várny akciovoii spolecnost se jmením 750.000 zl.
Státní upadek r. 1872 továrna st'astne prestala a redi-
telem jejím stává se rada Augustin Dehne. Rucní
práce V továrne prestává a meni se ve vyrobu stro-
jovou.
Jiz po r. 1840 snazí se zdejsí obchodníci obilím,
z nichz jmenujeme zvláste Isaka Augsteina a Jakuba
Klaubra, obnoviti svetoznámé trhy ve K. Guberniál-
ním povolením ze dne 24. cervence 1846 povoluje se
konati ve K. tydenní trhy obilné kazdou stredu.
Tyto obilné trhy vsak dlouho se neudrzely, nebof
zdejsí kraj není vhodny pro pestování obilí, ale záhy
nastupují na jejich misto trhy na dobytek, které na-
byvají svëtového vyznamu. Zásluhu o ne opët mají
zid. obchodníci, kterí budou zvláste pripomenuti
y dalsím pojednání.
V této dobë, okolo r. 1848, pusobí v blízkych Vse-
rubech ranhojic a porodník Jirí Leopold Weisel.
V letech sedesátych a sedmdesátych vyskytují se ve
K. tyto rodiny zid.: Kupec Marek Klauber s manzel-
kou Annou, rozenou Kleinovou, kupec Jonás Hahn a
Anna, roz. Lowenthalová, ucitel Josef Bloch s man-
zelkou Barborou, roz. Sperbrovou, MUDr. Josef Weisl
s manzelkou Cecilii, roz. Klaubrovou z Praporist1,
ucitel Isak Hahn s manzelkou Aloisii, roz. Lederero-
vou, obchodnik Josef Weisl a Julie, roz. Schnurma-
cherová, obchodnik Josef Schwarzkopf a Barbora,
roz. Hutterová, po r. 1880 pricházejí do K. kupec
Jakub Weisl a Hermína, roz. Wienerová, krejcí Sa¬
muel Bichler a manzelka Rosa, roz. Reiserová, ucitel
Salamoun Seger a manzelka Zofie, roz. Munschová,
v letech 90. vyskytují se ve K. synové Abrahama Aug-
steina Josef Augstein a Morie Augstein, velkoobchod-
níci, pak obchodnik dobytkem Leopold Hutter a rb.
Zigmund Fischel s manzelkou Terezii, roz. Pop-
perovou.
Yynesenim min. kultu a vyucování ze dne 1. cer¬
vence 1895, c. 25.211 ex 1894, bylo narízeno na zá-
kladë t. zv. zid. zákona z 21. brezna 1890, r. z. c. 57,
zríditi nové obvody z. o.
Nastala tedy zmëna ve K. a zrizen novy obvod z. o.
Die narízení museli byti k dosavadnim clenum obei
pribráni dva clenové, které z rad 2idû jmenovalo
okresní hejtmanstvi, t. zv. duvërnici, a dále musei
byti k poradám zván i rb.
Nové volby vykonány a zvoleni: Morie Klauber
ze K., Josef Augstein ze K., Jakub Weisl ze K., Morie
Hoitasch ze Vserub, Michal Klein st. z Pocínovic,
Wolfgang Schwarz z Kolovce, Rudolf Lazansky
z Loucími, Ludvík Hutter ze K., Josef Weisl ze Vse¬
rub, Josef Schwarz z Dlazova, Lazar Salz z Miletic,
Michal Klein ml. z Pocínovic, Ludvík Hutter z Dla¬
zova, Leopold Brandeis z Dlazova. (Zaznamenáno die
volebni listiny ze dne 15. srpna 1894.)
Novy obvod z. o., ktery die nového zákona byl sta-
noven, zabiral obee: Kdyni, Kout, Praporistë, Sta-
rec, Dlazov, Pocínovice, Vseruby, Kolovec, Loucim,
Hlubokou a Lhotu.
Rb. mël sídlo ve K.
Po letech devadesátych objevují se ve K. jestë ro¬
diny: Ignác Beck a manzelka Karla, roz. Mayerová,
Morie Augstein a manzelka Klára, roz. Mendlová,
MUDr. Arnost Pollatschek a manzelka Berta, roz. Fan-
tová, po jejím úmrtí Elsa, roz. Schreierová a j.
Die protokolu voleb ze dne 29. rijna 1897 vyko¬
nány volby do o. z.
