Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

dëti jejich jsou: Ester 8 let, Aron 4 léta, Pliimelka 
pul léta, piati vrchnosti daní 23 zi., kontribuce 6 zi., 
bydlí také y panské chalupë a vydelá vice jak 80 zl. 
rocnë. Je ve V. 10 let. 
David A r o n s manzelkou Kitel, jejich dëti Mojzis, 
Michal, Salamoun, Aron a Ester. Je obchodnikem 
korením, tabákem a je také rezníkem. Vrchnosti piati 
23 zl., kontribuce 13 zl., vydëlà près 80 zl. rocnë a je 
tady V panské chalupë 30 let. 
Josef Alexander, star 25 let, s manzelkou 
Alenkou, 18 let, maji sluhu Sorella, obchoduje plát- 
nem, perim a pod. Zdanën vrchnosti 20 zl., kontribuce 
piati 12 zl. a vydëlàvà près 60 zl. rocnë. Je tady 5 let. 
Samuel W ins chbach, stár 38 léta, zena jeho 
Klickel, 33 letá, syn Daniel, 12 let, Hendel 10 let, 
Samuel 7 let, Jakub 5 let, Herschel 2 léta. Obchoduje 
vlnou, perim a je skolnim zpëvàkem. Zdanën je 23 zl. 
a vydëlà 70 zl. Bydlí v panské chalupë près 13 let. 
U vsech tëchto rodin je poznamenáno, ze jsou 
rodem Jakub. 
Nejstarsi rodiina ve V., o které je udáno, ze tam 
bydlela jiz pred 100 lety, je Abraham Markus, rozeny 
Aron, stár 42 roky, s manzelkou Kitel, 38 let a dëtmi: 
Lobi 14 let, Chaim 12 let, dcery Klickel 10 let, 
Bayerle 8, Plümel 5, Kolde 2. Rodina tato je asi zá- 
mozná, má sluzku k dëtem Dinele 14 letou, pak tri 
sluhy: Fraydla 40 letého, Arona 18- a Devela 19- 
letého. Markus obchoduje suknem, korením, tabákem 
a pod., je téz rezníkem a zdanën je 25 zi., piati kon- 
tribuci 45 zl. a vydelá rocnë près 200 zl. Má svuj 
dum, ktery koupil od vserubského mëst'ana Martina 
Freye r. 1713 za 120 zl. 
Shledáváme tedy ve V. na pocátku 18. stol. 6 rodin 
zidovskych. 
Avsak jiz r. 1722 dochází k narízení vrchnosti, aby 
dum Abrahama Markuse hledëla odkoupiti a krest'a- 
nem obsaditi. Dalsí pak usazování 2idü ve V. at' je 
zamezeno. Yrchnost asi chtëla dum prodati, ale ne- 
podarilo se ji to, nebot' pise: Abraham koupil dum 
zcela poskozeny od clovëka, ktery tonul v dluzich. 
Majitel domu podrzel si pole a vystavël si jiny dum 
a Abraham mu mimo kupni cenu musei dáti jestë 
10 zl. a 50 kmenu drivi. Sám mël s opravou domu 
vydaju 100 zl. Nenajde se tady nikdo, kdo by za tento 
dum jen polovicku dáti chtël. Pro remeslníka je dum 
velky, pro hospodlu se nehodi, protoze tam neni ani 
dvur, ani stáje, ba ani misto, kde by se daly zriditi. 
Puvodnë mël Abraham dum v Koutë, misto nëho 
prodán byl jeden dum ve Y. krest'anovi, proto Abra- 
hamem nebude pocet Zidu rozmnozen. Predkové 
Abrahama jsou ve V. uz près 100 let usazeni a në- 
kolik let téz v Koutë. 
R. 1736 dochází k novému narízení, aby se pocet 
Zidu ve V. nerozmnozoval, ale vrchnost aby se snazila 
jej obmeziti. Dalsí sírení Zidu budiz rozhodnë zamezeno. 
Dûlezité vynesení ceského snëmu z r. 1650, kterym 
bylo dovoleno zustati v Cechách jen tëm Zidum, kterí 
uz tady byli pred r. 1620, zie dbléhá na 2idy a proto 
se snazí získati si proti nepríteli svému vrchnímu 
správci v Koutë dukazy, ze uz jsou ve Y. dlouho usa¬ 
zeni. K tomu úcelu získali si vserubstí 2idé prízeñ 
tamního obecního zastupitelstva, které jim vydalo 
spis, ve kterém jim potvrzuje, ze jsou ve Y. ode- 
dávna usazeni. Toto ovsem stalo se bez vëdomi vrch¬ 
nosti v Koutë. Nato 2idé podali zádost o ponechání 
ve V. primo guberniálnímu úradu v Praze, odvolá- 
vajíce se na usnesení zemského snëmu z r. 1650, ze 
se na në vztahuje. 
