Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

se odbyvati „koure66 a modliti se „kadis44 nad otevre- 
nym hrobem. 
Jak vidno z toko, neposlechli zidé svéko starsího, 
nez nëkdy ko i urazili. Tak 24. cervence 1766 stëzuje 
si starsi zid, ze urazil ho miady Kaufmann. Usneseno 
potrestati ko po vysetreni vëzenim nebo rádnou po- 
kutou. 
Zajimavy jest spor krádecké zidovky, zeny Natana 
Davida, ktery mêla r. 1755 s Ant. Huttary. Ten prisel 
k ni upominati o plat za vyhotoveni memoriálu, ac 
pry mu ho zaplatila masem. Nez on necktël o torn nie 
vëdëti a bral si do zástavy dvë einové konvice, ona 
mu V tom brinila, pri cemz Huttary uderil ji holi do 
obliceje a vyrazil ji 3 zuby. Huttary se aie obhajoval, 
ze prisel do dornu Davidova, ptal se po muzi, na coz 
mu zidovka odpovëdëla, aby si ho hledal ,,v cernej*4. 
Proto ukázal na konvice a prohlásil, ze si je podrzi, 
pakli mu jeji muz nezaiplati. Aie bylo zie. Zidovka 
vskoeila mu do vlasu, a vynadala mu krest'anskych 
p,su, zlodëjû a taskáru. Tu se Huttary rozlobil a chtël 
ji uderit do ramene, aie ona nastavila mu schvàlnë 
hlavu, pak vzala závoru a bëzela za nim, aby ho ude- 
rila. Ze ho nezabila, dëkovati muze jen tomu, ze svou 
holí závoru vypariroval. Die svëdectvi felcarova, rána 
zidovky nebyla nebezpeená. Byl dotazován jeji muz, 
co by chtël za onu ránu, k cemuz on odvëtil: Já mohu 
zádati, co chci a páni mohou souditi, jak chtëji, já 
mohu na jejioh rozsudku prestati a mohu se dáleji 
ucházeti, kam chci a proto zádám 100 zi. To ovsem 
byla drzá odpoved' na tehdejsí dobu a proto byla vëc 
ta oznámena radè k dalsímu rízení. Nez vysledek 
neni jiz znám. 
Daleko hure vsak vedlo se zidum Kaufmann Kubie 
a Marku Sable, kteri v r. 1753 byli obvinëni, ze u ves- 
nice Mokrosuk házeli kamenim na kriz. Yëc tu vy- 
setrovali komisari radni Wiirl a Hynek Angelis na 
mistë samém. Zjistili, ze byl to kriz a na nëm tabulka 
s obrazem Nejsvëtëjsi Trojice, aie neshledali na krizi 
zádnych známek po úderech kamenim. Svëdcil totiz 
safár s robotniky, kteri pracovali na poli 700 kroku 
od kríze, a pasacka, která pásla na poli 300 kroku od 
kríze, ze zidé házeli po krizi kamenim, ukazovali pak 
dulky od kameni ve vzdálenosti 45 kroku od kríze. 
Zidé byli dáni do arestu a o véci referováno k apelac- 
nímu tribunálu, ktery rozhodl, aby zidé mimo vystá- 
lého trestu byli stizeni vëzenim 14 denním a mimo to 
potrestáni 20 ranami karabácem. 
Kdyz zdejsí zidovská obec se zmohla, zádala r. 1788 
magistrát susicky o pfikázáni mista, kde by vystavëti 
mohli zidovsky spitál nebo chalupu. Yykázáno bylo 
jim misto zv. Tummelplatz proti Chlistovské zahradë. 
Novou synagogu vystavëli si zidé zdejsí r. 1859. 
0 slavnosti svëceni jeji prinesl pisecky casopis „Pout- 
nik od Otavy44 v c. 5, roc. II. ze dne 31. srpna 1859 
tuto zprávu: 
V r. 1659 bylo v kr. meste S. jen ctvero rodin isra- 
elskych, které sobë ze dreva vystavëly malou synagogu, 
padesáte let pozdëji, tedy r. 1709 dvë léta po velkém 
pozáru susickém, vystavëli sobë israelité na témze 
mistë vëtsi, podle jich poctu primëfenou synagogu, 
u které téz do nasi doby tëch úplnych 150 let poboz- 
nosti své vykonávali. Postupem casu ale pocet israe- 
litu v S. a jmenovitë v poslednim desitileti tak siine 
se rozmnozil, ze synagoga tato pro në vice nepoistaco- 
vala a oni die prání svého poboznost vykonávati ne- 
rnohli. I uzavrela obec israel. zakoupiti tri domy ve 
Yodickovë (drive zidovské) ulici a na tëch mistech 
novy chram vystavëti. Základní kámen k chrámu 
tomu polozil «se dne 14. cervence 1857 u pritomnosti 
c. k. okresniho prednosty p. Fr. Bastare a purkmistra 
Fr. Firbasa, a uzavrelo se na den narozenin J. Y. 
císare pána letosního roku chrám ten vysvëtiti. Chrám 
novy jest dukladny a patri mezi vëtsi budovy susické, 
a smële to rici muzeme, jest to jeden z nejpëknëjsich 
chrámu Israel v Cechách. Chrám jest 12 sáhu dl., 
6 sáhu sir. a IV2 sáhu vys., má prostrannou predsíñ, 
pëkny chor a vkusny oltár. Na nëj prispël kazdy 
Israelita. 
