Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

stríbro, zlato, dobytek atd.) a to se poznamená do 
zvlástní obecní knihy. Z kazdych sta zlatych bude se 
piatiti ctvrtletnë 1 zlaty. Má-li nekd'o méne nezli 
100 zi. jmëni, zaplatí v témze pomëru. 
2. Obchoduje-li nëkdo vypujcenymi penëzi, zaplatí 
z kazdého sta zlatych 22 kr. 
3. Sirotci, kterí mají jmení, zaplatí ze 100 zl. ctvrt¬ 
letnë 30 kr. 
4. Kdokoliv zde bydlí trvale anebo jen se zde pre- 
chodnë zdrzuje, at' jest to muz nebo zena, student, 
panna, vdova, sluzebny, sluzebná anebo kdokoliv jiny, 
zaplatí z kazdeho pro obchodování koupeného pred- 
mëtu za 1 zl. 2 vídeñské feniky; kdyby vymënil pred- 
mët za predmët, dà podle ceny vymënëného predmëtu 
za 1 zl. 2 vídeñské feniky. 
5. ftemeslník zaplatí za zakoupenou surovinu za 
kazdy zlaty 4 feniky. 
6. Kdo pracuje za mzdu, dà ze zlatky 3 kr. 
7. Zprostredkovatel zaplatí z vydëlku ze zlatky 
6 kr. 
8. Juristi zaplatí z vydëlku ze zlatky 6 kr. 
9. Kdo chová ovce na polovinu se sedláky, dà za 
kazdy zlaty, ktery utrzi za vlnu, 3 kr. a z kazdé ovce 
1 kr. 
10. Kdo se zení, zaplatí z vëna z kazdého zlatého 
2 feniky. 
11. Potravní dan: z 1 libry masa 1 fenik, z krocana, 
husy, kachny, slepice, paru holubat 2 feniky, z libry 
tvarohu 1 fenik, ze strichu orechu, jablek, suseného 
ovoce 3 feniky, z becky masi a, medu 2 feniky, z ryb 
1 fenik, z becky koralky 1 fenik, z becky medoviny 
a vina 2 feniky. 
12. Tyto dávky budou vybirati 4 ustanoveni cle- 
nové obce a to vzdy v pátek a v pondelí a kazdy má 
povinnost k nim se dostaviti a svou cástku ràdnë za- 
platiti; kdo se umyslnë nedostavi, bude potrestán. 
13. Trest ciní desateronásobny poplatek, z cehoz 
polovina pripadne do knízecího dûchodu; provinil-li 
se cien vyboru, musí svûj úrad sloziti a není vice voli- 
telny. Vybërci nemají právo nëco sleviti nebo s pla- 
tem poseckati. 
14. Zidé z Cech zaplatí v témze pomëru jako Zidé 
domácí, avsak Zidé cizozemstí zaplatí dvojnàsobnë. 
15. Obchoduje-li cizi Zid s domácím, má tento po¬ 
vinnost uzavreny obchod vybërcim oznámiti, nebot' on 
rucí za správné zaplacení. 
16. Vybërci musí bdíti, aby neuslo nie zdanëni. 
17. Peníze vlozí se do skrinë se 3 zámky, k nimz 
obdrzí tri Zidé klíce a to primator, nejvyssí poplatník 
z vyboru a z obce. 
18. Pokladna smí byti otevrena jen v prítomnosti 
starsích; z penëz zaplatí se nejprve císarská kontri- 
buce, pak knízecí dávka a koneenë zbytkem uhradí se 
vlastní potreby. 
19. Z koupeného obilí pro obchod zaplatí se ,,tonzu 
takto: Ze strychu psenice, hrachu, pohanky, prosa, 
cocky 6 feniku, ze strychu zita 4 feniky, z ovsa 2 fe¬ 
niky. Koupí-li vsak Zid obilí k vlastní potrebë, nemusí 
nie z nëho piatiti. 
20. Koupí-li konë nebo jiny kus velkého dobytka, 
zaplatí z kazdého zlatého 2 feniky. Vymëni-li kus do¬ 
bytka za jiny, zaplatí 3 feniky a z penëz, které do- 
plácí, z kazdého zlatého 2 feniky. Vymëni-li kus do¬ 
bytka za jiné zbozí, dá z kazdého zlatého ceny zbozí 
2 feniky. 
Vsichni Zidé zavázou se svatou prísahou, ze budou 
vzdy tëchto 20 odstavcû svëdomitë dodrzovati. 
