Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Geschichte lier Juden 
in Pacov. 
Bearbeitet von 
Archivar Jan Zoubek, Pacov. 
iVdy a odkuid prisli první Zidé do Pacova jest ne- 
snadno povëdëti. Jako pri reseni jinych otázek také 
i pri této zelím nedostatkû pramenu a zpráv, které by 
osvëtlily nam dosud uzavrené á v tmu nepoznání za- 
halené starsi doby. Nebot' je jisté, ze Zidé sidlili v P. 
jiz drive, nez po prvé o nich se vyskytuji primé 
zprávy. 
Prisli tam patrnë nëkdy po polovici stol. sest- 
náctého, kdyz, byvse vypovëzeni z Cech a predevsim 
Hrbitov (starà cást) 
z Prahy (1541), vracejíce se, pocali hojnëji nez dosud 
se usazovati i ve venkovskych panskych mësteckâch. 
Soupis Zidu, porizeny za úcelem jich zdanëni star¬ 
nimi 2idy praziskymi r. 1570, uvádí, ze v P. zije jeden 
Zid x). Je ovsem nejpravdëpodobnëjsi, ze nejde jen o 
osamëlého Zida, nybrz o celou rodinu zidoviskou. 
Zivil se, jak bylo tehdy u Zidu obycejem — obcho- 
dem. Snad je to tyz, ktery opët nejmenovany prodal 
r. 1596 Janovi, synovi Rozhurkovu, nádobí zámec- 
nické za 2 kopy míseñské2). První jménem známy 
pacovsky Zid je A r o n z P., ktery r. 1622 pronajímal 
do okolí potazní dobytek3). Vedle tohoto Zida sid'lil 
vsak v dobách války tricitileté v P. jestë jiny Zid, 
patrnë potomek toho, ktery se z r. 1570 pripomíná. 
Ten mël obchod a jak na malych mistech byvá, kra- 
maril se vsím. Pri torn sklenaril, prodával mosaz, 
tkalouny a j. lesklé trety4). Postavení Zidu po bitvë 
na Bílé hore se vubec zlepsilo, zvlàstë, kdyz r. 1627 
byli od krále vzati do ochrany. Od vrchnosti ne- 
mëli se spatnë. Pan Jan starsi Cernín z Chudenic, 
kterému od r. 1630 patrilo panstvi pacovské, uznával 
a zajisté i tëzill z jich obchodni zdatnosti. Píseí o nich 
vyslovnë, ze ,,v té discordii svëta oni jediní kseftovní 
vejbytky obstarati smëji a umí" 5). Y hojné mire ob- 
chodoval se Zidy prazskymi (prodával jim skopce ze 
svych dvoru na Pacovsku) a kupoval od nich a od 
táborskych Zidu ruzné potreby6). 
Pacovsky Zid, ktery kramaril, mël kromë penëzi- 
Déjiny Zidu v Pacové. 
Zpracoval 
archivár Jan Zoubek, Pacov. 
tych dávek odvàdët své vrchnosti také korení do 
kuchynë. Kdyz r. 1638 tak neucinil, nemaje korení 
na skladë, chtël ho správce vsaditi do véze do vezení; 
nez uznal, ze by tím si nepomohl a proto jej pus-til, 
zvlàstë, kdyz ¿id slíbil, ze „ihned v tuto noe do 
Prahy schvàlnë pûjde a koneenë v outery s ním na 
Radeninë bude. 2e pûjde ve dne, v noci, aby korení 
moh'l v outery odvésti" 7). 
Zminënému jiz Aronovi z P. nevedlo se asi valnë. 
Zivnost povozni, kterou provozoval patrnë vedle ob- 
chodu, byla mu spíse na skodu nez k prospëchu. Do¬ 
bytek a potahy vzali mu vojáci a válkou ochuzeny 
sedlák nemë'l cim piatiti. Bude to patrnë on, ktery 
r. 1639 proto z panstvi utekl, zanechav sám v P. nëco 
dluhu. Jeho otee — nejmenovany — nacházel se tou 
dobou u své deery v Destny8). 
Od polovice stol. 17. nalézáme pro P. vice psanych 
pramenu a zpráv o Zidech. Jestë pred polovici stol. 
kolem r. 1640 zakoupil pansky dum v P. H e r s 1, 
ktery byl koizeluhem9). R. 1654 koneenë máme 
presny, ëàstecnë i jmenny seznam Zidu v P. 10). Je 
v nëm kromë receného jiz Zida Hersla, kozeluha, také 
jeho celedin Salamoun, jemuz nebylo dosud 20 let11). 
Druhá zid. rodina sestávala ze dvou bra tri Abrahama 
a Joachyma, kteri spolu zili a spoleënë vedli obchod. 
Tre tí zid. rodina v P. bud' válkou hodnë sesia, nebo 
to byl chudy pristëhovalec. Predstavitelem rodiny byl 
Filip Zid, ktery mei krám, „vsak spatnej". Mël syna 
Simona a sluzební pachole Mojzíse. Oba nedosáhli 
jestë stárí dvaceti let. Koneenë chovaly tyto tri rodiny 
u sebe nejmenovaného Zida, „jenzto dëti ucíu. I kdyz 
víme, ze soupis, porizeny pro potreby dañové, jimz 
poidléhali jen muzstí Zidé od deseti let vyse, neudává 
Synagoga (Pozár r. Í933) 
nám zen a dëti pod deset let, a muzeme tedy odhado- 
vati pocet vsech Zidu v P. v r. 1654 na 15 az 20 osob, 
je fakt, ze mèli mezi sebou muze, ktery ucil dëti, za¬ 
jisté skvëlym vysvëdcenim jejich proziravosti a obë» 
Pacov l 
4 VI 
Patzau 1