Guberniální úrad v Praze poslal zádost s dodatkem 
krajskému úradu v Klatovech a Zidum pravo pobytu 
ve V. priznáno. 
Z toho rozlítil se koutsky vrchní, dojel do V., kde 
za trest sesadil rychtáre, ktery Zidum vyhody potvrdil, 
dal isi vydati od ostatníoh konselu spis, ze tomu tak 
není a poslál jej krajskému úradu do Klatov, ze tomu 
tak není. 
Mnoho asi neporídil, nebot' r. 1723 vyslo císarské 
narízení Karla VI., které poskytovalo Zidûm mnohé 
úlevy a dovolovalo, aby i Zidé úcastnili se jeho koru- 
novace v Praze. 
Dne 12. brezna 1726 pise vrchní z Kouta hrabëti 
Stadionovi, ze ve V. podarilo se mu prodati zidovsky 
domek krest'anovi za 100 zl. a ze Zidy vypovëdël. Zidé 
zalovali na to to násilí u krajského úradu v Klato¬ 
vech a dosli sluchu. Vrchní, ktery potom brzy jel do 
Plznë a namáhal se pro svuj ein potvrzení, sdëluje hra¬ 
bëti, ze z rozmluvy v Plzni vyeítil, ze krajsky hejtman 
je Zidum naklonën a ze mu radil, aby od reforem 
upustil a vyckal, az jak v Praze rozhodnou a Zidy 
znovu zdaní. Dokonce musei vrchní zádati hejtmana, 
aby necinil námitek proti vystehování Zida ze V. a 
vdovy Zidovky z Kouta. Musei pak dáti slib, ze nie 
proti 2idûm nepodnikne, dokud nebude o nich v Praze 
rozhodnuto. 
R. 1727 vdova po Abrahamu Markusovi, Zidovi 
v Koutë, istëhuje se do Y. 
Jestë v r. 1736 nalézáme ve V. sest rodin zid., které 
tam byly r. 1722. Tedy près veskeré pronásledování se 
tam udrzely. 
2e ve Y. byli obchodníci obilím, dokazuje nám spis 
z r. 1760, kdy zurily u nás války Marie Terezie s prus- 
kym králem Bedfichem II. o Slezsko. Obyvatelstvo 
bylo nuceno dodávati potreby pro vojsko, zvlàstë obili 
a krmivo. 
Dne 5. ledna 1760 dochází panství koutského roz- 
kaz, aby dodalo z kazdé hlavy na panství 4 strychy 
ovsa a 26 liber mouky pro vojsko. Panství ovsem tolik 
sehnati nemohlo a proto obraci se na obch.-Zida ve V., 
ktery slibuje ve trech nedëlich vse obstara ti a k tomu 
jestë 1000 q sena dodati. Tak v nouzi byl Zid dobry. 
Cást tohoto dodání byla dovezena do Lovosic a cást 
do Horsova Tyna za vojskem. 
V dobách pozdëjsich se pomëry na panství kout- 
ském uklidñují a Zidé nejsou vice tak pronásledováni 
jako predtim. 
Tak r. 1815 pribylo Zidu ve y. tolik, ze jim vrchnost 
musela postaviti skolu. Byla k tomu pouzita modliteb- 
na, která stála na místech, kde je nynëjsi synagoga. 
Tato modlitebna byla sice jednopatrová, ale celá ze 
dreva, které bylo zetlelé. Proto opraven cely dum a 
zrízena tam skola i modlitebna. 
Vrchnost dala materiál, drivi, prkna, latë zdarma a 
z. o. obstarala ostatní. Panství vsak k'ladlo si pod- 
mínku, ze budova bude jeho majetkem a ze na první 
patro zasadí vrchnoistensky znak. Z. o. pak mêla piatiti 
rocnë 25 zl. nájemného. Ucitel, ktery ve skole bydlel, 
nesmël vsak vzíti nikoho cizího do podnájmu. Kdyby 
budova prestala byti skolou a modlitebnou, mêla pri- 
padnouti vrchnosti a tato s ni podle svého uvázení 
mohla disponovati. 
Kdyz zavedeny byly podle narízení dvorní kance- 
láre z r. 1837 nové matriky zid., shledáváme, ze pro V. 
a Trhanov (Neumark a Chodenschloß) byly spolecné. 
Podle nich pak nalézáme v tëchto letech ve V. násle- 
dující zid. rodiny: 
Jakub Gottlieb s manzelkou Terezií, roz. Latza- 
novou, bydleli v c. 103. 
Nathan S cha ck a Lidmila, roz. Abelesová, bydleli 
v c. 120. R. 1836 narodilo se jim ditë Samuel. 
Bernard Klauber a Chaja Casalina, roz. Wolfová, 
z c. 89. Dëti byly Julius, roz. r. 1836, Marie r. 1838 a 
Samuel r. 1839. 
Vse ruby 2 
453 
Neumark