Tento návrh vypracovali Zidé a predlozili k schvá- 
lení, jehoz dosáhli. Byl to systém diañovy kruty a mali- 
cherny. Tyden co tyden musili se zpovídati ze vselio, 
co koupili k jídlu a co pro obchod; kazdou libru tva¬ 
rohu musili ohlásiti! Tak se také dovëdëla celá obec 
o vsem, nebot' vybërci nebyli vázáni mlcenlivostí; od 
té chvíle nebylo zádnych obchodních tajemství, címz 
jednotlivei velice trpëli a na co si casto stëzovali. A 
prece neustoupili od tohoto systému, nebof zatëzoval 
stejnomërnë vsechny; zdálo se, ze jest spravedlivy. 
Obecní pokladna potrcbovala peníze, mnoho penëz, 
a proto bylo i jmëni sirotku zdanëno. 
Y r. 1680 vydal knízecí kanclér Schadner z Greifen- 
felsu roudnickym Zidum novy policejní rád, ktery 
mël nëkteré neporádky odstraniti. Obsahuje tyto 
body: 
1. Kdo neprispívá k obecnim vydajum alespoñ 
22% kr. mësicnë, nemá byti do vyboru obce volen. 
2. Ponëvadz se mladí lidé hrnou k úradum, proto 
se ustanovuje, ze teprve 6 let po svatbë nabyvaji pa- 
sivního volebního práva, jakz tomu jest i v Ml. Bole- 
slavi a v Ceské Lipë. Avsak za pisare lze jich pouziti. 
3. Kdo nemá svuj dum, nemá byti volen za star- 
sího. 
4. Kdo nezastával nizsí úrad, nemûze zastávati úrad 
vyssí. 
5. Kdo neplatí 45 kr. mësicnë danë, nesmí si na 
svuj dum nie vypujciti, nebot' by nemël cím obehodo- 
vati a nebyl by ani císari ani knízeti na prospëch. 
6. Teprve 3 leta po svatbë smí se kdo státi vybër- 
cím daní. 
7. Pojme-li roudnicky Zid roudnickou Zidovku za 
zenu, mohou bydliti v R.; kdo má nëkolik deer a 
provdá je za cizí Zidiy, smí se zde usaditi pouze mu- 
zové dvou; vyjimka se pripoustí jen, kdyby byl man- 
zel treti student anebo veliky ucenec; student, ktery 
se sem prizení, jest první rok po svatbë zprostën vseeh 
bremen, pokud sedi doma a studuje, i na vyrocním 
trhu smí zbozí vykládati; chodí-li vsak i do vesnic, 
musí piatiti jako kazdy jiny. 
8. V jednom roce nesmí se vice nezli 4 svatby v R. 
konati, pokud svatebeané chtëji zde zustati; chtëjj-li 
se stëhovati jinam, pak se smí kdykoliv jejich svatba 
v R. konati. Také vdova roudnická smí se opët pro- 
vdati, i kdyz 4 sñatky v onom roce jiz predcházely. 
9. Kdo neplatí mësicnë na daních alespoñ 1 zl., 
nesmí si drzeti prírucího, ktery by za nëho db vsí 
chodil a pro nëho obchodoval. 
Tento policejní rád chtël uvésti porádek do obce: 
ve skuteenosti omezoval svobodu a prospël vice boha- 
tym nezli chudym. Zajímavé jest, ze ucenec „talmíd- 
chochom" pozívá v nëm zvlástní ochrany. Pravdë- 
podobnë byly jiz tehdy v Cechách pomëry, jaké dnes 
nalézáme dosud v Polsku, ze rodiny hledaly pro své 
deery v první radë ucené zenichy a poskytovaly jim 
po svatbë celé zaopatrení, aby mohli nerusenë ve 
svych zapocatych studiích pokracovati. 
(Dr. R. Feder, C. zid. kal.) 
R. 1650 usnesl se snëm král. ceského na vyhos- 
tëni Zidu z království, avsak nëkteri páni ponechali 
své Zidy na panství, kdyz tito za ochranu zaplatili. 
Také roudnictí Zidé zaplatili tuto ochranu dvoj- 
násob: jednou králi, po druhé vrchnosti. 
R. 1728 koncí se zprávy v zámeckém archivu o Zi- 
dech, takze nevíme, zdali byli vyhostëni Zidé z R. a 
kam ise odstëhovali. Yysoce dulezitou sbírku listin 
7. archivu zámku v R. nad L. otiskl prof. dr. Rich. 
Feder v ruznych rocnících G. z. kalendáre, kamz 
ctenáre odkazujeme. 
Yerejná z. náb. skola byla v R. zrízena r. 1841 na 
popud tehdejsího rb. Abr. K o h n a ; predtim byly 
jen soukromé chedery u jednotl. bohatych rodin. 
Právo verejnosti obdrzela skola ta r. 1846 a byla 
dvoutrídní. Na skole pusobili tito ucitelé: Ludvík 
K o h n, Lazar Reich (nar. r. 1820), Filip Neu¬ 
Roudnice n./L. 6 
53? 
Raudnilz a JE. 6