Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

shromâzdëné obce a slozil svatou prísahu, ze obvi- 
není Zidu z rituální vrazdy a poáívání krve je drzou 
lzí. Zde je také pochován Jakub K a v k a, ochranny 
2id, syn Löbla Kavky; zemr. v r. 1832. O náhrobku 
píseckého starosty dra Izraele K o h n a byla jiz drive 
zmínka. Vzpomínky zasluhují tez náhrobky teclito 
muzû: Daniel Weil z P., zemr. 20. února 1875, 
61 let stary. Adam Barth, byl v P. od r. 1827 
v predstavenstvu z. o., získal si hlavnë zásluhy o zrí- 
zení synagogy. Byl poeten obcí cestnym kostelním se- 
dadlem dozivotním. MUDr. Simon Sachs, byl od 
r. 1884 star. z. n. o. v P., má zásluhy o obec a novou 
synagogu a o zrízení nového hrbitov a v P. Také on 
mei v kostete své cestné misto. R. 1884 byl star. Juda 
K o h n, pokl. byl dr. S. Sac h s, prédis, skolniho odb. 
Morie Klein, zapisovatelem Jakub Fanti, vy- 
bory: Isák Bloch a David Glaser. T. r. bylo v P. 
70 zid. roclin s 449 osobami!1). 
Kdyz byla ree o lirbiitovë v M i r o t i c í c h, slusi 
doloziti téz, ze tam v miste byla i soukromoprávní z i- 
d o v s k á s k o 1 a s vyuëovaci reci nëmeckou, která 
die statistiky Koranovy 14) mêla v r. 1886/87 19 záku, 
kdezto v r. 1893/94 se tam jiz nevyucovalo. 
Novy zid. hrbitov byl v P, zalozen r. 1879 15) 
a je na Prazském predmësti ,,na Pëniku"2). Za must- 
kem. ktery se klene près potok Jiher, v dobách dáv 
nych ryzováním zlata známy, stoupáme do nepatrné 
vysky az k samému „Robinsonu", od nëhoz vlevo 
spatríme v poli eh zid. hrbitov. Jestë dlouhá léta 
po jeho zalození byly na tornito hrbitûvku jen nëmecké 
nápisy. Po domluvách Spolku c. ak. Z. — stalo se tak 
po pohrbu studenta A b e 1 e s a —■, p,ositaven byl 
pomnik s ceskym nápisem. Od tëch dob jsou na hrbi- 
tovë vyhradnë ceské náhrobky15). — Vpravo odbo- 
cuje silnice do C i z o v é, kde druhdy byla rovnëz 
malá zid. osada. Rovnëz i Rako vice (asi 25 km 
od P. vzdálené) mëly zid. obec, která zde byla pod 
ochranou p. Josefa h r a b ë t e Vratisla va 
z Mi tro vie (r. 1817), jsou tam dnes jak synagoga, 
tak i hrbitov opustëny. V seznamu „nadaci mësta 
P i s k u" 2) je mezi nejstarsimi a zároveñ na svou 
diobu nejvëtsi ona Jakuba B Lo c h a, a to „pro 20 
chudych ditek hi. skoly v P. 2000 zi. a pro sirotky 
rovnëz 2000 zi. bez rozdílu nábozenského vyznáni44. 
Vikariát písecky, pridëleny k arcipresbytariátu 
strakonickému, vykázal v r. 1898 pocet obyvatelstva 
v okresu piseckém: 44.382 katolíku, 551 2idû a 64 vy- 
V samotném P. 10.478 katolíku (95*75%) a 408 2idu 
(368%). 
O nëkterych „d omech z i d o v s k y c h" a jich 
smënâch vypravuje prof. dr. Aug. Sedlácek3) : dum 
c. p. 105 mël v r. 1559 Viktorin Slehalik. R. 1848 
Fr. Brunsh,ofer, 1849 Katerina Levinská, 1879 Anna 
Weissová a od r. 1879 dr. Simon Sachs. — Dum c. p. 
106 mêla od r. 1532 Anna Slehalíková, od r. 1693 
Martin Vrbensky, ktery jej prestavël do nynëjsi po- 
dioby. R. 1849 Ondrej Brousil, 1850 Leopold Brandeis, 
nyni Hahn a Spitz. Dormi se ríká „u zlaté lodi". Dum 
c. p. na Malém nàmësti je z r. 1707; mël jej od r. 
1864 Simon Eisner; dum c. p. 36 z r. 1540 je od r. 
1865 v majetku rodiny Kohnovy; dum c. p. 39 z r. 
1547 je od r. 1849 majetkem rod. Sachsovy; dûm c. p. 
146 (tak receny Tlápovsky) z r. 1563, byl od r. 1753 
majetkem obce písecké a nazyván „obecni dum Krou- 
povsky". R. 1733 dala jej obec k uzívání Markovi 
Kavkovi k umistëni jeho „tabákového handlu". Kav- 
kovi zûstali v drzeni jeho, aie teprve r. 1845 stali se 
právními jeho majiteli. Dûm c. p. 99 koupil r. 1532 
Vaclav Kubka, r. 1862 stai se jeho majitelem Samson 
Weil. Dum c. p. 78 koupil r. 1602 Matous Safár, 
jehoz potomkûm rikalo se Safafovic. R. 1868 zakou- 
pila jej zid. obec a zridila zde synagogu. Dûm c. p. 