Starostou po dvoji volbë stai se Josef Augstein ze
K., mistostarostou Morie Hoitasch ze Vserub, v sirsim
vyboru by Ii: Marek Klauber, Morie Steiner, Leopold
Hutter, Josef Hutter, Dr, Josef Weisl, Ignác Beck,
Leopold Klauber, Abraham Weintraub, Adolf Glaser,
Ludvík Salz, Abraham Wachtel, Dqvid Hahn, Her¬
man Schwarz a Eliás Schnurmacher. Pokladnikem byl
zvolen Morie Augstein, úcetním Samuel Fischel, rb.,
za plat 36 zi., dozorci templû se stali: Marek Klau¬
ber ve K., Ludvík Hutter v Dlazovë, Simon Hutter
v Kolovci, Michal Klein v Pocínovicích a Morie Hoi¬
tasch ve Vserubech. Do sesticlenné komise zvoleni:
Josef Augstein ze K., Morie Hoitasch ze Vserub, Ja¬
kub Weisl ze K., Leopold Brandeis z Dlazova, Wolf¬
gang Schwarz z Kolovce a Rudolf Lazansky z Lou-
cimii.
R. 1901 bylo v celé z. o. ve K. 55 clenu, z nichz
platících bylo 52. Dne 3. prosince 1900 byl zase
predsedou obee zvolen Josef Augstein ze K.
Spolek Chevra-Kadischa byl ve K. zalozen jiz
r. 1889 a jeho stanovy schváleny vynesenim okres-
ního hejtmanství v Domazlicich ze dne 16. cervence
1889, c. 8469. Prvnim predsedou byl Josef Äug¬
st e i n ze K., ktery se o spolek velmi starai a ze-
jména pecoval o majetek spolku, kterym byl zid.
hrbitov v Loucími. R. 1902 citai spolek 29 clenu.
Hrbitov byl casto opravován, tak na pr. r. 1904 opra-
vována hradba a dány nové pilíre k hlavním zelez-
nym ozdobnym vratum stavitelem Tomásem Babkou
z Dlazova, vysázeny stromy a upraveny cesty. Dnes je
hrbitov pravou lesní idylkou, je to paloucek, obklo-
peny kol dokola krásnym jehlicnatym lesem, pëknou
kamennou hradbou ohrazeny, vehod uzavren krásne
pracovanymi zeleznymi vraty, cesty posypané pískem
a náhrobky vkusnë upraveny. Zásluhu o to mají bratri
Josef a Morie Augsteinové ze K.
Dne 22. zárí 1904 vypsán byl konkurs v z. o. ve K.
na misto rb. Rocní plat nabízen 1000 K, pri druhèm
soubëhu byl zvysen na 1200 K, dále mël rb. byt, pa-
livo, vynos schechita 300 K, plat za psaní matrik, za
vykonávání náboz. obradu a za vyucování na obecné
a mëst'. skole israel. nábozenství. Tehdy bylo ve K.
12 az 15 zid. dëti, které navstëvovaly zdejsí skoly.
Prvním rb. byl ve K. Sigmund Fischel od
I. kvëtna 1895 do 10. kvëtna 1902.
R. 1904 byl ve K. rb. Josef Kraus, ktery tady
pusobil od 17. srpna 1902 do 4. zárí 1904. Odesel bez
vypovëdi dne 20. zárí 1904.
Na vypsání konkursu prihlásil se dne 1. dubna 1905
Adolf Urbach, ktery pusobil do 12. cervence 1908.
Pak byl zvolen rb. Ezechiel N u s s b a u m, aie ze
neznal cesky, odesel jiz 1. dubna 1910.
Nato pusobil ve K. rb. Sigmund Beinkeles od
II. cervence 1910 do 11. brezna 1911.
Po nëm prisel posledni rb., Alois Schirenz
z Prahy-Libnë, od 15. cervence 1911 do 15. srpna
1914.
Od vypuknutí svëtové války nebyly konány schuze
z. o. ve K. a také scházejí veskeré zápisy. Jen dne
9. února r. 1916 oznamuje se okresní skolní radë
v Domazlicich, ze nelze najiti uc. n. z. Obec nemuze
najiti ani zkouseného uc. n. z., na vsechny vyhlásky
se nikdo neprihlásil. Prípadné sñatky, pohrby a pod.
koná ve K. rb. z Klatov.
Die zápisu z 1. list. 1909 bylo ve K. 51 platících
clenu v z. o., a to ze K. 15, z Dlazova 10, z Kolovce
14, ze Vserub 8 a z Pocínovic 4.
Zdejsí obec nestací jiz vydrzovati synagogu a rb.
a zacíná se uvazovati, aby K. byla pripojena k në-
které blízké z. o. Pripojení k Domazlicím se odmítá,
namítá se z duvodû talmudu, ktery zapovídá 2idûm
o velkych svátcích konati cestu delsi jedné hodiny.
Mnozí ze zdejsich Zidu protestuji proti vysokym po-
platkum, které musí o. z. odvàdëti a hrozi, ze radëji
z církve vystoupi. Zidu v této dobë ve K. i okolí stále
ubyvá, stëhuji se do velkych niest.
Neugedein 5
441
Kdynè 5
