Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

svazku67). K protestu Oesterreicherovu ulozil vrchni 
soud okresnimu soudu vtëliti smlouvu do knih68). 
Obec liledala pomoci u minislerstva a posléze u nej- 
vyssiho soudu. Ten zamítl odpor jeji dne 28. zárí 
1850 G9). 
Kdyz okresní hejtmanstvi svolalo 4. prosince 1851 
otee ziel, rodin, y P. usedlych, prihlásili se: Moses 
Kraus, Ludvík Kraus, Samuel Nekolo, Josef Kopeeky 
a Emanuel Nettel70). Do r. 1858 byla tu jiz 21 zid. ro¬ 
dilla s 86 cleny, léta 1880 zilo y P. jiz 387 Zidu71). 
R. 1886 cítalo se zid. prislusnikû v soudnim okrese 
pardubském: y P. 432, r. 1912 557; v Boihdanci 26 
(19), v Brozanech 3 (—), v Bukovinë 4 (9), y Ceperce 
— (7), v Cerné za Bory 3 (—), y Civicich 4 (4), v Do- 
ianech 7 (4), v Drazkovicich 8 (—), v Hradisti 8 (5), 
v Jesencanech 3 (3), y Jezboricich 4 (—), v Kriceni 7 
(1), v Kunëticich 3 (1), v Lánech u Dasic 7(—), v Li- 
bisanech 2 (3), y Mnëticich 8 (—), v Nemosicich 2 
(3), v Opatóvicích nad Lafoem 5 (5), v Osicích 1 (3), 
v Ostresanech 5 (—), v Pardubickách 1 (—), v Rosi¬ 
ci ch 5 (10), y Rybitvi 3 (—), y Sezemicich 26 (99), 
v Spojile 1 (—), v Srchu 5 (2), ve Svitkovë 6 (7), ve 
Zdánicích 8 (2) 72). 
Yrchní správu nad zidovstvem r. 1850 mël krajsky 
rb. 73). Prispëvek na sluzné téhoz vybiral ç. k. okresní 
úfad74). Tyz také pripraivoval r. 1863 volbu zid. re- 
presentanta pro kraj chrudimsky i pro israel. sluzby 
Bozi75). 
Starostou místní obee nábozenské byl od r. 1855 
Markus Oes terrei cher. Stài v cele po 42 léta a 
zemr. r. 1897 7G). Y stol. dvacátém jest starostou Zidu 
JUDr. Berthold T h e i n, advokát v P., od brezna 1929 
Karel W internit z. 
Vychovu skolní opatrili si pardubsti Zidé jiz r. 1867 
v nëmecké konfesni skole soukromnë 77). Od r. 1878 
pozívala práva verejnosti a z dvoutridky rozsirila se 
na ústav trojtrídní. Uciteli byli: J. Bass a M. Kö¬ 
nigsberg ; B. Lö wy a Jak. K r á 1. R. 1894 pribyl 
ucitel cestiny Fr. Kohoutek78). Tehdy byl správ- 
cem skoly Em. K o h n. R. 1899 skola zanikla. 
tJrední správa státních matrik byla od doby jose- 
finské na pardubském dëkanstvi. Po zavedení ústavy 
1849 vlastní zid. matriky se osamostatnily v rukou 
správeu synagog. R. 1857 vydával vytahy z zid. matrik 
pardubskym Zidum vrchni rb. David Frank v Ko- 
linë, r. 1858 rb. chrudimského a cáslavského kraj e 
dr. P o 1 a t s c h e k. R. 1863 spravoval matriky Jakub 
Hitschmann v Prelouci. Avsak jestë y únoru 1858 
hlásili se Zidé z rozkazu okr. úradu na pardubském 
dëkanstvi pro zjistëni matricnich zmën y letech 1856 
az 1857 79). 
Obfízku vykonával v prvych letech druhé poloviny 
stol. devatenáctého Isak Pfeifer z Roubovic a Jo¬ 
nas Gold mann z Hermanova Mëstce. 
Pro bohosluzbu vyzdvihla si nábozenská obec y r. 
1879—1880 úpravnou synagogu na Masarykovë ti\, 
cp. 237. Návrh stavby opatril arch. Fr. Schmoranz ze 
Slatiñan. Budova, nákladem 28.000 zi. zrízená, rozsi¬ 
rila se novë r. 1904 80). 
Léta 1895 spojen byl se synagogou i samostatny ra- 
binât. Prvym spráyeem jeho byl Adolf N e n a d 1, 
rb., rodem ze Svratky. Zemr. r. 1930. 
* 
x) Nejstarsí urbár pernsteinsky y archivu Národního musea 
v Praze. — Pri r. 1490 zavázal se Jan Mayer, 2id, mistr zid. 
království Ceského a markrabstvi Moravského, na miste vsech 
2iduv piatiti panu Vilémovi z Pernsteina roenë 50 zl. uherskych 
a pan Vilém JMt, kdyz by se ti 2idé k JMti utekli, coz by 
koli nebylo proti Pánu Bohu a zemi, jich radú svou ne- 
opoustëti a jim co dobrého uciniti (aby) rácil. (Archiv C. XVI, 
367.) 
2) Bilém. 
3) Knihy Rudé mesta Pardubic III, A 5 nasi, y archivu 
Mëst. musea v Pardubicich. Sig. Ag 98. 
/J) Knihy Ksaltovni mesta Pardubic v archivu zemském 
v Praze. 
