Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Geschichte der Juden 
in lidynè (Neugedein) 
und Umgebung. 
Bearbeitet von 
Direktor Frantiseli Houra, Kdyne. 
ÜVOD. 
Ve svych „Vídeñskych profilech44 vzpomíná J. S. 
Machar vystëhovalectvi Zidu z ëeskych zemí do Vídne 
a jinam v souvislosti s crtou o zivotë ryt. Taussiga, 
guvernéra Bodenkreditky : „Kolik tëch zdatnych ¿idu 
odeslo z ceského prostredí9 aby prispëli své nové vlasti 
k slávé a bohatstvi!" 
Skutecnë byli zejména Zidé ceského Posumaví vel- 
kym vyvozním artiklem uplynulého století. A nebyli 
to nejhorsí 2idé, kterí opoustëli za lepsí sky you chleba 
Sumavu. 
Odcházeli v prvé polovinë minulého století do ny- 
nejsího Mad'arska. Dnes je uz málo známo, ze nasi 
dëdkové a báby meli bratry a sestry y Uhrách. Pred- 
válecné tempo asimilacní bylo v Mad'arsku neobvykle 
rychlé a v druhé generaci by se ëlenové rodiny vystë- 
hovalce ani jiz nedorozumëli s pribuzenstvem ve stare 
vlasti, nehledë k mad'arisaci jmen i smyslení. 
V polovinë minulého století pocíná se obraceti 
proud vystëhovalcû-Zidû do Ameriky. Syn tehdejsiho 
kdynského rb. B 1 o c h a byl jakymsi ubytovatelem. 
Následovali jej dalsi mladi odvázlivci, a v sedesátych 
letech nebylo jiz témër rodiny, která by nemëla blíz- 
kych príbuznych v Americe. Chudé rodiny — a byly 
to na malé vyjimky vsechny — posilaly, kromë dëdice 
usedlosti nebo obchodu, vsechny dëti do Ameriky. 
V r. 1880 pise bratr mého otee otci do Kdynë: ,,c e 1 y 
Boston o torn mluví, ze más 10.000 zi. v majetku." 
Jak to dnes zní, kdyz Boston se stai mezitím mëstem 
milionu, ve kterém snad jiz nikdo nemá potuchy 
o Kdyni a Sumavë. A jak pronikavë se zmënily po- 
mëry finanëni. I dvacetkrát valorisovaná cástka není 
dnes Americanu zmínky hodná. 
Americtí vystëhovalci zahajovali pernë svûj zivot 
v nové zemi. Jako nádenici, dëlnici na drahách, do- 
zorci cernosskych dëlnikû, topici lokomotiv — aby za- 
darmo jeli — pronikali na západ. Svou houzevnatostí, 
vstëpenou jim starou vlastí a lidem, mezi nímz zili 
drive, se brzy domáhali lepsích a vysokych postaveni 
zejména v obehodë a bankovnictvi. Kdyz ctete dnes 
jména americkych magnátu filmovych, bankovních, 
obchodních, netusili byste, za jak velkym poctem 
skryvá se puvod rodicu nebo prarodicu z ceské 
Sumavy. 
Zemëpisnà poloiha západní cásti Sumavy byla hlav- 
ním duvodem, vedle toho ale jiná mentalità obyvatel- 
stva, ze se Zidé z Kdyñska jen zrídka stëhovali do 
Vidnë. S Vídní nebylo, près to, ze nejvëtsi prumyslovy 
podnik mësta byl rízen z Yidnë, styku a vztahû. Do 
Prahy jezdili kdyñstí Zidé ràdi a v Praze se uchytili 
mnozi a domohli se jiz v predválecném údobí posta¬ 
veni v obchodním zivotë. 
Neustálym vystëhovalectvim a úbytkem porodû 
zmensoval se pocet 2idu jiz pred válkou. Po válce 
Déjiny Zídu 
v lidyni a okolí. 
Zpracoval 
Frantisek Houra, reditel v Kdyni. 
klesl pocet príslusníku zid. vyznání i v mësteckâch na 
nepatrny zlomek obyvatelstva, z vesnic zmizeli az na 
malé vyjimky ùplnë. Kostely pustly a jen zid. hrbitov 
v Loucímském lese svëdci dnes o znacném poctu sou- 
vëreu v kraji v zaslych dobách. 
Spi tam nest'astny podnikatel ceskomoravské trans- 
versální dráhy, doktori kdyñstí, zakladatelé rodu Aug- 
steinû s posledním cinnym predsedou z. o. ve Kdyni 
a praotei rodu dnes po Americe roztrousenych. 
Nëkolik rodin zûstalo. Asimilováni v generacích, 
vyrostli mladí s príchylností k rodnému kraji, k ná- 
rodu a lidu, s nímz praotei sdíleli osud nëkdy trpkého 
chleba, urvaného pracnë kamenité pudë. A jako dala 
Sumava ëeskému národu tvrdé a poctivé chodské 
sedláky, dala i Zidum z kraje základy pro cestnost, 
pracovitost a dukladnost. Ystëpila jim vice nez jinde 
lásku k vlasti v sirokém i úzkém slova smyslu, s níz 
tíhnou k své Sumavë i ti, jichz oteu a praoteu po- 
slední luzko jiz dávno kryje zeleny mech v Loucím¬ 
ském hvozdu, i kdyz je zivot zavál daleko a na dlouho 
z rodného kraje. 
Kdyz se vrací po mësicich a letech a ze stínu ve¬ 
cera se vynoruje silueta Ryzmberka jako první po- 
zdrav, svëtla továrny zárí jiz vstríc vlácku do záhybu 
pred Starcem, a kdyz je pak o vane drsny vzduch a 
vunë Sumavského lesa, uvëdomuji si, ze zde a zde jen 
byii a budou — doma. F. W. 
* 
Kdy mesto Kdynë bylo zalozeno, nelze presnë ur- 
citi, protoze pri velkém pozáru r. 1781 shorela radnice 
a s ni vsechny spisy, ve kterych by se bylo jistë naslo 
mnoho zpráv o puvodu mësta. 
Puvodní mësto K. bylo pod kostelním vrchem; prv¬ 
ní pozár, ktery osadu stihl brzy po jejím zalození, zni- 
cil vsecky drevëné stavby osady a ponechal jen kostel, 
faru a pansky dum. Kde byl kostel, musela byti uz 
vëtsi osada. 
R. 1384 pripomíná se kostel v K. mezi kostely far- 
nimi. 
Pozdëji osada K. sirila se podél potoka, ktery do- 
dnes mëstem protéká. 
Bylot' tehdy v osadë K. dosti zivo, nebot' vedla tudy 
cesta prusmykem Vserubskym, která byla velmi po- 
uzívána a tím K. nabyvala vyznamu, jako první osada 
ceská, pri tomto prechodu lezící. 
R. 1520 musela mësta posumavská sáhnouti k sebe- 
obranë proti zpupnym rytirum, spojila se a hrady je- 
jich dobyvala a loupezniky trestala. Tëmito loupezniky 
nejvice trpëli kupci-Zidé, kterí prusmykem Vserub¬ 
skym zbozi privázeli a odvázeli. 
Okolo r. 1535 dovídáme se, ze nàmësti kdyñské na- 
byvá podoby obdélníkové, ze na nëm stojí domy z ka- 
inene. 
Neugedein 1 
43? 
Kdynè 1