Déjiny Zidu
ve Svètlé nad Sázavou.
Geschichte der Juden
in Svétlá a. d. S.
Zpracoval
Antonin Kostelecky, reditel mesi, skol ve Svelle n. S.
I. Vznik a vyvoj zidovské obce svëtelské.
Presnych záznamu není, kdy se Zidé ve S. usadili.
Drive bydleli asi jen v okolních vesnicích. Zidum po-
voleno bylo zprvu bydleti jen na Malé strane. Ríkali
jim familiant, chráneny Zid (Schutzjude), téz Be¬
standmann.
Nejstarsí rodiny zid. ve S. byly Seewaldova a
Miillero va. O Seewaldovi ciní se po prvé zmínka
v zámeckém archivu r. 1746, kdy panská vinopalna
byla mu pronajata za rocní nájemné 200 zl. vid.
mëny. Bydlel v c. 2. Rodina Seewaldu byla z nej-
vázenéjsich zid. rodin v mëstë. Kromë lihovarnictvi
vënovali se Seewaldové obchodu a kozeluzstvi. Prvni
koncesi ke zrízení úplného obchodu smisenym zbo-
zim obdrzel r. 1800 Markus S e e w a 1 d. Muzsti po-
tomci Seewaldu se ze S. po r. 1850 odstëhovali, Ro¬
salia Seewaldová se provdala za Josefa Herrmanna
c. 114 a jeji neprimí potomci zijí dosud ve S.
Druhá nejstarsí zid. rod. byla Müllerova, byd-
lici nejdríve v c. 3. Müllerové byli obchodníky, kteri
provozovali obchod s plodinami a hlavnë vyrobky
nové zrízenych závodu na velkostatku svëtelském.
Majiteli panství byli tehdy Filip hrabë Kolovrat-Kra-
kovsky a jeho syn Leopold. Tito hluboce vzdëlani,
osvícení slechtici snazili se pomoci chudemu kraji
svëtelskému na pahorkatinë ceskomoravské, zavâdëli
nová odvëtvi prumyslová (brousení granátu, vyrobu
a brousení skia, dolování na stríbro, vyrobu mosaz-
nych predmëtu, papíru, knoflíku, klobouku, tuzek,
drasla). Tëmto vyrobkum snazili se Müllerové najíti
odbyt.
Dukazem, ze Zidé bydleli ve S. a v okolí jiz drive,
je, ze hrabë Filip Krakovsky daroval r. 1742 úbocí
kopce s polem na Malé stranë zid. rotlinám jako po-
hrebistë a dal jim povolení stavëti svá obydlí pri zá¬
meckém parku.
Jak stoupal pocet obyvatelstva náb. zid., jest po-
zorovati ze statistiky (viz Seidler, Kronika mësta S.):
R. 1787 cítala S. 4 zid. rod., r. 1802 10 zid. rodin.
Pri pozdëjsich scítáních nebyl pocet zid. obyvatelstva
zvlást' uvàdën. R. 1921 mêla S. mezi 2261 obyvateli
107 Zidu. Nyni (r. 1933) cítá zid!. obec 78 clenu,
z nichz 21 poplatníku. V okolí bydlí Zidé jen
v Meziklasích, Dolním Mëstë, Velkych
Krepinách a v Dob ré Vodë Rejckovské.
Príjmy obce i vydlání ciní 12.000 Kc. Starostou od
r. 1927 je Rudolf Pick, obchodník. Drivëjsi staros-
tové byli: Matëj B e r a n, Isák Müller, Ludvík
Müller, Adolf Mahler, Morie S k a 11 a a Rudolf
Müller.
Rabína toho casu obec nemá, posledním byl Josef
Bloch, pusobil od r. 1914 a zemr. 14. brezna 1930.
Predchudci jeho (ucitelé nábozenství) byli asi od
r. 1848: David Kraus, Albert U 1 1 m a n n, F i-
Bearbeitet von
Bürgerschuldirektor Antonín Kostelecky? Svetlá a. d. S.
scher, Adolf Kornfeld (1879), Leopold R e i s s
(1887), Josef Singer, Ignát Tschassni (1892),
Reinhardt, Morie B 1 a n, Samuel Schiller
(zemr. zde), Rudolf B 1 a n a Gustav B 1 a n.
Drive byvala modlitebna na Malé stranë
(v domë u Herrmannu), od 4. brezna 1889 konaji se
poboznosti ve vlastní synagoze na pravém brehu
Sázavy.
Zápisy matriëni konány byly v dobách nejstarsích
na zámeckém ùradë, od r. 1809 do r. 1850 na uradë
dëkanském, od¡ r. 1839 do r. 1895 u z. o. v Ledei n. S.
a od 1. ledna 1896 u zdejsí n. o. Matrikárem je nyni
Robert Mahler.
Hrbitovy má z. o. dva. Stary (od r. 1742) je na
Malé stranë, na nëm se pohrbivalo az do r. 1886.
Je chován v ùctë, náhrobní kameny jsou dosud dobre
ëitelné, na nejstarsích je písmo jen hebrejské, potom
téz nëmecké, nejnovëjsi ceské. R. 1886 byl otevren
novy rozsáhly hrbitov vedle hrbitova katolického. —
R. 1875 dne 14. listopadu bylo zalozeno pohrebni
bratrstvo Chevra-Kadischa a bylo potvrzeno vynosem
místodrzitelství v Praze 18. dubna 1876, c. 17.354.
Predsedy byli: zakladatel Matëj B e r a n, po nëm
následovali Ludvík Müller, Robert Müller a
Robert Mahler, jenz nyní bratrstvo ridi.
II. Vynik ající rodaci a osobnosti zidovské
ve Svetlé nad Sázavou.
Leopold Kohn,
velkostatkár a básník.
Leopold Kohn (pseudonym Svëtelsky) nar. se
dne 8. dubna 1838 v S. v ë. 173 jako syn zemëdëlee
a nájemee vinopalny Eliáse Kohna. Otee jeho odstë-
hoval se r. 1840 do Nové Vsi u S. Skolu navstëvoval
Leopold v Hermanovë Mëstci, a to skolu zid., gym¬
nasium absolvoval v Nëm. Brodë a inskriboval na
prazské université, aby studoval filosofii. Pro hmotné
nesnáze musei se vsak vzdáti studií, byl po nëjaky
ëas vychovatelem, az koneënë jeho stary sklon zvi-
tëzil a on se oddal zemëdëlstvi. R. 1869 se ozenil a
usadil se jako nájemee velkostatku ve Vlkanci a poz-
dëji v Mimoni u Ceské Lipy. Zdé r. 1901 skonëil svuj
praci vyplnëny zivot.
Jeho tak jednoduse liceny zivot byl, prihlédneme-li
blize, zivotem zcela neobyëejnym. Leopold Kohn byl
duchem nad mi ru cilym, jenz do vedi, ac osudem byl
stále pronásledován, ac jeho povolání vyzadovalo ce-
lou jeho bytost, povznésti se ke vsemu, co hybalo dusi
jeho doby. Jiny konflikt, z nëhoz vysel jako vitëz, pri-
neslo tomuto muzi jeho zidovstvi. Pevnë zakorenën
v tradici a cesky vychován, dovedl se zájmem, ba
s nadsenim sledovat obrozenecké hnuti ceské, aniz by
jen jednou zaprel své príslusenství a svou lásku k své-
mu zidovskému národu.
Svétlá i
010
