Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Geschichte der Juden 
in Blaíná. 
Bearbeitet von 
Fachlehrer Jan Kára, Blatná. 
INejstarsí v Blatné usedly Zid byl J aro lym 
(Jeronym). Vypomáhal hrabëti Václavovi z Rozdra- 
zova obilím a snad také penëzi. Hrabë zmiñuje se 
o nëm v dopise hrabënce r. 1622, aby y cas polreby 
se na nëho obrátila. Roku následujícího yypuknul 
v chalupë Jeronymovë oheiì. Shorelo 36 chalup a 
chlévu. Snad proto se Jeronym z mësta vystëhoval. 
R. 1683 byl do B. prijat Salamoun Samuel Y o- 
t i c k y. Mèi od vrchnosti pronajatu yinopalnu a 
draslárnu. Bydlel nedaleko panského dvora, kdez se 
stále jestë ríká v Zidovnë. Cinze piatii rocnë 175 zi. 
a kontribuce 9 zi. Obchodoval plátnem, vlnou a zbo- 
zím kramárskym. R. 1713, kdy byl y B. jiz 30 let, 
byl 50 roku stár, jeho zena slula Katerina a bylo ji 
48 let. Syny mèi: Isáka, 13 letého, Jakuba, 3 letého, 
dcery: Sáru, 15 letou, a Anelle, 3 letou. Pocházel 
z pokoleni Levy. 
Po nëm byl v blatenské vinopalnë Marek Voticky, 
téz z pokoleni Levy. R. 1713 byl 38 let stár, jeho 
zena Majdalena 34 let. Dcery mël Esteru, 15 letou, 
Krandl, 11 letou. Pacholka Josefa, 17 letého. Cinze 
piatii 150 zi., kontribuce 7 zi. Obchodoval vlnou. Zi- 
vii se téz „flusarstvim". Bydlel v B. 19 let. 
Do mèsta samého nastëhoval se prvni Zid 
teprve za hrabète Kolovrata, ktery koupil od blaten- 
ského sládka novë vystavenou sosevní chalupu, a usa- 
dil jej v ni r. 1696. Zdá se, ze to byl jeden ze jme- 
novanych Votickych. Hrabë dovolil mu v domu zrí- 
diti krám a obchodovati. Mohl také krávu drzeti. 
R. 1697 bylo mu dovoleno, aby mël spojení s jinym 
Zidem, Yocáskem, ktery mohl porázeti dobytek, za- 
cez mël odvàdëti vrchnosti 25 liber loje. R. 1708 
ujednal reznicky cech, aby od datum tohoto bud' vel- 
kého neb malého kusu, nybrz cokoliv pro sebe po- 
trebovati bude, to vse v krámích masnych koserovati 
a nie odjinud jim reznikum ke skodë prináseti 
riioci miti nemá, a to pod propadenim 50 kop mis. 
se zavazuje. R. 1711 dne 22. kvëtna zapovëdëla mu 
vrchnost bití dobytka, jak velkého, tak malého. A 
rezníci blatenstí mají, kdykoliv by pozádal, jemu 
k vlastní potrebë jeho drobny dobytek jak i kdyby 
velky dobytek mèli k zabití, jemu oznámiti a takovy 
téz koserovati pro jeho vlastní potrebu dopustiti, 
k cemuz cech reznicky dobrovolnë pripustil a podo- 
tknuté vejminky pozádal. Nemá ale zádny Zid tak i 
jiní na panství a tu v mëstë bydlící lidé na zkázu 
cechu reznického masa pod propadenim téhoz, do 
mèsta donáseti aneb v nëm handl vésti. 
R. 1702 bylo v B. 6 osob starsich vie jak 10 let. 
R. 1716 mël Marek s Píseckymi jakési opletání 
penëzni. 
Hrabënka Gernínová z Chudenic, pañí na Lnárích, 
stëzuje si dne 17. kvëtna r. 1724 na blatenského Sa- 
lamouna, ze vzdor prísnému zákazu pod velikym 
trestem Zidum v nedëli a o svátcích ve vsích i v mës- 
Déjiny Zidu y Blatné. 
