Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

krest'., byli od tëchto odlouceni a mají utvoriti zid. 
ulice. Y B. jiz y 16. stol. mluví se y zápisech o zid. 
ulici. 
Proti cetnym, namrioze krutym vynosûm hledali 
Zidé ochrany u podkomorského úradu, ktery vydal 
obsáhlé, Zidûm neprátelské narízení r. 1729, zvané 
„Publicum Judaicum" 18), proti kterému byly ves- 
keré protesty marny. 
R. 1735 bylo Zidûm povoleno hrbitov rozsíriti a na 
iiëm komoru zríditi, se zákazem, ze tam nebude do¬ 
voleno nikomu bydleti. Tez povoleno zde cizí Zidy 
-— ne morem nakazené — zde pochovávati za po¬ 
pi a tek chudí 8 fi., bohatí 13 fi. (majetek bohatych 
nad 250 fL"J.¬ 
Marie Terezie vypovëdëla r. 1744 Zidy z král. ces- 
kého, aie brzy prijati opët na milost a r. 1747 pripo- 
míná se B., ze se nemá zabrañovati vypovëzenym 
prazskym Zidûm zde se zdrzovati 20). O zdravotnim 
jicli stjavw podával zprávn krajsky chirurg a fysikus, 
ktery t. r. oznámil, ze toliko u 2 i dia Mark a nalezena 
prazská Zidovka, která 7 dui horeckou stizena byla, 
u ostatnich nie podezrelého shledáno nebylo 21). Vy- 
noserii kraj. úradu z 12. ledna 1747 bylo dovoleno 
prazskym zid. emigrantûm bydleti v odlehlych uli- 
cicli bydzovskych, nikoli v hlavních, nebo na ná- 
mësti, kde proeesí neb jiné poboznosti se koiiají22). 
Dalsím narízením zakázáno tëmto pristëhovalcûm 
bohosluzby a modptby v krest'. domech konati a tylo 
jediné na synagogu jsou odkázány23). 
V této dobë poeali se scházeti zdejsí Zidé s krest'. 
k náb. schúzkám, k nimz tajní nekatolíci podnët dali. 
V tëchto schuzích vyvíjela se postupem zvlástní 
sekta abrahamitu, jejíz puvodcem byl rb. Mendl z B. 
a vudcem hnutí Jan Pita, krejeí z Chudonic a chudí 
lidé, chalupníci, ovcáci a vdovy z okolí bydzovského. 
Pocátkem r. 1748 schûze se prozradily a nekterí 
úcastníci byli zatceni. Pita byl z bludu usvëdcen, 
ucení své odvolal a 18. prosince 1748 na hranici ze- 
mrel. Ostatní obdrzeli nëkolikalety zalár nel)o práci 
v zelezech a poutech na silnici. Rb. Mendl spojení to 
odpykal a 7. brezna 1750 byl v Praze upálen. 
Israelitismus objevil se tu opët za selského po- 
vstání r. 1775, kdy 10 rodin z okolí bydzovského pre- 
stoupilo k abrahamitum, ale po dlouhém sporu sii- 
bili r. 1777, ze bludu tolio se vystríhají. R. 1774 za¬ 
kázáno Zidûm predkupní právo loje a rezníci byli 
povinni mydlárum za predem stanovenou cenu luj 
prodávati a teprve, kdyz publikum zaopatreno jest, 
Zidé na radu prijíti mohou24). 
Lepsí easy Zidûm nastaly za eis. Josefa II. vydá- 
ním tolerancního patentu r. 1781, ale Zidum naríze- 
no uzívati jazyka nëmeckého. V té dobë byla skola 
zid. promënëna ve skolu nëmeckou, která se zde do 
let devadesátych min. stol. udrzela. 
24. srpna 1782 vydal podkomorsky úrad narízení, 
die nëhoz smëli 2idé uzívati toliko domácích sluzeb- 
nycli Zidu a nikoli cizícli, schûze z. o. mají se konati 
castëji a porâdnë, zid. ulice má se ëastëji nez dosud 
cistiti a má byti postaráno o nálezity odpad. Za narí¬ 
zení to ciní se zodpovëdna z. o. 25). 
R. 1786 bylo narizeno ëislovâni zid. domû v mës- 
tech rimskymi ëislicemi a musili si zvoliti stálá prí- 
jmení. Ve zdejsím zid. mëstë bylo XXXVII domû, ale 
majitelû jich bylo daleko vice, vzdyt' jednotlivei hle- 
dëli získati aspoñ ëàst, 1 svëtnici a tu otee odporuëil 
dëtem a tak stali se majiteli 1 svëtnice i 4 rodiny. 
Guberniálním narízením z r. 1799 bylo dovoleno 
zdejsím Zidûm toliko vrchnostenské pozemky prona- 
jhnati, nikoli pozemky poddaného lidu26), narízením 
z r. 1801 nebylo Zidûm dovoleno mëst'anské domy 
v mëstech kupovati27). 
