Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Moritz Glaser 
Dr. Ignatz Stern 
steht schon seit dem J. 1925 an der Spitze der K. G„ 
und hat sich unvergängliche Verdienste um die Er¬ 
haltung unserer kleinen K. G. erworben. Unter seiner 
Amtswaltung wurde eine würdige Zeremonienhalle 
K. R. Wilhelm Bechert 
Rb. S. Ungermann 
erbaut. Auch hat er es verstanden, die K. G. durch 
eine Keren Kayemeth-Stiftung für unabsehbare Zeiten 
lebensfähig zu erhalten, indem er die Mitglieder zu 
Jahrzeitsstiftungen veranlaßte. 
Dèjiny Zidii 
V Presticích a okolí. 
Zpracoval 
Václav Sedlácek, reditel v Presticích. 
Geschichte der Juden 
in Prestitz und Umgebung. 
Bearbeitet von 
Direktor Václav Sedlácek, Prestitz. 
Zj'idé byli a jsou dosud roztrouseni po celém okresu 
prestickém (vcetnë politickém). Byvalo 2idû na 
okrese zdejsim az 800 dusí. Pri scítání r. 1862 zjis- 
tëno jest 751 dusí, r. 1900 jiz jen 431 a pri poslednim 
scítání 1930 sotva 300 dusí, dospëlyeh clenû 80 dusí 
(jen v soudním okrese prestickém). Zamestnáním 
byli 2idé v okrese prestickém vzdy prevahou obchod- 
nici, a to bud' smísenym neb strizním zbozím; na ves- 
nicích soucasnë obchodníci dobytkem ve zdejsím 
hospodárském kraji. Po r. 1890, kdy jich jestë na- 
pocteno v Presticích 303, v Nepomuku 152, stehují se 
z venkova nejvíce do mëst jako obchodníci a to 
hlavnë do Plznë a do Prestic. Nejvëtsi pocet Zidu jevi 
se vzdy v P., az na 20 rodin; pak v Merklinë, ve 
Dnesicích 80 dusí a v Malinci 146 dusí, ovsem 
v drivëjsich letech. Pomërnë nejvíce rodin zid. bylo 
v Mal i n c i, a to jen 6 rodin ve vlastních rodinnyeh 
domech. Nëkteré rodiny zid., jako v Malinci, Vici, 
v Luzanech, v Borovech, zamëstnàvaly se také pol- 
ním hospodárstvíin vedle obchodu dobytkem. 
Ac byli Zidé v okresu vzdy silnë zastoupeni, ne- 
objevil se dosud nëjaky vynikající 2id, nebot' z jejich 
rodin skutecnë jen velmi zrídka vënovali se mladíci 
studiím. 
Nëkteré rodiny zid. pozívaly jiz pred r. 1848 práva 
ochranného, ale po tomto roce teprve nabyli Zidé 
i v okrese prestickém práva zákupního a jeví se tím 
i maly príliv Zidu do okresu, ale pomër k ostatnímu 
obyvatelstvu byl stále asi 1 proc. vseho obyvatelstva 
prumërnë. Nábozenské obce zidovské die zákona 
z 21. brezna 1890 byly zrízeny i v okrese prestickém 
a rozdëleni a ohranicení veslo ve skutek 1. zárí 1893. 
Zrízeny zid. obce 1. v Presticích, synagoga a rabín, 
2. v Nepomuku, synagoga a rabín, 3. v Dolní Luka- 
vici, pouze synagoga a hrbitov, 4. v Luzanech, syna¬ 
goga, 5. v Merklinë, synagoga a uc. náb., 6. v Ma¬ 
linci, synagoga a uc. náb., 7. ve Dnesicích byvala 
modlitebna. 
Zidovské hfbitóvy jsou nejstarsí v Dolní Luka- 
V i c i z XV. stol., ktery byval drive spolecnym pro 
cely okres (a sirsí okolí). Pozdëji zrízen jest zidovsky 
hrbitov v Merklinë v lese na vrchu Baráku (1880) — 
a nejpozdëji v Presticích, po roce 1890. 
Vsech sedm samostatnych uvedenych o. z. v okresu 
spojeno bylo v jednu obec se sídlem v P. a cítá dnes 
tato spojená obec pouze clenu obce 80, z nichz je 
poplatníku 30. Rozpocet na udrzování celé obce zid. 
jest rocnë cea 4000 Kc. 
Y okresním mëstë Presticích pripomíná na staré 
osídlení 2idü „Ulice zidovskádnes Komenského tr., 
kde byvala starà modlitebna, dnes jest v Husovë tridë 
v nové úhledné synagoze, pak Zidovsky ostrov, kde 
mívala palírnu lihu starà rodina z. Levithü. V P. byly 
usazeny nejstarsí rodiny L e v i t h o \ a, Brau- 
nova, Hanákova, pozdëji rodina Eisens i mi, 
Hartmanova a cetné rodiny prechodné, az 20 
poctem. Ye 20. stol. pocet klesá, ale prece jestë dnes, 
1933, jest zde rodin 13, vyhradnë obchodníci ruznych 
oboru, jeden lékar a jeden zvërolékar. Mezi zvlástní 
remesla zdejsich 2idû v okrese slusí pocitati pouze 
reznictví. Neni pamëtnika ani záznamu, aby ze zdej¬ 
sich 2idu vynikl nëkdo literârnë, umëlecky, vëdecky, 
národohospodársky neb nëjak jinak. 
Jak jsem jiz uvedl, byly zde v okrese zámozností 
vynikající rodiny Braunu, z nichz zvlást' velké váz- 
nosti pozíval náb. obradnik, stary Markus Braun, 
Prestice 1 33* 
515 
Prestitz I