Slavnost svëceni: 0 deseti a pul hod. rabin susicky 
Abraham Schwarzkopf mël ve staré synagoze kázání, 
v nëmz s místem tim se loucil. Pamëtihodnà je okol- 
nost, ze dëd tohoto r ahina, jakoz i otee byl kazdy 
v S. 40 let rabínem a ze i nynëjsi rabin pràvë letosnim 
rokem 40 let sluzbu rabina zastává a ze 2 synové Si¬ 
mon a Samuel u slavnosti té spoluúcinkovali. Po kᬠ
zání v staré synagoze shromázdili se vsichni zidé pred 
novym chrámem, kdez cekali píednostu. Po príchodu 
jeho byl pruvod près nàmësti, Koistelní ulicí zase pred 
chrám, kdez dívka Terezie Fiirthová oslovila okres¬ 
niho a pak se mu na polstári odevzdaly klíce ke 
chrámu. 
F. Bastar otevrel chrám a cely zástup tam vkrocil. 
Na pravé stranë u oltáre v pripravené stolici se umís- 
til podkrajsky s purkmistrem F. Firbasem, na levé 
stranë dëkan vikár Eman. Walter. Obrady pocaly 
zpëvy, podkrajsky Fr. Bastar drzel primërenou ree 
a pak táborisky rabín p. Gutmann Klemperer kᬠ
zání o zasvëceni nového chrámu. 
V r. 1848 zúcastnili se zdejsí zidé pri zrizování ná- 
rodní gardy. V mestském archivu jest Seznam zidov¬ 
sky ch gardistû, kterí prohláisili opatriti si sami zbraii 
a od nich slozeny obnos: Samuel Fürth 14 zi., Jonas 
Schwarzkopf 14 zi., Bernard Fürth 2 zi., Albert 
Schwarzkopf 7 zi., Heinrich Fürth 14 zi., Simon Fürth 
14 zi., Daniel Fürth 14 zi., Ignác Taussig 7 zi., Moses 
Rubenstein 4 zi., M. Jomek 2 zi., Abraham Schwarz¬ 
kopf 14 zi., Leopold Weil 2 zi., Ludwig Weil 7 zi., 
Abraham Fürth 2 zi., Simon Schwarzkopf 3 zi., David 
Fürth 10 zi., Adalbert Fürth 14 zi., Leopold Hahn 
5 zi,. Ignatz Schwarzkopf 7 zi., Salamon Fürth 4 zi., 
Wolf Kubie 4 zi., Jacob Zucker 2 zi., Adolf Zucker 
2 zi., Isák Hahn 2 zi., Salamon Schwarzkopf 5 zi., 
Josef Fürth 5 zi., Morie Kubie 1 zi., celkem 181 zi. 
R. 1866 v Cechách veliké rozcileni zpusobila velká 
aféra krádezí, páchanych v dolech príbramskych. Krá- 
deze byly páchány po mnoho let a jako pachátele 
oznacovány byly jisté zidovské rodiny v Praze. Násled- 
kem toho vzniklo veliké rozhorcení proti zidum vùbec 
a nasta'lo drancování v rûznych mëstech v Cechách, 
na pr. v Hostomicich, v Horovicich a v S. Bylo sice 
povoláno vojsko k potlaceni tëchto nepokoju, aie bylo 
povoláno nejen do mëst, kde boure protizidoviské zu» 
rily, nybrz i do jinych mëst, coz povazovalo Prusko 
za opatrení proti sobë, okolnost ta zavdala pricinu 
k vymënë not urázlivého obsahu. Bylo to i jednou, ne 
ovsem hlavní, ale prece jen závaznou prícinou války 
s Pruskem v roce 1866. 
O bouri protizidovské v S. podávám zprávy die zá- 
znamu ocitého svëdika, mëstského tajemníka Ondreje 
Tichého, a die zápisu pamëtni knihy dëkanské. 
Yytrznosti pocaly dne 12. brezna 1866, kdy odbyval 
se v S. vyrocní trh, druhym rokem novë povoleny. Jiz 
z rána pricházelo do mësta mnozství cizího lidu, 
z nichz nëkteri pocali hvízdati na píst'álky a pri tom 
pokrikovali „stríbro, stríhroVudcem vytrzníku byl 
hrbác Pískácek a Magdalena Yalisová, vulgo Kozová 
ze S. K polednímu pocalo se castëji ozyvati pískání 
a krik „stríbro, pojd'te na zidy44. 
Obchodníci pocali rychle skládati zbozí a utíkati; 
kdo se opozdil, tomu byl stánek rozbit a zbozí rozsla- 
Susice 5 
591 
Schattenhofen 5