56 mël r. 1543 Vavrinec Studnicka; r. 1853 koupil 
jej JUDr. Izrael Kohn a r. 1876 Anna Kohnová; dûm 
c. p. 45 mël r. 1424 Havel Srnec, r. 1851 S. Bloch; 
dûm c. p. 22 („Batikovsky") mël r. 1548 M. Houska, 
od r. 1851 ziskala jej rodina kom. rady Weila. Dûm 
c. p. 29 patril r. 1609 Lor. Edlmannovi a r. 1620 byl 
spálen. Obnoven byl r. 1655, dûm koupil r. 1863 
J. Lederer, pak. r. 1870 M. Munzer, téhoz roku jej 
prevzal Ignác Kohn. Dûm c. p. 34 mël r. 1540 Havel 
mlynár, r. 1860 koupil jej A. Barth. Dûm c. p. 35 
mël r. 1540 Jan Sochor, r. 1873 J. Kohn3). 
Cestné zminky pro zásluhy jeho o z. n. o. P. za- 
sluhuje Marek Spitz, vázeny obean, cien rady 
mësta, která jej v letech 1889 a 1891 jmenovala za 
clena obeeni sporitelny a r. 1894 byl clenem komise 
pro pecování a udrzováni osobní jistoty v mëstském 
di vadle a ver. mistno stech. Byl téz ve správni radè 
mëst'anského pivovaru a v jinych verejnych institucich 
mësta P. 
R. 1897 byl zde uc. a kt. Rosenfeld ; téz pûso- 
bil v P. zkouseny cesky ucite'l Ad. Popper (otee 
praziského lékare a obecni ho starsiho dra Maxe Pop- 
pera), chof jeho byla roz. Klempererová, deera kr. rb. 
G. Klemperera z Tábora, autora spisu „Ze- 
miach Tabor". Jedním z nejslavnëjsich rabinû pisec- 
kych byl dr. Morie Griinwald1), jehoz zivotopis 
a podobenku najde ctenár ve velkolepém díle „Juden 
u. Judengemeinden Mährens" v clánku dra H. Flesche 
„Kounice" (str. 568) 16) ; nar. byl dr. Morie Grün¬ 
wald dne 29. brezna 1853 v Uh. Ostrohu na Moravë, 
Situdoval filologii na videnské universitë, orient, reci, 
klasické a moderni r. 1873 na lipské universitë a byl 
nëkolik let za úcelem zdokonallení v orient, jazycích 
v Parízi. R. 1879 obdrzel misto suplenta na reálce 
v C. Budëjovicich; od r. 1878—1881 navstívil teolog. 
seminár ve Vraitislavi a byl r. 1881 povolán do Bëlo- 
varu (v Chorvatsku) za rabína. Zde pak pocal vydávati 
„Jüdisches Centralblatt"1); v r. 1883 byl 
rabinem v P., pozdëji v Ml. Boleslavi. Od r. 1893 az 
do svého úmrtí dne 10. cervna 1895 byl velkorabinem 
v S o f i i. Jeho otee byl vëhlasny rabin Jakub Grün¬ 
wald z Bzence16). Jiny vyznamny rabin v P. byl 
dr. M. H. F rie dl än d e r16), ktery byl «synem ra¬ 
bína Menachema Mendia z Bor. Sv. Jura. Jeho 
otee ziskal si velikych zásluh o snëm rabinû, svolany 
v r. 1845 Feiwlem Horowitzem do Paks (viz Grün¬ 
wald, Korot Matorah, str. 58); dr. M. H. Friedländer 
byl rb. v Golcovë Jenikovë a r. 1903 prijal misto rabína 
v P., kde zûstal pouze itri roky. Jiz zde jeví se úpadek 
smyslu pro dobro obce zid., neboi dr. Friedländer 
dostal z P. vypovëd', protoze se obec obávala, ze by 
se ji stai stary rabin k obtizi — —. Rb. dr. Fried¬ 
länder odstëhoval se poté do Vidnë, kde jestë do 
r. 1915 — do své smrti —, pûsobil. Podrobny soupis 
jeho dila a téz jeho podobenku viz v díle „Juden und 
Judengemeinden Mährens" na str. 270 16). 
Poslednim rb. v P. byl dr. Morie Müller. 
Rb. Müller byl pozdëji v Berounë. Predsedou nynëjsi 
z. n. o. v P. je dr. Edvard M e n d 1, ktery se svym 
sborem hledi die sil zachovati obec i její instituée. 
* 
A) Dr. M. Griinwald, Jiid. Centralblatt VIL, 1882—1888. 
) Prof. Jan Matzner, „Král. mesto Písek" (1898), dílko vy- 
dané „Na blahou pamët 50 letého nastoupeni vlády J. V. císare 
Frant. Josefa I." 
3) Prof. dr. August Sedlácek, „Dëjiny král. krajského mesta 
Písku nad Otavou," 3 díly. Nákl. obce písecké, 1911—1912. (,,Vy- 
dáno na oslavu 60 letého panovani j. V. císare a krále Frant. 
Josefa I.") 
4) Vaclav Sulc, Archiv Cesky, XXI.—234. 
pisek Í2 
500