Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Ye K. y té dobë vybírá se pohranicní cío, ale for¬ 
marli se ràdi K. vyhybají. V sousedství K. roste kon- 
kurence v nove zalozené tvrzi Koutu, kde usazují se 
páni z Ryzmberka. V této dobë stává se pánem Ryzm¬ 
berka nëmecky slechtic Jan Filip Kratz ze Scharfen- 
steina, ktery r. 1624 dává K. privilegia a stavi její 
obyvatelstvo na roveñ obyvatelum jinych mëst. Pra- 
vidly temi usnadñuje se obchod ve K. a dávají se mu 
mnohé vysady. 
Hrad Ryzmberk trpí ve válce 30 leté, az konecnë 
r. 1648 je Svédy rozboren. Pak zasahá do K. i refor- 
mace, po které nalézáme ve K. nekolik prázdnych 
domu, ze kterych obyvatelstvo odeslo, pronásledováno 
jsouc pro viru. 
Zejména je to dum blíze radnice, kde dnes stojí ak- 
ciová prádelna, ktery kupuje panstvi koutské a zri- 
zuje tam první p-letárnu ponozek a jinych veci. 
Panstvim koutskym a trhanovskym vládne pozdëji 
povëstny neprítel Chodu Wolf Maximilián Lamingen. 
Vedova po nein pani Polyxena z Lobkovic prodává je 
dne 16. listopadu 1697 novému majiteli baronu Jind- 
richu Stadiono vi z Würzburku. A v této dobë nalézáme 
jiz zmínky o prvych Zidech na panstvi koutském. Rod 
Stadionuv vládne zbozím koutskym a trhanovskym az 
do r. 1909, kdy vymirel. 
Za Stadionu vzrustá kdynská továrna a tím i blaho- 
byt obyvatelstva. Mësto K. roste, stavi se domy, oby- 
vatelstva pribyvá, ale suzují ho vojska válek Karla VI. 
a Marie Terezie. Velmi casté jsou ve K. rekvisice obilí, 
neni-li mozno obilí sehnati, jsou voláni ku pomoci Zi- 
dé, kterí je pak obstarávají. 
Konecnë svítá vëtsi svoboda. Y r. 1848 tvorí se i 
ve K. národní garda o 235 clenech, ale konce její jsou 
neslavné, jako jinde. Ale ruch v mëstë neustává, do K. 
dostává se posta, stavi se nová íadnice r, 1850, pri- 
chází zeleznice r. 1889, skoly rostou, r. 1896 zrízena 
skola mest'anská, továrna zatím dobre prosperuje, 
obyvatelstvo nacházi dosti obzivy a píevrat zastihuje 
K. v nejlepsím vzrustu. 
V dëjinâch Zidu na K. bude treba prihlédnouti i 
k ostatním osadám, které se K. sousedily: Kout na Su- 
mavë, Vseruby (Neumark), Dlazov, Loucím, Kolovec, 
Pocínovice, Praporistë a jiné. 
V této cásti o K. budou vzpomenuty dëjiny Zidü 
v Koutë, Praporisti, Loucími, Dlazovë a Pocínovicích. 
O Zidech v obvodu panstvi Stadionského pise Emil 
Tsída : „Novy majitel nemël Zidu v lásce, a to pro&të 
z té príciny, ze nezaplatili celou kupni cenu za pan¬ 
stvi. Majitel zil za hranicemi, úredníci jeho, zejména 
vrchni Seyfried, nezapinali svych kapes, vytëzek z vel- 
kostatku byl maly, zavládlo smënecné hospodárstvi, 
utocistë hledáno u Zidiû, a tak situace nebyla utësenâ." 
První zmínka o Zidech je v koutském archivu v t. 
zv. Amtsrelationen, kde je zapsáno, ze vrchní správce 
koutského panstvi Jindrich Dalken na rozkaz své 
vrchnosti, tedy Stadiona, vydává vynesení r. 1720, 
kterym se vsichni Zidé z panstvi koutského vy- 
povídají. 
Prípis dorucen byl Zidu Abrahamu Markusovi 
v Koutë, jehoz v korespondenci koutského archivu na- 
zyvají „patriarcha". Rodina Abrahama Markuse byla 
jiz asi 100 let usazena ve Yserubech a pak nëkolik let 
bydlela v Koutë. Nejvice staresti pûsobil koutskému 
panstvi Abraham Markus a chtëli jej za kazdou 
cenu vypuditi. Zalovali na nëj Stadionovi a ten nari- 
zuje, aby ho hlidali, na jeho pocínání dávali pozor a 
jak by jej v nëcem chytili, ihned ho vyhnali. Aie Abra¬ 
ham asi tusil, co by jej potkalo a proto zil velmi so- 
lidnë, v nicem jej nemohli pristihnouti, a tak jej na- 
cházíme v Koutë az do jeho smrti r. 1725. 
