Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Déjiny Zidii v Novèlli Bydzovè. 
Zpracoval 
Josef Koudelka v Nov. Bydzovè. 
V Novém Bydzovë stával pocátkem 14. stol. klás- 
ter Minorità, ktery r. 1421 vojáky Zizkovymi byl se 
zemí srovnán a tato cást mesta byla pozdëji Zidum 
vymezena, kteri se jinde usazovati nesmëli. 
První písemná zmínka o Zidech v N. B. je ve 
smlouvë z r. 1514, kde oznamuje se zápisem vsem, 
jak nynieyssim tak i buduczym, ze jsu predstupili do 
raddy Vaclav Zámeczník a Zidovka ... va 1). Zid La¬ 
zar vini Bes-ka t. r., ze mu dal u Hory na vuz soudek 
zamceny a ten soudek jesti ztracen. 
Jiz v tëch dobách starali se Zidé o své zemrelé, 
o cemz zápis z r. 1520 uvádi: Téhoz r. pronajat jest 
ten kus obce za Stichovou zahradou, aby se tu kladlli 
a svuj pohreb mèli a z toho ouroku dáti a piatiti 
maji rocniho 10 gr. mis. a z kazdého prespolniho 
umrlého, ktery by tu pochován byl, k obci piatiti 
maji po 10 gr. mis.2). Tato smlouva byla r. 1530 po- 
zmënëna a Zidum dopustëno s vulí vsí obce, ze sobë 
zahradu udëlali v té ulici, která jest mezi zahradou 
Stichovou a Churanovou a Konecného ze zadu3). 
Z toho patrno, ze zde jiz cetná osada zidovská mu¬ 
sila byti. 
Dne 22. kvëtna 1536 vydal Jan z Pernstejna 
o Zidech a jich bytech prikázání, a jim pod pokutou 
10 kop mis. ulozeno, ktery by se v tom na budouci 
easy nezachoval. Zidé nesmëli podruhu ani prespol- 
nich Zidu prechovávati a své domy jen krest'anum 
prodati pod uvarováním hnëvu JMti. Vdovci Zidu 
nebo vdovë nebylo dovoleno opët novou domácnost 
si zariditi, nez ehce-li se Zid do toho domu ozeniti 
aneb Zidovku vdáti, tehdy vozeñ se z mèsta ven a 
Zidovka tolikéz a dum ten kresf. vosad'. Prísné pri¬ 
kázání to zádnym obycejem nemá zmënëno beyti pod 
trestánim JMti.4). 
Die královského narízeni z r. 1542 musili se Zidé 
ze zemë vystëhovati nebo se dáti pokrtíti. Brzy dá- 
váno jim opët povolení k usazování na roení vypo- 
vëd' a tak vidíme v B. od r. 1547—1564 opëtné za- 
kupování 14 domu pristëhovalymi Zidy5). Zidé jiz 
v tëch dobách mëli v B. svoji skolu a synago- 
g u, coz vidno ze zápisu ze dne 17. dubna r. 1559. 
Téhoz dne koupil Stëpàn pisar odi Josefa Zida dum 
k valum lezící i se skolou za 32 kopy hotovych. A 
coz se skoly zid. dotejëe, ta má v své mire zustati do 
sesti let porád zbëhlych a oni Zidé hned z ni úrok do 
sesti let k obci nâlezitë mají dáti6). 24. ledna 1569 
dává se Zidum zápis na skolu, ulicku (dlvou loket 
zsírí) a zahradu, ve které se pochovávají s podmín- 
kou ohrazení gruntu a placení 8 gr. mis. pri cásu sv. 
Jirí a sv. Havla 7). 
Zidé zdejsí starali se o své neduzivce a pro në 10. 
brezna 1606 koupili dum za 195 kop mis. Simon Zid, 
stoje v radë, priznal se, ze jest prodal dum, lezící ve¬ 
dile domu Mojzíse Zida s jedné a ulice s strany dru- 
hé, s tím vsím k nëmu príslusenstvím starsim Zidum 
sousedum i jinym vsem Zidum obyvatelum zdejsím, 
kteryzto dum za spitál pokládají8). 