Zpracoval die vypisku Msgra P. Jana Hille 
odborny ucitel Jan Kára v Blatné. 
tech handl vésti a tím také domácí Zidy k neposlus- 
Dosti onoho rozkazu vybizel. Zádala hrabëte, aby mu 
to zakázal. 
R. 1724 ustanovil hrabë Serenyi, kdyby od pan¬ 
ského braku nëco Zidum rozdëleno bylo, ze oni mají 
zaplatiti Fleischtaxu, a kdyby dobytek cizi privâdëli 
a bili, takovy mohl cech reznicky contrabantyrovati, 
ale pro uvarování se takovych prílezitostí, Zidi volni 
jsou takovy brak, kdyby k vysekávání se nehodil, 
sami koupiti a ostatnë má Zidum mocí kontraktu 
masnych krámu byti dokonce zamezeno. 
R. 1728 vyskytuje se Isak, Schulmeister v B. 
R. 1733 dne 30. brezna zádal Ludvík Opolsky, aby 
mohl ve svém domë Suchomelovském miti 2ida 
v krámu, a sice syna Salomena Votického, a aby tam 
ve vsedních dnech obehod svuj vésti mohl. 
Tomás Hnëtinka, purkmistr, a Pavel Sycek podá- 
vají vrchnosti stíznost písemní dne 11. dubna 1733, 
ze Ludvík Opolsky prijal Judu Salamouna do svého 
domu Nr. 151/202 a jemu ho pronajal. Ackoliv Zid 
slíbil, ze o nedëlich a svátcích nebude handlovati, 
není vsak co vëriti. On mûze se v kvelbu uzavriti 
a tu handlovati. 
Jinak jiz od starych casû byvalo, ze Zidé v mëstë 
od predeslych mil. vrchnosti nikdy trpëni nebyli. 
Dusledek stiznosti byl, ze hrabë Zidu v mëstë vu- 
bec netrpël a Juda Salamoun musei se z domu vy- 
stëhovati. 
R. 1739 byl v B. Markus a po jeho smrti jeho 
vdova. R. 1748 zádal Vojtëch Ruzicka o panskou 
chalupu kde bydlela Marková Votická, a také ji obdrzel. 
Hrabënka Serenyiová nechtëla Zidy trpëti na svém 
panství. V listinë z r. 1774 se o torn pravi, ze ,,uká- 
zali se byti Blatenskym skodlivi". Mnozi prestupo- 
vali proto na víru krest'anskou. 
Dcera Isaka Yotického rovnëz dala se vyuciti ve 
vire katolické a pokrtiti, prijavsi jméno Anna Alz- 
bëta. Provdala se pak za Josefa Bëlcického, rovnëz 
pokrtëného Zida, usedlého pozdëji v Blatné. (Pred 
r. 1728.) 
R. 1739 pokrtëna byla v kostele blatenském Este¬ 
ra, dcera Lazara Mausla z Mirotic, a prijala jméno 
St'astná Marie. 
Jiny z rodu Votickych byl Isak, ktery byl Jakubem 
Sollarem, vikárem bëlcickym, v dëkanském chrámu 
Pànë v B. pokrtën r. 1756. Obdrzel jméno Jan Ne- 
pomuk a nové prijmení, slozené z prvnich slabik 
jeho slechtickych kmotrû, t. j. Senokol. Kmotry byli: 
hrabënka Serenyiová, Jan Nep. /Vostic, Prokop hrabë 
KoZovrat. 
R. 1778 dne 18. ledna byla pokrtëna 7 letá dívka, 
rozená v Blovicích, na jméno Markéta Opelková. 
Mimo jmenovaného jiz Bëlëického usadilo se 
v mëstë nëkolik pokrtënych Zidû, jako Blatensky, 
Tachovsky (Tochovsky?) a j. 
Blatná 1 
40