Vrchní sopti zlosti proti nëmu a pise, ze nebyti 
Abrahama, s ostatními byl by brzo liotov. Z toho vi- 
dëti, ze Abraham byl vudcem Zidu a ze se jich zastával. 
Proti vypovëdëni Zidu z koutského panstvi r. 1720 
Zidé se ohrazuji, nejsou s nini spokojeni a odpovidaji, 
ze z panstvi nepujdou, ze zahájí s majitelem panstvi 
spor, ve kterém spoléhaji na podporu celého zidov- 
stva z Cech. 
K vëtsi akci odhodlali se dne 7. listopadu 1720, kdy 
z celého panstvi podávají vrchnímu ponízenou zádoist, 
aby jich tak krutë nepronásledoval a odvolávají se, 
ze jiz r. 1654 za Volfa Viléma Lamingena cinze z do- 
mu a danë ràdnë piatili. Tuto zádost prinesla na zá- 
mek v Koutë deputace Zidu, v jichz cele byl Abraham 
Markus z Kout a. 
Vrchní asi upustil od stíhání 2idu a v dalsím do- 
pise Stadionovi sdëluje, ze vycká, jak se Zidé budou 
dále chovati a jak svym slibum dostojí, jinak, ze jim 
ukáze! 
V dalsím dopise dovídáme se, ze na panstvi kout¬ 
ském je vinopalna, která se pronajímala. Kdyz vy- 
prsel r. 1720 nájem, uchází se o vinopalnu Abraham 
Markus a nabízí za ni nájmu 1200 zi. Z dopisu vrcli- 
niho Stadionovi a odpovëdi shledáváme, ze Stadion 
nechce, aby se vinopalna Abrahamovi pronajala, treba 
dával o 200 zi. vice nájmu nez jiní. Z toho vidëti, ze 
Stadion Zidum neprál. 
Dne 17. února 1721 vysvítá z dopisu vrchniho hra- 
bëti, ze Zidé vyckávají prichodu hrabëte Stadiona do 
Cech, ze se k nëmu chtëji dostaviti s deputaci a pro¬ 
siti o ochranu. Ale Stadion odpovídá, ze se mylí, do- 
mnívají-li se, ze jich bude chrániti a snad nové na 
panstvi prijímati, to ze by ucinil jen na rozkaz císaruv. 
Dne 2. brezna 1721 podal Zid Jakub ze K. supliku 
o slevení ochranného poplatku zidovského, uvàdëje, 
ze tolik piatiti nemuze. Vrchní to oznamuje Stadionovi 
a popouzí ho, ze vydá-li ostré narízení, Jakub jistë za- 
platí. 
Ne j vëtsi obtízí by lo, ze vrchní nemohl dokázati, zda 
Zidé mají die vynesení snëmovniho z r. 1650 právo 
na panstvi se usaditi, nebo ne. Zidé tvrdili, ze ano, 
kdezto vrchní nemël dukazu proti, jelikoz spisy 
archivu koutského shorely a vrchní pro své tvrzení 
nemël dokladû. 
Die knihy Urbario bylo r. 1721 v obvodu panstvi 
koutského 11 zid. rodin, které platily rocnë 163 zi. 
poplatku. 
R. 1725 vydámo císarské narízení, ze obec, která pri- 
pustí, aby se usadili Zidé, kde dosud nebyli, sama za- 
p'latí pokuty 1000 dukátu. 
Dne 9. ríjna 1725 zemrel v Koutë od panstva ne- 
nàvidëny Abraham Markus. Vrchní pise Stadionovi a 
navrhuje, aby nyní Zidé z Kouta byli vypovëdëni a 
posláni k príbuznym do K. 
Tady dëje sé první zmínka o Zidech ve K. Byli tedy 
ve K. Zidé jiz pred r. 1725. 
S vdovou po Abrahamu Markusovi vyjednával vrch¬ 
ní o prodej jejího domu, ale vdova zádá za nëj vymë- 
nou domek ve Vserubech. Vrchní trvá vsak na koupi, 
jinak ze by Zidy z Kouta nevypudil. Jezto vdova byla 
tëhotnà a zima se blízila, ponechali ji zatím v Koutë. 
Teprve r. 1727 opustila vdova Kout a odstëhovala se 
do Vserub. V Koutë po té ze Zidü nikdo nebydlel. 
Abraham Markus byl jediny Zid v Koutë, ktery tam 
mël svûj vlastni domek, jinak ostatni bydleli v pod- 
nájmu. 
R. 1727 scházejí se Zidé z kraju klatovského a plzeñ- 
ského a vymáhají si na krajskych hejtmanech nëkteré 
vyhody. 
0 podobném pocínání dovídáme se ve K. dne 11. 
ledna 1728. Do K. dostavili se dva inzenyri, kterí nasli 
na nàmësti v domku u panské manufaktury (prádelny) 
Neugedein 2 
438 
Kdynè