
poznal prof. dr. Frankenberger neobyëejné schopnosti 
dra Gutlmanna a ustanovil jej na své laryngologické 
klinice svym asistentem. 
Po smrti prof. Frankenbergra stai se prednostou 
této kliniky. Prof. Guttmann zanechal mnoho vëdec- 
kych spisu, které jemu vëhlas zajistily. Krátce pred 
svou smrti stai se prvnim profesorem Zidem na fakultë 
lékarské. Zemrel prílis mlád 7. listopadu 1921 ve 
vëku 42 let. 
* 
Chevra-kadisa byla znovu zrizena Davidem Fuhr¬ 
männern. Po jeho smrti ujal se vedeni tohoto spolku 
Karel Mendl. Dnes jest predsedou Morie Penízek, 
ktery má spolupracovníky Hugona Penízka a M. Eisen¬ 
steina. 
Ysichni obëtavë slouzí krásné myslence, dustojné 
pochovávání zesnulych souvërcû. 
Tábor 
638 
Tabor 8