5) Knihy Smluvné m. Pardubic v arch, zemském. 
6) Knihy Rudé 1. c. I. B 9, D 4, E 3, J 9, K 6; II. Gl, H 2, 
4, 6; III. Cl, E 4, 8, G 9, H 5, J 8. 
7) Compendium I. magistr. rady Cervenky; Nechvile, Par¬ 
dubice 126. 
8) Knihy Rudé 1. c. III., J 14. 
9) Registra fin. arch, ve Vídni. Böhm. B. XIV. Opis v arch, 
zemském. 
10) Compendium I. 1. c. — Pri roku 1580 zivil se tu zidovsky 
usedlík Lev. (Knihy Rudé III, M 5.) 
11) Kniha Zelená (gruntovní) m. Pardubic v arch. zem. 
v Praze. 
12) Kniha Zelená 1. c. W 56. 
13) Listár pana feditele Vambery v Pardubicich 
14) Listár pana red. Vambery. 
) Tamtéz. 
16) Knihy Rudé prodajûv roll, luk a zahrad. V arch. Mëst. 
musea v Pardubicich. Signatura G 99. 
17) O svém sousedství. (Poznámka.) 
18) Strázcem peceti byl purkmistr. 
19) T. j. svédském r. 1639. 
20) Listár pana reditele Vambery. 
21) List vkusnë psany v listári p. reditele Vambery. 
22) Z toho asi pochází r. 1640 konselské rozhodnuti, ze 
„Zidé venkovsti, ani domácí svatebniho veselí v mëstë, ani na 
predmësti drzet nemají pod pokutou 20 kop míseñskych". 
(Compendium I. 1. c.) 
23) Pri sv. Trech králich a sv. Janu Krtiteli — ve lhutë 
pololetni. 
24) Listár p. reditele Vambery. 
25) Listár p. reditele Vambery. 
26) Za to piatili 7aidé r. 1646 roeniho platu 30 kop. (Comp. I.) 
2?) Malém — Bilém. 
28) Listár p. reditele Vambery. 
2&) Srov. Sakarovych Dëjin Pardubic dil L, str. 136 násl. 
30) Listár p. reditele Vambery. 
31) Malém. 
32) Listár p. reditele Vambery. 
33) Tamtéz. 
34) Compendium VII. 
35) Pocet mëstsky z r. 1659—1660 v archivu Národního 
musea. 
36) Zdá se, ze poznámka v „Poctu" k „7. Jullij o odpece- 
tëni krámu zidovského" vztahuje se na Daniele. 
37) Listár p. reditele Vambery. 
38) Pocet mësta Pardubic v archivu Nár. musea v Praze. 
39) Listár p. reditele Vambery. 
4Q) Majestät eis. Leopolda I. v Mëstském museu v Pardu¬ 
bicich. Sign. A B 57. 
41) Manual radní, fol. 43. (Opis v Compendiu IV.) 
42) Léta 1674 „Jan Kazda, jsouce do rady na poruceni za 
pricinou 2iduv tu se pri mëstë zdrzujícich obeslán, jest pri 
nëm narizeno, aby jich pri sobë neponeçhâval pod propadnu- 
tim zivnosti mëstské". (Cervenkovo Compendium IV.) 
43) Roku 1683 piatili Zidé nájmu z chmelovny 6 zl. (Urbár 
hejtm. Lysandra v Mëst. museu.) 
44) Compendium IV, 191. 
) Manual radni, fol. 335. (Opis v Comp. IV, 211.) 
46) V popredí protizidovského boje na pardubské radnici 
stài konsel Holub a mëstsky Syndikus. Ti dne „4. Marti 1723 
upravili pro konsely relaci, aby se hejtmanovi list podal a 
v nëm dukladnë rozepsalo, ze odtud Zidé zivi velikou praci 
a outratami vybyti byli; ze také mrtvych tu nechtëji, an jeat 
to spatná okrasa a sláva mësta". (Manual radní, fol. 344; Com¬ 
pendium IV.) 
47) Compendium IV, 191. 
48) Compendium IV. 
49) Roku 1762 rozsiren byl hrbitov kusem pozemku za 
100 zi., od obee koupenym. Pri smlouvë zavazovali se Zidé ke 
zvlástnímu úroku roenímu 1 zl. (Cervenkova kronika ,,Po- 
psání" v majetku pana statkáre V. Cervenky v Pardubicich.) — 
Roku 1806 prodala obec novy pozemek na rozsírení hrbitova 
za 120 zl. a 4 zl. 30 kr. roëniho úroku. (Comp. VI, 151.) — 
Posléze rozsiroval se hrbitov r. 1837. — Od r. 1883 zrízen jest 
novy pri hrbitovech mëstskych (Prot, radní.) 
50) Kamerální rozkaz z 23. srpna 1697. (Haubtinventarium 
z r. 1719 v zámecké registrature [Mëst. musea] v Pardubicich.) 
51) Haubtinventarium 1. c. 
) Tamtéz. 
53) Arnost Denis, Cechy po Bílé Höre I, 456. 
54) Soupis panství z r. 1748 v Mëst. museu bez sign.; Kablí- 
kovy „Pamëti". 
55) Prothocoll des compendiosen Ausszuegs aus denen v. K. 
Hof an das Pardub. Wirtschaftsoberambt Erlassenen Verord- 
Pardubice 6 
4ÎO 
Pardubitz 6