R. 1625 koupili starsi Zidé k ruce vsí osady zid. 
chalupu k Chudonicum za 100 kop mis. od eis. rych- 
táre Sloteyma, ale ponëvadz v tëch vojenskych vpá- 
dech prodej sepsany k zmrhání prisel a tyz do knihy 
mëstské ingrossirován nebyl, zádal 11. ún. r. 1636 
Jakub Leybl, toho casu starsi osady zid., aby tyz trh 
do knih vepsán byl9). 
Za války tricítileté pocet Zidu v B. poklesl, ale 
zbylí byli r. 1633 prinuceni kontribuce bez protestu 
zapraviti a spolu se sousedy vsecka bremena nésti. 
Starsi Zidé spatrujíce, ze jinak byti nemuze, uvolili 
se k obci 300 fi. rejn. zaplatiti 10). Po válce tricíti¬ 
leté byla vsude veliká bída. R. 1656 Simon Zid a Sa- 
lomoun Zid, oba sousedé zdé v osadë zidovské, ho- 
tovë pánum zapujcili 40 fl. r. na srázku solního 
handlu11), ktery zustal v rukou Zidu az do r. 1670, 
kdy jako zivnost mëstskà pronajat Krist. z Prosece. 
K narízeni r. 1659 byla zid. osada na valech proti 
kostelu sv. Trojice ohrazena, k cemuz prispëli Zidé 
6 fi. r. a 1000 hrebíky12). 
Synagoga byla té doby velmi seslá, proto vyzádali 
si Zidlé 21. cervna 1660 vstoupení do rady a pred- 
nesli, kterak synagoga nebo skola jejich na samém 
rozborení zustává, aby ji die moznosti z gruntu zase 
znovu vyzdvihnouti a vystavëti mohli13). 
Neblahé dlouhé spory vlekly se mezi rezníky krest'. 
a zid. od r. 1631—1691, které dobrovolnym a nezru- 
sitelnym narovnáním skonceny. Zidum bylo dovoleno 
tydnë na dvou místech zid. osady zporázeti a kose- 
rovati 2 kusy hovëziho dlobytka a 12 kusu drobnych 
zvírat. V pripadë podvodu nëjakych byl kazdy tako- 
vy Zid trestán pokutou 20 kop. mis. Maso smeli je- 
dinë prodávati ve svych domech, nikoli v masnych 
krámech mezi krest'. 14). Za doby morové nákazy 
r. 1715 byl Simon Sik stizen touto chorobou, proëez 
vsichni Zidé byli z B. vypuzeni k osadë Libni, odlkud 
mnozi do Barchuvka se odstëhovali a zde si téz syna- 
gogu vystavëli, která pozdëji zanikla. Zprávu o moru 
v B. prozradil zid. primátor Mojzís Eliás, zaëez byl 
od mëst'anu pronásledován, ale úradem podkomor- 
skym v ochranu vzat15). 
Uzavrením mèsta za doby moru 1715 a hroznym 
pádem ohnë r. 1717 Zidé byli do nejvëtsi chudoby 
uvedeni a zádali v ponízenosti o ulevení ruznych po- 
platku do obecního dluchodu. To vse bylo uvázeno a 
100 fi. r. Zidé ihned sloziti musili a druhé 100 fl. r. 
na ctyri ctvrtletní terminy odvàdëti povinni byli16). 
Mësto nechtëlo trpëti pristëhovalych Zidu a ohra- 
dilo se a zádalo podkomorsky úrad, aby jich zpro- 
stëni byli. Vynosem z 9. máje 1722 bylo mëstu nari- 
zeno, aby vsechny cizí Zidy v jistym krátkym terminu 
z mësta ven vybejti a odbejti hledëli a soucasnë vy- 
dán kruty rád o zid. domech, obydlích, krámech, ze- 
nëni, kseftování, uzavírání mësta atd. 17). 
Die uvedeného narízeni z r. 1727 byli Zidé oddë- 
leni v zid. mëstë a narízením z r. 1727 vyslovnë se 
zádá, aby Zidé ve vsech mëstech, kde bydlí mezi 
Novy Bydzov 1 
416