Kdyz pak r. 1805 obeané bydzovsti stëzovali si na 
moené rozmnozování zivlu zid., bylo krajskym ura- 
dem v Jiëinë narizeno, aby vysetreno bylo, kdo ze 
Zidû povoleni k zenëni dostal a kde toho prokázati 
nelze, aby do tri mësicû vypovëzeni byli a zpráva o 
toni podána byla. Die narízení z r. 1650 nemají zádné 
krest'. reality na Zidy precházeti, a prece die svolení 
r. 1786 dva krest'. domy na Zidy Mojzíse Franka a 
Pocha pripsány byly, na ëemz nie mëniti se nedá, 
nebot' zápisy v knihách stvrzeny jsou. Vsak jakmile 
domy ty do prodeje prijdou, nesmi Zidûm, nybrz 
krest'. prodány byti, jelikoz to pûvodnë krest'. domy 
byly. Nájmy domû bud'tez anulovány, ponëvadz smë- 
ruji k tomu, aby Zidé krest'. domy si prisvojili. Pacht 
dovoluje se toliko na 2 roky a smlouva budiz kraj- 
skému úradu ke schválení predlozena. Zároveñ budiz 
oznámeno, zda Zidé byty preplácejí, takze krest'. 
i ve chlévich bydleti musí. Soucasnë se narizuje, aby 
v zid. ëtvrti nejprisnëjsi cistota zachovávána byla, aby 
nemoci nakazlivé nevznikly, vzdyt' známo je, jak byty 
tamni preplnëny jsou a poschodi stavëti doporuciti se 
nemohou, kdyz 1 dûm nëkolik pánú má28). Války 
napoleonské vyzádaly si na obyvatelstvu tëzkych 
financnich obëti, kterych také Zidé nebyli usetreni. 
R. 1810 odvedli do Prahy ze své synagogy 88 zlatych 
a stribrnych predmëtû a soucasnë uveden inventár 
vsech stribrnych predmëtû v synagoze ~°). Budova 
tato byla vsak od poslední prestavby r. 1660 seslá, 
proto byla r. 1838 znova prestavëna a novë upravena. 
Reformami josefinskymi i pozdëjsimi zlepsily se 
valnë pomëry zdejsích Zidû a nastalymi pomëry 
r. 1848 bylo zid. obyvatelstvo zrovnoprâvnëno s ostat- 
nim obyvatelstvem. 
V situaením plánu zdejsího zid. mësta z r. 1841 
jest zakresleno 40 zid. domkû, z nichz celné byly asi 
jiz tehdy poschod'ové. Byly zde hlavni ulice, zadni 
ulice, ulicka (Rûzovà) a malé nàmësti. Vse to vyhorelo 
15. cervence 1901 a z byvalého zid. mësta zbyla jen 
synagoga. Obyvatelstvo zid. mësta, citající v té dobë 
220 rodin, presídlilo do ostatnich ctvrtí mësta, kde jiz 
drive mnozí zámozní Zidé se usadili, domy si zakou- 
pili a své oh elio dy mëli. 
Zmëny v r. 1848 zrovnoprávnily Zidy s obyvatel¬ 
stvem krest'anskym. Tim nastaly Zidûm priznivëjsi 
doby a molili -se nerusenë svym zivnostem vënovati. 
Nyní cítá zid. obec v N. B. 58 clenû, 107 dusi 
s 58 poplatníky. Prijniy obee ciní asi 10.000 Kc, 
náboz. dan asi 10.000 Kc a vydání asi 20.000 Kc. 
V B. byla zid. obec od pocátku 16. stol. a k ni 
pripojeny byly v 2. pol. 19. stol. po pozáru synagogy 
v Barchûvku tamní obec a vynosem min. sk. a nár. 
osv. ze dne 8. kvëtna 1931, c. 137.268/VI, obec 
chlumecká, které byly pred splynutím samostatnymi 
obcemi. Nyní patri k zdejsí obci následující osady: 
Barchûvek, Skrivany, Smidary, Obora, St. Bydzov, 
Vys. Veselí, Chlumec n. C., Zizelice n. C. a Mléko- 
srby. 
Starostou obce je továrník Bedrich Ascher, cien 
representace venkovského zidovstva pro jicínsky kraj. 
Drivëjsi starostové byli: Reb Jos. Herrmann 
(1830—1850), Frant. Schnabel (1850—1865), 
Joh. Schnabel (1865—1882), Dr. Petr Kraus 
(1882—1884), Jonás Bergmann (1884—1902), 
Morie Sachgel (1902—1909), JUDr. H. Weil 
(1909—1911), Karel Braun (1911—1919 a 
1929—1932), Em. Stern (1919—1926), Bedrich 
Ascher (1927—1929 a 1932 dále). Z tëchto muzû 
nejvëtsich zásluh získal Jonás Bergmann, ktery po- 
stavil novy hrbitov, zidovskou radnici, prestavël 
$ ovß. Bydzov 3 
418