Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Geschichte der Juden 
in Biowitz. 
Dëjiny Zidiï v Blovicích. 
Bearbeitet von 
Josef Weisskopf, Oberfinanzrat i. R., Pilsen. 
Zpracoval 
Josef Weisskopf, vrchni fin. rarfa i;., Plzen. 
Nábozenská obec zid. vB., která nálezéla jestë pred 
válkou k vëtsim obcím na ceském západe, má dnes to- 
liko 4 muzské cleny a nesezene ani o nejvetsích zid. 
svátcích k náboznosti predepsany pocet muzu —■ j e 
urcena k zániku. 
Tot' tragicky osud velké vëtsiny venkovskych o. z., 
jehoz sice zeli kazdy z venkova pocházející 2id, i kdyz 
musí uznati, ze Zidum na venkove hospodárké pomëry 
odzvánejí. 
Leopold Fischi 
Bedrich Weisskopf 
Zacátkem 16. stol. mëly B. nejvetsí pocet Zitlu ná- 
sledkem jich vypovëzeni z velkych mëst, zejména 
z blizké Plznë. 
Zid. hrbitov c. k. 1373, zapsany v pozemkové knize 
teprve od 12. cervna 1829, byl zalozen jiz y r. 1683, a 
nejstarsí hroby pocházeji z teto doby. 
V stejnou asi dobu byla postavena, resp. ze soukro- 
mého domu (Krausû) upravena dre^ená, sindelem 
krytá synagoga, která musela byti y r. 1903 zborena, 
ponëvadz hrozila sesutim. 
Prodejem byválého „chedruobëtavosti místních a 
okolnich Zidu a pricinënim tehdejsiho starosty, pana 
Bedricha Weisskopf a, byla na témze mistë s po- 
uzitim prastarych vnitrnich ozdob postavena synagoga 
nová, kterou zasyëtil za úcasti rady oficielních osob- 
ností, zejména téz tehdejsiho purkmistra, poslance 
Josefa Karlika, jakoz i katolického duchovenstva, pan 
dr. Kraus, byvaly benesovsky rb. Die spisku Frant. 
Faktora, asistenta na technice, pozdëji doktora chemie 
a feditele ceské reálky y Budëjovicich, „Popis okresu 
Blovického"9 ktery vysel y r. 1887 u Simácka v Praze 
vlastnim nákladem autora, mëlo mësto nad Üslavou 
v r. 1880 celkem 158 zid. dusí, dnes má jich jen 25 a 
17 domiku (z 218), nacházelo se ve vlastnictví Zidu. 
Sto let predtím, y r. 1788, vlastnili 2idé 13 domku 
ze 143 a v r. 1838 pripadlo z celkového poctu 169 císel 
na zid. majitele 17 domku. 
Do my ve vlastnictví Zidu musely byti opatrovány 
rímskymi císly. 
Bëhem pozdëjsich let zmensoval se pocet Zidû stë- 
hováním jich, zejména do Ameriky (celé rodiny) a do 
velkych mëst. 
Vzájemny pomër Zidu a krest'anû byl celkem dobry, 
jak za dob starsích, tak i v dobë novëjsi. 
Ovsem, ze mívali jich ochránci, páni z Hradistë, své, 
Zidum ne pràvë vzdy prátelské choutky! Tak naridil 
prikladnë hrabë Prokop Kolovrat-Krakovsky dekretem 
ze dne 8. dubna 1747, ze Zidé ze vsech svateb a pohrbu 
obycejnou stolu zapraviti mají a vyhlásením ze dne 
18. února 1747 zmensuje stav zidovstva, kde porouci, 
aby se vystëhovali se zenami a dëtmi ve trech mësi- 
cich: Joachim Hartman, Jakub Hartman, Josef 
P o 1 á k, Jakub F ischi, Jarolím P o 1 á k, Samson 
Cerny, Jakub L e v i t a Josef P i n k a s. 
Y r. 1751 narídil: 
Jelikoz poznávám, ze zidovstvo v nëkolika letech ke 
skodë krest'anské obce se rozmohlo, ackoliv já v r. 1747 
jsem 11 zidovskych rodin odstranil, ustanovuji: 
Pocet domu zid. nesmí byti zvëtsen. Nesmí dále pro- 
vozovati obchod senem, drívím a pod. Bez povolení 
vrchnosti nesmi chovati dobytek. Vyjma Zida Radnic- 
kého a jeho dëdicu nesmí zádny 2id pod pokutou 8 to- 
larû ris. dobytek porázeti. 
Zato nezazili blovictí Zidé v pozdëjsich letech, 
mimo snad v r. 1848 a v dobë hilsneriády, protizidov- 
skych projevu. V památném r. 1848 byl starostou z. o. 
Leopold Fischi, zvany vseobecnë „Kulif6\ ktery po- 
zival velké úcty obcanstva a jemuz se podarilo utlumiti 
nepokoje protizidovské hned v zárodku. Tyz zemrel 
náhle 2. dubna 1882, kdyz byl starostoval do r. 1861, 
Antonin Radnitzer 
Josef Weisskopf 
kdy prevzal úrad Salomon Goldscheider (1861 
do 1878), oblibeny a veskerym obcanstvem vyhledá- 
vany ranhojic. 
Po nëm stai se predstavenym z. o. Bedrich Weiss- 
k o p f a podrzel cestny úrad az do své smrti r, 1911. 
Y dobë Hilsnerova procesu v Kutné Hore a v Pisku 
Biovice 1 
42 
Biowitz 1